Humanismus může znamenat řadu věcí

4. března 2016 v 14:50 | Misantrop

Humanismus může znamenat řadu věcí, ale pro nás znamená víru v pokrok. Věřit v pokrok znamená věřit, že lidstvo se s použitím moci, kterou nám dávají rostoucí vědecké znalosti, dokáže osvobodit od hranic omezujících život ostatních zvířat. To je naděje, kterou dnes chová téměř každý, ale je to naděje nepodložená, neboť i když lidské znalosti a s nimi i lidská moc pravděpodobně porostou dál, lidské zvíře zůstane stejné: velmi nápaditý druh, který je však zároveň jedním z nejdravějších a nejničivějších.
*
Humanismus je doktrína o spasení - víra, že lidstvo se dokáže chopit svého osudu. Pro Zelené se stala ideálem - podle nich se lidstvo vyvine v moudrého správce pozemských zdrojů. Ale pro ty, jejichž naděje se nesoustředí na vlastní živočišný druh, musí být představa, že lidstvo svou činností dokáže spasit sebe nebo planetu, absurdní. Vědí, že konečný výsledek nespočívá v lidských rukách. Lidstvo se chová tak, jak se chová, ne kvůli víře, že může uspět, ale kvůli starobylému instinktu.
*
Moderní humanismus je víra, že lidstvo se může skrze vědu dopracovat k pravdě, a tak se osvobodit. Ale jestliže je Darwinova teorie přirozeného výběru správná, pak je to nemožné. Lidská mysl slouží evolučnímu úspěchu, ne pravdě, uvažovat jinak znamená křísit předdarwinovský omyl, že lidé se liší od ostatních zvířat.
*
Humanismus je světské náboženství, slepené z rozkládajících se zbytků křesťanského mýtu.
*
"Přirovnal bych Kanta k muži na plese, který se celou noc točí kolem maskované krásky v marné snaze získat ji, a když ona nakonec odhodí masku, odhalí se mu jeho vlastní žena."
V Schopenhauerově fabuli bylo tou manželkou, předstírající, že je tajemná kráska, křesťanství. Dnes je to humanismus.
*
Ale co když zanecháme prázdných nadějí křesťanství a humanismu? Jakmile zastavíme tu gramofonovou desku - to žvanění o bohu a nesmrtelnosti, pokroku a lidskosti - jaký smysl můžeme najít v našich životech?
*
Na iluze humanismu odpoví čas skutečností: křehkým, vyšinutým, nevysvobozeným lidstvem.


Existuje mnoho tzv. kritiků humanismu, někteří o sobě dokonce tvrdí, že jsou misantropové; ale zdá se mi, že existuje jen jeden skutečný antihumanista a jen jeden skutečný misantrop, který nejenže lidstvo kritizuje, ale i nenávidí tak, že si přeje jeho vyhlazení. Je jen jeden opravdový filosofický misantropismus a antihumanismus. Je jen jeden Misantrop.
*
Dnešní filosofie slouží jednoznačně humanismu a demokracii - s výjimkou mé filosofie. Otázkou ovšem zůstává, je-li to vůbec ještě ta správná filosofie, pokud slouží takovým pochybným cílům, a není to spíš ohlupující propaganda.
(pozn. Mis. k předešlému)


Staří alchymisté věřili, že když se jim podaří spářit spolu v nerovném soužití dva černé kohouty, budou výsledkem tohoto nepřirozeného sňatku (lat. connubium) zlatá vejce. A ačkoli se jich nikdy nedočkali, přesto dál marně čekali a doufali... - asi stejně jako naši lidumilové pořád čekají a doufají, že neustále vnucovaným, všude propagovaným a ponoukaným soužitím lidí, dokonce i lidí různých ras a vyznání, je možno někdy dosáhnout jakýchsi "zlatých vajec" v podobě trvalého míru, svobody a tolerance. Jak bláhové počínání! I humanismus je tedy svého druhu jakási nesmyslná alchymie. Všechno, co se z toho vyklube, jsou leda smrduté pukavce celosvětového galimatyáše.


Jednou budou slova "člověk", "lidský", "humanismus" apod. tak obscénní, že budou v textech cudně vytečkovávána, tak jako se to dneska dělá se slovy "kunda" nebo "čurák".
*
Jestli chceš poznat pokoření, vezmi člověka za ruku. Jestli chceš poznat zklamání, věř lidem. Jestli chceš poznat ataraxii, vyhni se smradu člověčiny a drž se dál od humanismů.
*
Když ptáčka morousa lapají, o humanismu mu zpívají.
*
Mysl jen chabne, když sama služkou lidí je a humanismus vládne.


To bude vždy prvořadým úkolem humanismu. Ochrana přírody je vždycky až na druhém místě, až po lidech a jen v jejich prospěch. Skloubit obojí dohromady, to byl neuskutečněný sen naivní teorie o tzv. "trvale udržitelném rozvoji". Ta teorie totálně selhává. To je dobře vidět na tom, že i když mají možná někteří somnambulové upřímnou snahu chránit přírodu - ze strachu ovšem z negativního dopadu opět hlavně na sebe, na lidstvo - stále se ta ochrana jaksi nedaří.
*
A kdesi na katedře parchantismu-humanismu se odborníci mezitím dohadují, jaké hmotné, sociální a ekonomické příčiny má nižší porodnost u vysoce vzdělaných žen.
*
Akademie věd není v současnosti ani tak vědeckým ústavem, jako spíše jakousi popletenou katedrou humanismu a eurooptimismu a jako taková se přihnala jako splašené poledne rovnou do toho nejhoršího marasmu - do nejvyšší politiky a mezi nejnižší verbež. Za padesát let budou zase všichni naříkat a bědovat, jak mohli být tak naivní, hloupí a důvěřiví, že naletěli na další dějinnou vějičku. Tak dnes totiž hořekují bývalí komunisté, kteří byli kdysi také plni mladického elánu a budovatelského nadšení a kteří nakonec pozdě, ale přesto pozdě, k stáru prozřeli do úděsné reality všedního dne na konci času.
*
A jméno té zvrácenosti, pod jejíž ochrannou rukou se dějí ta nejhorší člověčenstva, včetně vraždění a mučení nevinných zvířat a ničení krásné přírody, je humanismus.
*
Proč je, dejme tomu, takový nacismus zakázaný a trestný, zatímco jiné podobně zločinné humanismy, ideologismy a církve jsou povoleny?


Ať se podíváme kamkoli, všude odkryjeme na stejném principu fungující humanismy! Že se stejnou vehemencí ještě nikdo neprosazoval svobodu!
*
Nezáleží, jestli tomuto jevu říkáme "křesťanství", "bolševismus", "stalinismus", "socialismus", "sociální demokracie", "sociální stát", "levičáctví", "anarchismus" nebo prostě a jednoduše "humanismus" - názvů pro jeden jediný zarytý názor si můžou vymyslet kolik chtějí. Můj pohled na celou problematiku se tím ani trochu nerozostří!
*
Považoval bych to za svoji osobní životní prohru, navzdory všem zásadám humanismu, jimž je tak těžké nepodlehnout, hustí-li je do vás odmalička až do smrti, až vámi prosáknou a přilepí se na vás jako surová ropa, vyteklá z poškozeného tankeru, a navzdory všem jejich všelidským institucím, jež prorůstají vším volným a neporušeným prostranstvím, do všeho se pletou a zaplétají, chtěly by ovládnout a zmocnit se každé svobodné pídě, jež jim ještě nepatří a přitom to vše zadusí.
*
Všechno je nasáklé tím odporným primitivním a bezduchým humanismem, jenž se lepí na paty jako smůla, úplně všechno!
*
Je toho hodně, co bychom mohli uvést na podporu mého tvrzení, že lidská kultura a myšlenka humanismu není nic jiného než hnus, v němž není pražádná oduševnělost ani výše.


Literaturou se odjakživa šířily především lži, nepravdy a tmářství všeho druhu, dále náboženství, morálka, humanismus, politická demagogie, propaganda nebo prostě jen banality, hlouposti a absurdity úplně bez hodnoty a bez ducha. Kritické myšlení je v literatuře vždy Popelkou, vždy velkou vzácností.


Většinou mírumilovní a humanističtí vegetariáni tzv. "válečného zločince" Adolfa Hitlera ovšem odmítají (nebo snad pouze "zapomínají") mezi sebe řadit, byť určitý způsob nenávisti, ať k nepřátelským národům, nebo k celému lidstvu, je rozhodně mnohem důslednější a implicitnější postoj než humanismus ve spojení s láskou ke zvířatům.
(pozn. Mis. k: Wiśniewska-Roszkowska: Vegetariánství)


Šamani a jiní vychytralí jelimánci a nemakačenkové se nudili a vytvořili kulturu a světonázory, v nichž opěvovali status quo a lidstvo - směsici těchto dvou odporností se říká "humanismus".


Z nepřeberné řady člověčin je zdravení ten nejnesmyslnější a nejotravnější humanismus. Ještěže není pokládáno za slušnost vrazit druhým na potkání kudlu do břicha.
"Dobrý den, pane Misantrop."
"Nehumanizuj!"
Humanismus bývá též někdy vulgárně zkracován na humus.
*
Obřízka není jen výsadou Židů! Tenhle humanismus praktikuje víc národů! Postžidovství, neboli křesťanství, převzalo od nich jejich životní "moudra" - to už je pěkná řádka prdloušů!


Konstantní je, Bohu žel, i míra-přemíra vrozené podlosti, falše, hlouposti a zlomyslnosti lidského rodu, což zřejmě nezvrátí ani dějinně neodvratný nástup mé nové filosofie, jež bude vpravdě filosofií zítřka, neboť ten starý naivní humanismus francouzských encyklopedistů je již neudržitelný a nesnesitelný.


Musí někde v Africe existovat skutečná zvířecí hyena, která asi prohlásí, když jí jiné zvíře sebere kost: "To je ale humanismus, takhle okrádat ubohou hyenu!"
*
Ti největší a nejhlasitější ideologové humanismu nebyli nikdy a nejsou žádní lidští krasavci, o dalších humanitních ideálech, jako je soucit, rovnost charakteru, čestnost, pravdomluvnost či svobodomyslnost, ani nemluvě. Naopak vidíme a slyšíme o humanismu neustále žvanit vždy jen ty nejzločinnější zločince a charakterově vadné darebáky, jako jsou politici, bankéři, průmyslníci, lékaři, špatní spisovatelé a umělci, špatní myslitelé, policajti, generálové, cenzoři, pojišťováci, soudci, učitelé, kněží kdejakého pitomého náboženství, vůdci praštěných sekt a jiní krmiči lidských vepřů a tak dále a tak podobně. Rovněž nejhorlivějšími zastánci humanismu bývají vždy lidé po všech stránkách malí a nejmenší a stejným dílem nejchudší i nejbohatší (chudí duchem a bohatí neřestmi), lidé zoufale obyčejní a prostřední, to jest opět žádní velikáni svého druhu, zato však patřící k těm nejukřičenějším, pokud něco není podle jejich vysokých nároků - kterým ovšem jaksi nedorostli. Ti považují celý vesmír za svůj a požadují, aby jim bylo vyhověno v čemkoli si zamanou. Ani skromnost tedy není nejsilnější stránkou humanistů. Obě tyto příbuzné ideologie - nacismus i humanismus - přitahují tedy právě typy úplně odlišné než jsou ty ideální, ty tak velkohubě hlásané, což jim však nijak nevadí neustále je vynášet. Avšak koho to tak blahoslaví v případě humanismu? Co tak oslavně stále velebí jako ideálně humanistické? Pravý opak sebe! V podstatě tedy se můžeme skoro odvážit smělého tvrzení, že humanisté hlásají veřejně antihumanismus! Protože jedině v něm je krása a velikost - vlastnosti mylně a dosti zpupně připisované ideálům humanismu a jejím představitelům, humanistům. Humanismus je ale spíše cosi jako komunismus, než jako nacismus. Krásný budoucí ideál, leč naprosto neuskutečnitelný, zvrhlý, proti přírodě jdoucí. Nakonec by veškerý humanismus - kdyby opravdu zavládl - skončil jako strašná rovnostářská tyranie trpaslíků, jako čirý despotismus malých lidiček, kteří strhávají vše velké, hyzdí vše krásné a kurví vše ušlechtilé vším tím, co dnes považují za humanitářské. A tak právě ti, kteří mají ideální humanistické vlastnosti, humanismu se paradoxně brání a patří mezi jeho největší kritiky. Humanismus povstal ze staré víry, ale bude zničen stejně jako ta stará: vlastními ideály, které jsou příliš objemné a tíživé pro malou náruč podčlověka. Na shrbených plecích jej budou stále přenášet jako břemeno, ale nikam jej přesto nedonesou. Stále se budou pokoušet svalit svůj nepadnoucí náklad na ramena obrů, jenže ti o něj nemají zájem, svrhávajíce jej, onen lid nenávidějíce.
*
Agresivní humanismus a homofilie tedy vlastně samy potvrzují to, co vyvracejí; a jsou nejlepším důkazem respektive nejhorším, že strach z člověka je nejen instinktivní, ale i plným právem odůvodněný.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm