Jen aby nebylo pozdě!

7. března 2016 v 15:54 | Misantrop

To je tak: lidi čím dál víc ničí přírodu a zapomínají, že se musejí k přírodě vrátit. Ale aby nebylo pozdě!


Koncepce dobrovolného vyhynutí lidstva žije vlastním životem. Je to myšlenka, jejíž čas nadchází, třebaže trochu pozdě.


Každý si upraví to své místečko na světě, má teplý krb, šálek kávy, ženušku, večer sklenici vína a je spokojen. Jen mně není nikde dobře. Jako bych byl všude přišel příliš pozdě, jako by celý svět se mnou nepočítal.


Jak pozdě je začínat žít tenkrát, když je nutno skončit! Jak hloupě zapomíná na svou smrtelnost ten, kdo odkládá zdravé plány až na svůj padesátý a šedesátý rok a chce začít žít ve věku, jehož se dožilo jen málo lidí!
(Seneca: O krátkosti života)


Existují některé dosti životaschopné teorie: podle jedné z nich zažíváme (s útrpností) právě vrchol technických a populačních možností, a pro příště nás čeká již jen úpadek a návrat do původního zvířecího stavu. K tomu jen dodávám moje oblíbené: jen aby nebylo pozdě!


Vše opravdové postuluje konsekventně sebezničení, tady a rázem, neboť v poledne je namále, o půl druhé pozdě.


Vyrvali mi ze srdce všechny půvaby společnosti. V mém věku by v něm už znovu nevzklíčily, je příliš pozdě. Ať jsou ke mně napříště dobří či zlí, je mi od nich vše lhostejné, a ať už udělají cokoli, nebudou pro mne mí vrstevníci nikdy ničím.


Závoru pozdě dáváš, když zloději vykradli stáje.


Vracím se "domů" příliš pozdě: většina lidáků už je zase z práce a ze škol doma a Já trpím pohledem na ně.


Jen hroz si; hotova jsem hrozbou odplácet.
Až přemůžeš mě mocí, pak mi poroučej;
však dá-li bůh, že opak toho nastane,
pozdě, přec se naučíš být rozvážný.
(Aischylos: Oresteia)


"Ale jak by vypadal svět bez lidí!" zajíkavě kvikají poděšení človíčkové.
"Mnohem lépe! Byl by to ráj na Zemi! Jako dřív, dokud jste se tu neobjevili vy a celý váš nepovedený druh Homouš Soplens!" odpovídám Já. "Nebo si snad myslíte, že jste jeho ozdoba? Už abyste vychcípali! Včera bylo pozdě!"


Hrabě Metternich:
Češi přijdou vždycky pozdě.


Lépe odejít od lidí pozdě, než nikdy.


Staré, zpozdilé předsudky o svrchovanosti lidské, která u jiných forem vylučuje něco obdobného s lidskou duší, to právě bylo příčinou, že tak pozdě přistoupilo se opravdu vědeckým způsobem ku studování zvířecí psychologie.
(Hašek: Sdružování mezi zvířaty)


Zatímco se zaměstnávají nějakou pochybnou vírou, zapomínají jednat, a když si to konečně uvědomí, je už zpravidla pozdě, protože zjistí, že umírají.


V soudním procesu, který následoval, byla tato kniha pozdě, ale přece opět zakázána. Kniha nicméně již projednou opustila vyhnanství nevědomosti a ukázala nám jedno: lhali nám o ní!
(Misantrop: Předmluva k: Hitler: Mein Kampf)


Po určitý čas se samozřejmě člověk může vysmívat přírodě, avšak pomsta ho nemine, dostaví se pouze později, nebo lépe - lidé ji rozpoznají příliš pozdě.


Pozdě teprve pochopil jsem, že nedobyl jsem ve filosofické praxi rozhodujícího vítězství hlavně též proto, že vázal jsem se nedůstojně ve svých formulích na slova lůzy, třeba sebeušlechtileji účelům svým adaptovaná, - slova zprvu vždy něco jen hovadského znamenající.
(Klíma: Naprostost)


Nechci nějaký zasraný pochopení, na to už je pozdě. Chci pomstu!


Zabít tu mrňavou lidskou havěť nedorostlých těl, zato však již plně vyspělého lidského necitu? Na jejich okřiknutí již bylo pozdě - a navíc jsem na nějaké řvaní příliš tichý, skoro němý a velmi plachý tvor -, domluvy po dobrém na ně neplatí, na výchovu, vlastně na převýchovu, už je také pozdě, majíce na to své stejně ničemné rodiče a učitele jako jsou ti haranti, ti parchanti zákonitých otců a matek všeho hnusu, majíce své rodiče a učitele, kteří je učí nebo jim dovolují provádět takové zlotřilosti - takže co?


Talent se podobá střelci, který trefí cíl, jejž ostatní nemohou zasáhnout; génius tomu, kdo zasáhne cíl, který nemohou ani dohlédnout: proto o něm získávají zprávy jen nepřímo, tedy pozdě, a pak jim ještě uvěří naslepo.


Ani v mládí neváhej zabývat se filosofií, ani ve stáří neumdlévej v této své činnosti. Neboť nikdy není ani příliš brzy, ani příliš pozdě na zdraví duše.


BAJKA O TOM, JAK SE Z JAGUÁRA STAL ZABIJÁK. Jaguár měl hlad, už několik dní chodil po džungli, ale všechny plody byly snědené. Všude už bylo příliš mnoho zvířat, která se živila stejnou potravou, a tak všude přicházel pozdě. Když už šilhal hlady, uviděl náhle na druhém břehu řeky velkou pěkně vytvarovanou zralou dýni. Dychtivě se vrhl do vody, aby přeplaval řeku a dostal se tak k vytoužené potravě. Právě měl za sebou polovinu vzdálenosti, která ho dělila od potravy, když vtom uviděl opici, která jí jeho dýni. Když doplaval na břeh, opice už si jenom hladila plné břicho a labužnicky pomlaskávala jazykem, jakoby na posměch pozdě příchozímu. Jaguárovi vyšlehly z očí blesky zuřivosti. Zařval na opici: "Ty jsi snědla moje ovoce a já teď sežeru tebe místo něj!" Od té doby se stal jaguár zabijákem, šelmou. Šelmy - potomci pozdě příchozích.


Faleš létá a pravda za ní pokulhává, takže lidé prohlédnou, až když už bývá pozdě, komedie je dohrána a povídačka stačila vykonat své - připomíná to člověka, který přišel na vhodnou repliku, až když se začalo mluvit o něčem jiném nebo se společnost už rozešla, anebo lékaře, který nalezl zaručenou medicínu poté, co pacient zemřel.


Lidi mě už nenajdou, změnila jsem se tolik, že už by mě zcela marně hledali, už je na to pozdě.


Kontrolorka úplně změnila své chování ke mně, až dosud nepěkné a neuctivé - naštěstí pro ni, nutno podotknout. Pozdě. Stejně tu práci nenávidím i celou fabriku, i kdyby tam byli samí dobří a přátelští lidé.


Helena: A žádá někdo, aby se... vůbec přestalo vyrábět?
Dr. Gall: Hm, to by byla pro lidi strašná rána.
Helena: Proč rána?
Dr. Gall: Protože by se musili vrátit tam, kde bývali. Ledaže by -
Helena: Řekněte.
Dr. Gall: Ledaže by bylo už na návrat pozdě.


Modlím se za osvícení,
ale bojím se, že má prosba přichází pozdě.
Veliký Duchu, je-li tomu tak, pak se modlím za mé vyhynutí.


Moudrý, který s blázny se potýká,
nic nespraví, pozdě pyká.


Kudy dál? Jak se z toho dostat? Pomohly by nám knihy?
Jen tehdy, kdybychom mohli mít tu třetí nezbytnou věc. První je, jak jsem řekl, hodnota toho, o čem se v knize píše. Druhá - volný čas, aby to člověk mohl strávit. A třetí - právo podniknout příslušné kroky na základě toho, co vyšlo najevo ze vzájemného působení prvních dvou. A já velmi pochybuji, že bychom mohli v této hře takhle pozdě ještě něco zmoci...


Co jiného znepokojuje lidi, než to, že nedokáží spojit své pojmy s věcmi, že se jim požitek rozplývá pod rukama, že vytoužené přichází pozdě a že dosažené a dostižené nemá na jejich srdce ten účinek, který nám žádostivost v dálce dává tušit.


Nesnáším ty "porevoluční" nářky, co všechno jsme nemohli. Na takové neužitečné lkaní je totiž už poněkud pozdě. Tenkrát jste měli lkát a naříkat! Copak dnes - po funuse! Drželi jste hubu tehdy - držte ji tedy i tentokrát!


Pandóra si přinesla na svět skříňku kovanou zlatem, v níž se skrývalo všeliké zlo. Byly tam Starosti, Trampoty a Bolesti, Zármutek, Nemoci, Hlad a konečně i Smrt. Když všetečná a zvědavá Pandóra sňala víko ze skříňky, v tom okamžiku se všechny ty zlé bytosti rozletěly po světě. Překvapená kráska sice skříňku ihned zavřela, ale bylo už pozdě.


Jablko, které pozdě zraje, déle trvá.


Teprve pozdě a v pokročilém věku jsem se začal dostávat do styku s latinskou literaturou. A zažil jsem při tom něco, co je sice zvláštní, ale zároveň pravdivé. Nestávalo se mi tak často, že bych chápal a poznával věci ze slov, ale z věcí, které jsem už trochu znal, jsem postihl i význam slov. Vychutnat krásu a výstižnost latinského stylu, jeho metaforičnost, harmonii i všechno ostatní, co je jazyku k ozdobě, to považuji za něco příjemného a potěšujícího; avšak péče o takové věci a cvičení v nich není nic snadného, je jen pro ty, kteří mají více volného času a jimž věk ještě dovoluje takovou horlivou činnost.


Jsou povahy, kterým není na celém světě pomoci. Jednak proto, že už je pozdě, jednak i z toho důvodu, že v tom "hloupém" světě není toho, nač mladá mysl nejraději věří: zázraků.


Poslušně hlásím, že mám, jak se říká, vyvinutej pozorovací talent, když už je pozdě a něco se stane nepříjemnýho.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm