Tak takováhle je ta lidská cháska!

6. dubna 2016 v 13:43 | Misantrop
Lucas Cranach St.: Cháska (1509)


Bergner (deklamuje z Molièrova Misantropa):
"Tak takováhle je ta bídná lidská cháska,
k takovým zločinům ji žene sebeláska,
to je ten mravní cit, co v jejich duši dříme,
to je ta poctivost, co u nich nacházíme!"


Kdo se to se mnou chce střetnout? -
Ta penězi koupená cháska,
sprostí ti nádeníci!
Trestu však neujdou jistě a ruku mou nevrhne v pouto
bez pomsty lecjaký slaboch.


Lid neboli lůza nebo taky dav je vlastně velice nevděčná cháska. Přesně tentýž typ lidí, jenž nadšeně vítal nacistický pořádek silné ruky, ten typ lidí, jenž pomáhal komunistům k moci, nyní patří k nejhorlivějším jejich odsuzovatelům.


Vodo, pozemská ty šťávo: lidská cháska kalí tě,
vzedmi se a zaplav města, utop lidi, prosím tě!


Kdo by psal, když má na práci něco lepšího? Stačí pohlédnout na tu hádavou "odrůdu" a její monotónní životy... Jaká bezcenná lenivá cháska!


Misantrop ví, že člověk se, neznámo proč, povyšuje nad ostatní vyšší živočichy, a proto ho ponižují urážky, složené ze jmen těchto krásných tvorů. Aby neurazil zvířata, nazývá tedy člověka jinými názvy, stejně urážlivými: verbež, chamraď, havěť, pakáž, sebranka, holota, banda, chátra, lůza, svoloč, horda, tlupa, cháska apod.


Nechápu tu lidskou naci
(nace - cháska, sebranka, banda, pakáž... - pozn. Mis.)
proč tak vysoko se cení -
Vždyť jsou to jen - oblečení
a - mluvící - opičáci!


Akademie je neuvěřitelně staromódní, zkostnatělá společnost chásky postrádající porozumění, přihlouplých úředníčků a měšťáků. Celá by měla být vypálena.


Ó hanebná chásko, kéž ti nebe nikdy nedopřeje za tvoji mrzkost a ničemnou zaslepenost, abys jasně poznala vzácné jádro potulného rytířství, kéž ti také neukáže v pravém světle hřích a nevědomost, v kterých toneš, když si vůbec nevážíš potulných rytířů, kdykoli se před tebou objeví v plné slávě, ač by ses měla kořit už jejich pouhému stínu!


Houbařů a rybářů a chatařů a podobného ksindlu je zde nyní také až příliš. Ale když jsem se na konci strastiplného putování zmizelou krajinou mládí posadil do lesního mechu, abych si před zpáteční cestou odpočal a posilnil své znavené údy jídlem a pitím, odměna byla veliká, neboť jsem stanul v nekonečné říši ticha a pohody. Jediný škaredý zvuk, vygenerovaný lidskou cháskou, jsem nezaslechl. Dokonce jsem našel v jedné prohlubni malý rozkošný pramének, jenž tu skromně vyvěral. To je skoro jako kdyby mě sem sama bezbožná Příroda za odměnu zavedla! I s jedním zajícem jsem se potkal v polích, a s koroptví, dnes již také vzácnou a ohroženou vyhubením. Já jsem na řadě.


Myslím, že by měl přijít nějaký druhý Hitler, který by s touto drzou cháskou řádně zatočil! Nový Hitler, který opět otevřeně prohlásí: "Musíme dělat věci, které nelze posuzovat měřítky měšťácké choulostivosti..."


PÁN HYEN:
Skvělé, láska je v úzkých!
Nesvedla nepřipustit,
co naštěstí stalo se.
Ať ví to zbožná chasa!
Přichvátala k vám spása,
Antikrist už je zde!


Jediná spiritualita, kterou znají, je vehnat si spiritus do žil a opojnost suverénního života zamění za opilost dna lahve. "Nažerem' se, opijem' se, poblijem' se a pobijem' se". Hlavně, že nám chutná a stojí, ať to stojí, co to stojí. Nažrat, nachlastat se a lehnout k bedně. "Proč bychom se netěšili, když nám pán Bůh zdraví dá", že jo, hovada! I ten nebohý ustájený dobytek má víc rozumu a spirituality než tahle blbá bodrá chasa! Měli by si prohodit místa. Za týden už bychom nepoznali, jestli se ten smrad line z prasečáku, z cikánského sběrného tábora nebo z obyčejné vesnice Lety u Písku! Je více než výmluvné, že koncentrák pro zvířata postavili na místě koncentráku pro Cikány.


Jak dojemné myslet si, že osobní oběť změní samou podstatu zlověčí nátury. Krásně si to lidová tvořivost vymyslila! Jestli kdy někdo každý den neustále zachraňuje lidstvo - tu věčně krvežíznivou kanibalskou chasu - před "hříchem" upadnutí do zločinu proti lidskosti, pak to není Ježíš ani Milarepa, nýbrž jsou to zvířata - nevinné oběti na oltáři lidské zvrácenosti. Nebýt možnosti denně ukájet své vražedné sadistické sklony na nebohých zvířatech, vrhli by se lidáci sami proti sobě - známe přece z archeologických nálezů, že minulost lidského plemene prošla bohatou a dlouhou lidožravou fází.


Lidé, to posud jsou divoši,
leč kulturou pyšně se honosí;
trápí, zabíjejí se navzájem;
ničí sami sebe, ničí Zem,
trýzní zvířata a žerou maso,
jak v úrovni s kanibalskou chasou.


Satyrové byli cháska nezbedná a prohnaná, čtveračivá, šibalská, bujná a dotěrná. Stále a stále měli chuť na lahodné víno a toužili po bujných, rozpustilých radovánkách. Byli oškliví a v mnohém se podobali zvěři. Měli tupý, rozpláclý nos, špičaté kozí uši, vlasy štětinaté jako zvířecí srst, a koňský ocas. Oddávali se lovu nebo pásli stáda. Hráli na různé nástroje, nejčastěji na pastýřskou píšťalu, ale mívali i bubínky a dudy. Přitom divoce tančili, hlučně zpívali a křičeli. Škádlili nymfy, honili se za nimi a právě tak pronásledovali i smrtelné ženy, kdykoli je někde spatřili. Často se družili k průvodcům veselého boha vína Dionýsa a potulovali se s ním po horách i údolích. V pozdějších dobách už nebyli tak ohyzdní a nebezpeční a podobali se spíše lidem než zvířatům. Zato šibalství a taškářství u nich bujelo tím víc.
Satyrům se podobali Sílénové, ale byli ještě hlučnější. V pradávných dobách se zdržovali v blízkosti řek a studní, na lukách a v zahradách. Nejstarší z nich byl stálým průvodcem boha Dionýsa, neboť byl kdysi jeho vychovatelem a učitelem. Dionýsos ho měl nesmírně rád. Ale tento Sílén býval většinou opilý, a proto jezdíval nejraději na oslu a podřimoval. Jestliže šel pěšky, museli ho mladší druhové podpírat.
Byl to stařec zvlášť ošklivý, ploskonosý, se šišatou, plešatou hlavou, vtělená ohyzdnost. Byl neobyčejně mlsný.
Jednou dal Dionýsos té své rozpustilé chásce ochutnat sladkého medu. Jakmile Sílénos této sladkosti okusil, běhal po celém háji a hledal včelí med. Najednou uslyšel poblíž dutého jilmu známé bzučení.
Vzal osla, na němž seděl, a přivázal ho ke stromu. Potom si mu vystoupil na hřbet a sám se přidržoval větví jilmu, aby nespadl. Přitom pátral v dutinách stromu, kde by našel sladký med. Náhle bzučení zesílilo a starcovi se sneslo na hlavu mračno vos. Zabodávaly mu žihadla do plešaté hlavy, do tváří, do nohou, všude, kam která slétla.
Stařec se náramně polekal a spadl s osla. Ale ulekl se i osel a Síléna jaksepatří pokopal. Stařec zoufale svolával na pomoc své druhy. Ti k němu přiběhli a propukli v nezbedný smích. Mlsoun měl oteklou tvář a kulhal, neboť ho osel zle zřídil. Ta mlsnost se mu věru nevyplatila.


Zahrada byla její jediná opravdová láska. Pomona bála se venkovanů, a proto svůj ovocný sad pečlivě zevnitř uzavírala. Nestýkala se ani s ženami, ani s muži. Před lidmi se uchránila, ale veselá, skotačivá lesní cháska jí nedala pokoj. Žili v okolních lesích Satyrové a Pánové, ale marně si zdobili růžky smrkovými větvičkami, aby se víle líbili. Marně jí přicházeli hrát na pastýřskou píšťalu, aby si získali její lásku.


"Ty jsi anděl?" zeptalo se jedno dítě.
"Kéž bych byla," odvětila Mignon.
"Proč máš v ruce lilii?"
"Tak čisté a upřímné by mělo být mé srdce, pak bych byla šťastna."
"A co ta křídla? Ukaž nám je!"
"Znamenají krásnější, která se ještě nerozevřela."
Tak odpovídala významně na každou nevinnou, prostou otázku. Když zvědavost naší chásky byla ukojena a dojem ze zjevení se poněkud otupil, chtěly ji zase vysvléci. Ale nedopustila to, vzala loutnu, posadila se na tento vysoký psací stůl a zazpívala k neuvěření půvabně tuto píseň:

Před pravým žitím zdání pouze
a bílý ponechte mi šat!
Jdu z krásné země v spěšné touze
tam dolů v pevný dům ten spat.

Tam na tichou si zdřímnu chvíli,
pak živé oko vzhlédne zas,
pak zanechám tu šat svůj bílý,
svou čistou roušku, věnec, pás!

A nebeské tam zjevy ony,
kdo muž, kdo žena, nedbají,
a žádné roušky, žádné clony
zjasněných údů netají.

Bez nouze žiji, bez námahy,
však bolu krutého znám dost;
já smutkem zestarala záhy -
vraťte mi mládí na věčnost! ♫

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm