Podívej na tu pakáž!

26. března 2016 v 15:00 | Misantrop

Podívej, na tu pakáž, podívej!
Hle, jaký nechutný je ten jich svět!
Jak ten svět výská, jak je ožralej!
Jak umí tahle verbež vyvádět!


Muži nebo ženy, co na tom záleží! Dvě strany jedné mince. Je to všechno jedna lidská pakáž! Škodlivá, nebezpečná a otravná pakáž!


V noci ve tmu zahalena je má tvář,
však ani ve dne nevidí mě ta pakáž.


Každý chodí do divadla, aby se při sledování mé hry něčemu co nejrychleji přiučil, aby z ní měl nějaký užitek - ale já vám něco řeknu: Já nemám čas se s tou pakáží párat...
(Čechov: Zápisníky 1891-1904)


Konečně mezi svými, konečně v lese! Tu pakáž lidskou nečistou, již jsem nechal za zády, nechci nejméně celý den vidět.


Pustit si kdejakou pakáž příliš k tělu, od toho nás zrazuje jak prostý selský rozum, tak i zcela obyčejná zkušenost.


K smíchu, co si ta pakáž lidská navymýšlí! K smíchu, povídám, všechny ty absurdní malé i velké lidské iluzorní představy o světě i o sobě samých.


Hospodin Bůh je trochu sympatický jen tehdy, když hřímá na lidstvo a chce je vyhladit; ale jeho důvody k tomu jsou vždy malicherné a sobecké jako je On sám a jako každý tyran: nechce vyhladit lidi pro jejich povšechnou základní špatnost neboli proto, že je to taková hnusná pakáž, škodící celému světu, nýbrž jen proto, že se tato jeho milovaná trestaná pakáž dostatečně přesně neřídí jeho směšnými nařízeními, je mu nevěrná a neuznává jej.
V Bibli se nevyskytuje jediný kladný hrdina, jen samí chrapouni; všichni židovští vůdci, od Adama až po Krista a jeho vykutálené apoštoly, jsou vesměs ohavná, zvrácená, zapšklá, posedlá, potřeštěná, fanatická, devótní a servilní masožravá pakáž, jaká si kdy z dopuštění přírody vykračovala pyšně po tomto světě.


Čím víc od nich chcete mít pokoj, tím víc vás otravují. Pakáž jedna!


S takovými lidáky nemáte pokoj nikdy a vy na ně musíte být "zlý" čas od času vždy, když zapomenou, že to umíte taky, a ještě víc. Jen to není v mé přirozenosti. Je to prostě pakáž.


Pakáž jedna lidská rozlezlá odporná, zkazí vám každou radost!


Takovou pakáž bych střílel na místě. Tu pakáž lidskou bych sem vůbec nepouštěl. Akorát tady dělají nepořádek, nic jiného, žádný užitek z nich není, naopak. Držel bych je pěkně zkrátka v kleci, kam patří i s jejich čoklama. Je to prostě pakáž mizerná. Nechápu proč něco takového musí žít na této planetě. Na co? Proč? Pro čí užitek? "Lidé jsou všímaví," jak říkal ten policajt. Lépe se jim moc neukazovat. Je to pakáž fašistická.


Hnusím si lidi jako nikdo. Odporná pakáž.


Lidi jsou pakáž, v dobru chystají zlo.


Jakákoli osvěta či výchova je marná, neboť ta ovlivňuje jen bezvýznamnou hrstku posledních slušných lidí a ostatní je geneticky narušená pakáž.


Myslí si o sobě, že jsou individuality, ale Já v každém z nich vidím jednu a tutéž pakáž. Spiknutí hlupců, virová nákaza, rakovinový nádor.


Sotva jsem sešel z prvního kopce dolů do vysokého řídkého lesa, už jsem je znovu spatřil: pakáž houbařská! Strašná pakáž, tihle houbaři! Děsím se každého zaševelení větru, každého zašustění trávy. Ať jdu kdy chci, ať jdu kam chci, všude a vždycky jsou tam lidáci. To je prostě strašné. Nikde nemůže být misantrop sám; už ani v té přírodě ne, v lese daleko od města.


Všichni dobří, velcí a vysocí duchové nemají rádi lidi, nebo se jim alespoň posmívají. Protože proč! Protože lidstvo je prostě pakáž, s tím nic nikdo nenadělá; jeho naprostá většina je prostě špatná, možné jsou jen nanejvýš výjimky z tohoto pravidla, ale i těch je zanedbatelné množství.


To je hrůza, co je všude pakáže všelijaké otravné! Pak si vyjdi, misantrope, jenž si lidi protivíš, na obyčejnou procházku! Někteří lidé by měli povinně nosit mohamedánské ženské hábity přes obličej, aby neobtěžovali okolí svým odporným zjevem. Pakáž jedna škaredá zdegenerovaná! Fuj, to jsou zážitky!


Ty okusíš, jakou to chutná solí
chléb z cizí ruky, prosit, hrbit hřbet,
a všude, všude poznáš, jak to bolí.
Horší budou tví zlí a hloupí druzi,
šílená pakáž, sprostí dobrodruzi,
všichni se proti tobě postaví.


Už dnes se mnozí vegetariáni dívají na své kanibalské spoluobčany s opovržením a neskrývaným hnusem jako na primitivní sprostou pakáž, již by patřilo vyhladit.


Je to všechno pakáž a mělo by se to sprovodit ze světa. Mojžíš dal kdysi vyřezat třiadvacet tisíc syfilitiků. A to musíte povážit, že tenkrát bylo lidí o moc míň než dnes. Kdybych já měl moc, sprovodil bych ze světa milióny. Všechny ty liberály, generály, revolucionáře, prostopášné ženské... Obrovskou hranici - a za živa upalovat! Napojit zem krví, pohnojit popelem, ta by pak rodila! Člověk je zvíře a potřebuje tučná pastviště a úrodná pole. Města bych zničil. A vůbec bych poslal k ďasu všechno zbytečné, co mi brání žít prostě, jako žijí kozli nebo třeba kohouti.


Větší pakáž jsem nezažil než v tomhle podniku! Myslím, že to bude pro mne záporný vzor pro všechna další zaměstnání. Nikde jinde už to snad nemůže být horší než tady. Tady si snad dala dostaveníčko ta nejhorší sebranka z celých Políček i blízkého okolí! Všichni mě uctivě zdraví přáním "dobrého dne", až mi to kolikrát už není ani příjemné, jak jsem za celý den "udobrýdenovaný", ale přitom za zády... Zdá se mi, že tím "dobrým dnem" si ze mne spíš "dobrý den" tropí, než že by mi ho přáli, upřímně přáli.


Ani na té nejnamáhavější a tělesně nejnáročnější práci není tak hrozné to, že jsi vykořisťovaný a součástí systému, který nenávidíš. Nejhroznější není ani to, že tam musíš, i když se ti zrovna nechce. Nejhorší jsou ty lidi. Zvláště v dělnických profesích všelijaká různá pakáž, kterou bys jinak na ulici míjel jenom s opovržlivým odplivnutím.


Nejsem optimista. Naděje svitne teprve tehdy, až někdo dostane Nobelovu cenu za návrh razantně snížit počet lidí na Zemi. Já to rozhodně nebudu, protože Já bych tu pakáž škodlivou vyhladil všechnu!


A pakáž je to všecko dohromady!
(Menandros: Čí je to dítě?)


Sókratés věděl, že nic neví, ale pořád to bylo víc, než co věděla ta pakáž okolo něj.


Vy, ošetřovatel, správce a všechna ta vaše nemocniční pakáž jste v mravním ohledu nezměrně hluboko pod každým z nás, tak proč tu sedíme my, a ne vy?
(Čechov: Pavilón čís. 6)


Má se vůbec tak hnusným patvorům, jako jsou lidé, dovolit, aby rozmnožovali své odporné potomstvo? Aby pokračovali v tomto díle nejchlípnější marnosti? Nuž jen pohleďte do tváře naprosté chorobnosti, jakou ta pakáž zosobňuje!


Lidé zůstávají v každé době tím nejubožejším tvorem v přírodě, takže si musejí vypomáhat mnohými podvody a zločiny, je to prostě v nich, pohané nebo humanisté, judaisté, křesťané, muslimové a jak se všichni ti cvoci, fanatici víry a bradatí hadrníci jmenují, všechno jedna pakáž, všechno jedna a tatáž Rakovina, která se tak jako tak nakonec začne projevovat po svém odporném způsobu, ale co se děje dnes, za dnešních dnů, to už je vážně vrchol! Doufejme, že vrchol! Neboť to by znamenalo jediné: že teď už to s nimi půjde rychle z kopce.


Chce se mi křičet! A je to zas jen výkřik svobodymilovného ducha, že chci vyhladit tu pakáž!


Lidi koneckonců nelze vůbec ani nakrátko snést, natož nadlouho snášet. Takovou pakáž lze jen nenávidět; a když ji nenávidíš, vyhýbáš se jí; a když se jí vyhýbáš, jsi svobodný.


Spojí-li se celé lidstvo, nepochybně pak zničí Nebe i Zemi. Už začali. Nesmějí se k sobě dostat! Vyhladit tu pakáž do posledního!


Je jich příliš mnoho a jsou nejenže úplně k ničemu v řádu přírody, ale navíc jsou ta nejškodlivější pakáž pod sluncem. Lidstvo je neuvěřitelně odporná pakáž. Už aby byl svět bez vás.


KNEMÓN
A hubou mele pořád dál a dál!
SIKÓN
Žij tedy blaze!
KNEMÓN
Od vás někoho
si budu blaze žít!
Pakáži sakramentská!
(Práskne dveřmi.)
(Menandros: Dědek)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm