Co je to stát?

19. dubna 2016 v 15:47 | Misantrop

Co je to stát? Obrovské stádo lidí se svými vůdci, vojáky, dělníky. Důležité je jen stádo jako celek. Jednotlivec může zahynout, stádo musí přežít. Stát-stádo poskytuje také pocit bezpečí a navíc opojný pocit moci. Každý, kdo je poslušným příslušníkem státu, má možnost získat větší či menší podíl moci. Od nejvyšších vládních činitelů po různé nižší vykonavatele zákona až k rodičům, kteří mají moc nad svými dětmi. A dětem zbývá už jen buď týrání zvířat a mladších dětí, nebo se těšit na věk dospělosti. Stát je zlo, ale při současném stavu jeho jednotky - člověka - je stát nutným zlem.


Z neplánovité hordy se tělo společnosti vyvinulo v nejvýše organizovanou a nejdiferencovanější ze všech formací: náš současný Světový stát. Od individualismu ke kolektivismu - od samoty k pospolitosti, taková byla cesta tohoto obrovitého a svatého organismu, v němž jednotlivec není ničím než buňkou s jediným významem: sloužit organismu jako celku. Tolik ví každý mladý spoluvoják, který má za sebou dětský tábor.


Stát nemůže dopustiti, aby kdokoli v něm žijící měl svou vlastní vůli. Individuální svoboda a stát jsou úhlavní nepřátelé. Stát je vždy tyranií, bez ohledu k tomu, bude-li vládcem jeden, mnoho neb všichni.


Stát je pro Lao-c'a skutečně organizovaným násilím jako pro Marxe, to není žádná dnešní aktualizace - stát je to, co nejvíc stojí v cestě přirozeného vývoje, nejvíc brání uskutečnění vzoru TAO, stát je tedy to, co je nutno odstranit ze všeho nejdřív.


Bez státu se žádná společnost neobejde, jak si to svého času uvědomil bývalý anarchista S. K. Neumann, který se stal komoušem. A propos, co je to vlastně anarchistická komuna? Stát v malém! Svobodný jako divoké zvíře lze být pouze v přirozeném prostředí volné přírody v nezávislém postavení vůči ostatním zvířatům a hlavně vůči jedinému protianarchistickému zvířeti - človjeku.


Stát ti svázal ruce, ale máš ještě volné nohy
Kopni systém do slabin, ukaž mu svoje rohy
Stát ti dal klapky na oči
Ale máš ještě volná ústa
Sedí ti na hřbetě parazit
A chtěl by tam zůstat


Dřív jsem makal na komunistický stát, teď bych platil daně demokratickému státu. Pokud je stát na něco dobrý, tak jen na to, aby bil svoje občany tak dlouho a tak důkladně, dokud je nepřejde chuť budovat jakýkoliv stát a snášet jakoukoliv vládu.


Stát vydá zákony, jejichž přestoupení je "trestná činnost". Stát tedy kriminalitě zamezuje, vytváří ji, potlačuje, nebo ji ignoruje? Letmý pohled na stránky novin, tam, kde mají svá místa černé kroniky, nás utvrzuje, že stát kriminalitě nezamezil. Jinou otázkou je, zda stát kriminalitu nevytváří.


Každá společnost hned po svém utvoření spěje podle okolností, v nichž žije, krokem více či méně rychlým k otroctví a musí podlehnout despotismu; neboť to je konec, k němuž směřuje každý druh vlády a forma, kterou udržuje každý stát až do svého úplného zničení.


Svoboda a stát nemůžou být ve spolku.


Státní úředníky neomylně rozpoznáte podle prázdnoty zaujímající prostor, kde většina ostatních lidí mívá tvář.


Tenhle Semjon! To je, to vám řeknu, prašivé hovado, třebas je státním radou!


Jestliže je stát příliš zkažený, takže mu nelze pomoci, jestliže je zatemněn zly, mudrc se nebude namáhat zbytečně a nebude se angažovat tam, kde nemůže být nic platný... Ptám se, jakým státem se má mudrc zabývat. Athénským, v němž byl odsouzen Sókratés a z něhož Aristotelés uprchl? Kartaginským, v němž je svoboda zhoubná pro ty nejlepší? I před tímto státem prchne. Budu-li chtít přehlédnout všechny státy jeden po druhém, nenaleznu žádný, který by mohl snést mudrce nebo který by mohl snést mudrc.
(Seneca: O volném čase)


Každý politický systém, každá prosperující společnost, potřebuje velkou masu otroků; proto také každý stát podporuje porodnost. Vůbec přitom nevadí, že s rostoucím počtem lidí není potom poctivá práce pro každého, čímž vzrůstá kriminalita, byrokracie a daně; a nevadí ani to, že se potom vinou přelidnění nedaří chránit čisté a zdravé životní prostředí. Systému se armáda nezaměstnaných dokonce vyplácí, poněvadž má tak zajištěnu ustrašenou poslušnost těch nejotročtějších dělníků, kteří se musejí bát o místo, a proto udělají pro peníze všechno, protože jsou lehce nahraditelní.


Nikdy mně nikdo jiný nezpříjemňoval život, než ti, co představují stát. Stát sám se všemi tak zvanými zásadními vymoženostmi, které jsou mimochodem všechny jen podružné a povrchní, je právě takový neohrabaný, přebujelý organismus, přecpaný krámy, lapený do vlastních osidel, zruinovaný přepychem a nerozvážnými výdaji, mizernými rozpočty a nedůstojným cílem, jako milióny domácností v zemi.


DÍTĚ: "Ale jaká to hrozná příkoří mi uchystali?"
SVĚT: "Podívej se, už ti chystají rodné číslo. Už několik měsíců máš připravený záznam v matrice. A to všechno proto, abys patřil ne sám sobě, jak ti velí tvůj instinkt, ale všem lidem kolem tebe, kterým se říká společnost nebo taky stát."


Potulný chodec je jakýmsi čtvrtým stavem, stojícím mimo církev, stát i lid.
(Thoreau: Chůze)


Nejstarší "stát" povstal a pokračoval jako strašlivá tyranie, jako drtící a bezohledná mašinérie až do té doby, než byla polozvířecí surovina lidu nejen vyhnětená a poddajná, nýbrž i zformovaná. Takto přece začíná na Zemi "stát": myslím, že už je odbyto blouznění, které počátek státu hledalo ve "smlouvě".


To, že zde prakticky není žádný žalobce a tudíž ani žádný soudce a že každý člen tohoto zločinného spolčení, zvaného "stát", má, za určitých, pevně stanovených pravidel - nebude-li se vzpouzet těmto "pořádkům" - možnost urvat si svůj díl moci a kořisti, to ještě neznamená, že nedošlo k zločinu a že jsme všichni svobodní a šťastní a dobrovolně v tomto svazku.


Tohle politické hašteření je všechno tak hloupé, tak hrozně hloupé. Bolševici a fašisti, radikálové a konzervativci, komunisti a Britští falangisti - zač vlastně k ďasu bojují? Já vám to povím. Bojují za to, aby se rozhodlo, jestli pojedeme do pekla komunistickým expresním rychlíkem nebo kapitalistickým závodním autem, individualistickým autobusem nebo kolektivistickou tramvají po kolejích kontrolovaných státem.


Stát je stále stejný mocný a autoritářský osel.
(Maupassant: Krajinářův život)


Jestliže se odloučíš, už nebudeš dále člověkem. Neboť co je člověk? Část státu.
(Epiktétos: Rozpravy)


Platíte-li výpalné mafii za "ochranu", není to skutečná ochrana, nýbrž vydírání. Platíte-li státu, té největší a nejlépe organizované mafii za ochranu před lůzou, také to není opravdová ochrana, ale vydřidušství. Nezaplatíte-li za dům, zboří vám ho. Nezaplatíte-li výpalné, takzvané pojištění zdravotnické mafii, zabaví vám majetek. Nevyplníte-li řádně formulář na sčítání lidu, zaplatíte pokutu. Nezaplatíte-li daně, seberou vám živnost. Ve státě jsou podobné hrozby stále přítomné.


Platónova Πολίτεια, tedy "Ústava" či "Stát" nebo "Obec" mi v něčem připomíná Hitlerův Mein Kampf; tam se také rozvíjí představy o podobě nového ideálního státu, jenž je přirovnáván k lidskému organismu a měl by být také tak spravován a léčen.


Nazývám totalitářským státem takový stát, který ovládá všechny důležité oblasti života, což dělá v současnosti každá, i ta nejliberálnější demokracie na tomto lidmi zpotvořeném světě.


Stát Šelma nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.


Co lidskému je duchu platen um,
co srdci cit, co smysl orgánům,
když stát se zmítá v horečnaté křeči
a ze zla zlo se líhne stále větší?


Hans Jörg Viesel:
Není to forma státu, je to samotný stát, který plodí zlo a ustavičně ho živí a podněcuje.


Na stejné a šedivé trpaslíky
stát změnil všechny.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm