Usiluj uchovat se čistý

9. dubna 2016 v 13:20 | Misantrop

Usiluj v podlosti a zuřivé špíně světa uchovat se čistý a střízlivý.


Neměl by chodit do kostelů, kdo chce dýchat čistý vzduch.


Vilém Meister je mladý člověk, který se vydá do světa na zkušenou, aby poznal, jak to v něm chodí. Je pln mladického nadšení pro umění a zvláště pro divadlo. Záhy však pozná, že lidé okolo něj takový čistý zápal nemají ani nesdílejí, a že je to samá verbež. Pro jedny je umění jen způsobem, jak si vydělat na živobytí, druhým slouží k obchodní propagaci, jiným k bezduché zábavě, další jím podlézají vrchnosti, zatímco vrchnost si jím chce dodat zdání lidumilnosti a blýsknout se jím před sousedy. Nikdo tedy nesdílí s Vilémem jeho čisté ideály, podle nichž má umění povznášet ducha, přinášet poučení a zušlechťovat duši. Všichni mají s uměním vždy ještě nějaké postranní úmysly.


"Jsi teď jako damascenská šavle!" děl mu jeho přítel, když se s ním opět v Římě shledal. "Na tobě je vidět, jaké požehnání přináší čistý zdravý vzduch a pobyt v něm!"


Řídký vzduch působí na lidi různě. Conway mu například přičítal tu kombinaci duševní svěžesti a fyzické netečnosti, která nebyla nepříjemná. Vskutku vdechoval ten čistý studený vzduch s vyslovenými záchvaty spokojenosti.


Plodnost likviduje každý čistý cit a čistotu samu, tak jako milostné scény kazí dobrý film, a jako sexualita kazí Velký Život.


Je čím dál těžší nalézt v přírodě čistý zdroj vody. Na vině je samozřejmě - jak jinak - zločinnost člověka. Sama příroda je znečištěna, otrávena lidskostí, tudíž také voda i v těch nejmenších lesních potůčcích bývá často zkažena, vyvěrajíc z otrávených podzemních vod, kam z okolní lidáky zamořené půdy pronikají všechny ty jedy z průmyslové a živočišné výroby. Hrozím se dne, kdy bude otrávena všechna přírodní voda, všechny lesní plody, všechen vzduch. Ten den, kdy všechno, co pijeme, jíme a dýcháme, bude muset být uměle upraveno, aby nás to neotrávilo, bude také dnem zpečetění naší závislosti na civilizaci a tudíž také dnem, kdy skončí veškerá možná svoboda na planetě Zemi, dosud stále možná. Masové vymírání druhů, jehož jsme v nynější éře člověka na Zemi svědky, je nutno přičíst také tomu tragickému faktu, že příroda je začlověčená lidskými jedy, jež divoká zvířata nemají jak neutralizovat.


Chci odejít do bájné krajiny, jíž jsem dal vznešené jméno "Reinlebensborn" - "Čistý zdroj žití", což jsou však jen tyto naše "Opičí hory" zde. Mně však plně stačí, dokud v nich stále ještě nalézám dostatečně rozlehlé pusté oázy neporušeného klidu.
*
Pojmenoval jsem to údolí "Reinlebensborn" jako hold německému romantismu, k jehož odkazu se hlásím a jehož filosofie je mi velmi blízká. Jméno "Reinlebensborn" se sice velmi podobá názvu jednoho nacistického eugenického programu (Lebensborn), který znamená v překladu do češtiny "Pramen života", ale Já měl při vymýšlení a při konečné volbě jména "Reinlebensborn" na mysli něco úplně jiného. Potřeboval jsem nějaký dobře znějící jednoslovný výraz pro kus imaginární i skutečné země, kde jsem šťasten a z něhož a v něm načerpávám sílu a osvěžení, jakoby z čistého zdroje žití. To nemá nic společného s nějakou nacistickou plemenitbou či ideologií. Jenže v žádném jiném jazyce, než právě v němčině, nezní "čistý zdroj žití" tak zvukomalebně a pro titul knihy přitom tak výstižně. Prostě jako měl Henry David Thoreau svůj Walden, Já mám Reinlebensborn. Tolik na vysvětlenou.
*
V dálce hrdlil sýc rousný, což bylo tak konejšivé a uklidňující, že jsem okamžitě usnul. Dobrou noc, Reinlebensborne, ty čistý zdroji žití!


Moje nálada spolehlivě stoupá v poměru k pustotě vnějšího světa. Není nad oceán, poušť nebo divočinu! Čistý vzduch a samota v poušti nahrazují potřebu vláhy a úrodnosti. Cestovatel Burton o tom píše: "Zlepší se vám nálada. Člověk se tam raduje ze své pouhé zvířecí existence." Ti, co dlouho cestovali po širých mongolských stepích, říkají: "Když jsme se pak znovu octli v civilizovaných zemích uprostřed hluku, lomozu a křiku, cítili jsme se stísněni, chyběl nám vzduch a už už se nám zdálo, že se každou chvíli zadusíme."
(Thoreau: Chůze)


Je čistý, kdo své nepřátele zabije.


Což může být spravedlivý a čistý ten, kdo se zrodil z ženy?


Nechci své sousedy ani vidět. Je mi z nich zle. Když jdu ven, dlouze vyhlížím oknem a špehýrkou a zkoumám sluchem, jestli je tzv. "čistý vzduch", abych nemusel nikoho z té chamradě potkat.


Ó, pomlč o té tlačenici řvoucí:
jak na ni zří, hned všechen duch by zhas;
ten dav mi zahal zmateně se dmoucí,
jenž k ječícímu víru táhne nás;
k soutěsce veď mě, pod nebem se pnoucí,
kde básníku jen kvete čistý jas.


Bezprostřední, čistý, svobodný vztah k přírodě a k lidem už neexistuje... Prostě neexistuje!
(Čechov: Strýček Váňa)


Její program byl úplně čistý, takže kandidát její byl poražen obrovskou většinou.
(Hašek: Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona)


Smyl jsem ze sebe špínu civilizace a výchovy. Jsem tu čistý a jako znovuzrozený.


Postelní prádlo nesmí být špinavé, duch může být čistý jako hnůj! Dosud lidstvu neznáma je vyšší jemnost.
(Klíma: Hledění do očí)


Kdo je duchovně čistotný, nerad se nechává špinit duchovní všudepřítomnou špinavostí lidí. Nikdo není dnes již tak čistým mořem, aby se v něm tato špína beze stopy rozplynula - vždyť i oceány jsou špinavé, zasviněné, začlověčené od lidí!


Antičtí autoři popisují kraje a rasy, kde se žilo vegetariánsky. Tak např. Hekataios z Milétu a Tacitus se zmiňují o tom, že obyvatelé severní části Řecka - Thrákie (= "čistý kraj") vůbec nejedli maso (proto byli lidmi "čistými") a byli známí svým zdravím.
(Wiśniewska-Roszkowska: Vegetariánství)


A květy padají tiše a zcela němě,
člověk je čistý, podoben chryzantémě.


Velmi příhodně se nazývá zabývání se pisateli starověku humanitními studiemi: neboť především prostřednictvím nich se žák opět stane člověkem, jelikož vstupuje do světa, který byl ještě čistý od všech frází středověku a romantiky, jež později tak hluboce pronikly do evropského lidstva, že ještě i dnes je jimi každý poznamenán a musí se jich nejprve zbavit, aby se opět stal člověkem.


Již teď saj moudrosti slova
čistým srdcem - již teď se lepším poznatkům věnuj.


Nezatěžujte svými problémy ostatní. Anebo ještě líp: hoďte je do spalovací pece. Zapomeňte na ně. Spalte všechny, všechno spalte. Oheň je jasný a oheň je čistý.


Mám zůstat čistý a rovný,
nebo být kluzký jako líčidlo, jako kůže poddajný
a tak se všemu a všem přizpůsobit?


Kdo je příliš čistý, snáze se ušpiní a veškerá nečistota tohoto světa je na něm o to víc vidět.


Neboť věz, že je-li soudruh poskvrněn, nezbytně se s ním poskvrňuje i ten, kdo se s ním stýká, i kdyby snad sám byl čistý.
(Epiktétos: Rukojeť)


K dobrému životu je potřeba zkušenost. Duchovní i fyzická. Bez ní je člověk sice vzorný a čistý, ale křehký a bezbranný.


Můj karakter je čistý a nic polovičatého v něm. Jsem dokonalý demon zla a ani stín toho, co lidé nazývají "dobrem", není ve mně. A to je má hrdost. Zemru hrdě.
(Klíma: Soud Boží)


Snad každý stín, snad každý třpyt
navíc by půvab umenšil,
jenž v havraním je vlasu skryt,
zábleskem tvář jí osvětlil,
kde myšlenky se zdají dlít
tak čisté, jak zdroj čistý byl.
(Byron: Jde v kráse)


Ať Titanie k lidem nechodívá,
k čemu jí svět, v němž druha nenajde,
kde tisíc zevlounů se na ni dívá,
a zvědavě si šeptá: "Blázen jde!"
Kde nepřízeň ji hlídá se závistí
a každý její skutek zkomolí.
Ať radši vrátí se v kraj onen
čistý,
kde příbuzné jí krásné duše dlí.
(Alžběta Bavorská)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm