KOHOUT v literatuře a filosofii

19. května 2016 v 12:59 | Misantrop

Vzhůru, smrtelníci, probuďte se! Rodí se den, pravda se vrací na zemi a liché obrazy se rozptylují. Vstaňte, chopte se břemene života a odvraťte se od světa zdání k pravdě!
(Leopardi: Zpěv divokého kohouta)


Vstávám s kuropěním, ač žádný opravdový kohoutí alarm sem ke mně z žádné okolní vesnice nedoléhá.


Napoleon se na veřejnosti neobjevoval častěji než jednou za dva týdny, a když vycházel, tak pouze v doprovodu své psí suity a černého kohouta, jenž kráčel před ním. Sloužil jako trubač, dlouze zakokrhal, vždy než Napoleon promluvil.


Kdesi nahoře na křovinaté stráni se zcela zblízka ozývá bažantí kohout. Nevidím jej však nikde.
Najednou vidím vnitřním zrakem všechna "domácí" zvířata zcela volně venku, všude kolem nás. Měli bychom v přírodě znovu krávy a ovce, stádečka koz a hejnka slepic, jichž kohout by kokrhal v lesích - utkvělá to představa též Thoreauova! Jak by to bylo krásné a rozmanité! Ale člověk, ta nenasytná bestiální zrůda, by je stejně zase brzy buď vyvraždil, nebo znovu uvrhl do otroctví...


Ze Stračína občas proskakovaly hrůzné zprávy, jak pan Frederick týrá svá zvířata: starého koně utloukl k smrti, krávy mu chcíply hlady, psa zabil tak, že ho hodil do pece, po večerech se bavil tím, že nutil kohouty bojovat spolu s žiletkami přivázanými k pařátům.


Člověk je nejhorší netvor, jakého znám. Je to nejkrutější a nejsadističtější živočich, jakého kdy Země nosila. Stačí se podívat, s jakou vášní holduje lovům, honům a rybaření. S jakým zaujetím rád pozoruje krvavé scény, ať už ve filmech, nebo ve skutečnosti. Jaké oblibě se u něho těší karate a box a další druhy zápasů, korida, rodeo a kohoutí zápasy.


Ne proto svítá, ježto kohout zpívá,
on zpívá proto, že právě svítá.


Já také tě začínám znát a vím, kdo jsi, ty stará čarodějnice, starající se tak dobře o posvátné mešity, kde se tvůj podivínský pán vypíná jako kohoutí hřebínek.


V té chvíli kohout zakokrhal; připadalo mu to divné, že mají v hotelu slepice. Snad je mají pro kuchyň a tenhle donchuan zpívá svou labutí píseň, jako by tušil nadcházející setnutí hlavy. Je to zvláštní, že právě tahle zvířata končí svůj život setnutím hlavy, že mají rudou korunku a rudou bradku a ostruhy na holínkách a že zpracovávají hnojiště jako dobytou pevnost a zpívají na pozdrav vycházejícímu slunci.


Kohout nevybočuje ze své přirozenosti - ne že by to nedovedl, spíš z pýchy. Učte jej číst, vzbouří se.


Kdyby všemu kurníku a všemu dobytčímu dvoru povědělo se o nožích, o palicích, o plamenech pece, o mísách, z nichž zítra budou hltány jejich strnulé, znetvořené údy, jaká panika, jaký strach a šílenství by jimi ovládlo!... Býci by řvali a svými rohy by otřásali silnou hradbou, skákaly by a žalostivě bečely ovce, slepice a husy by lítaly, naplňujíce dvůr svým peřím. A všechno by utíkalo, křičelo, řvalo, tlouklo sebou o stěny. Ale oni o tom ničeho nevědí, a hle, slunce svítí, slepice hrabe běháčkem, kohout pyšně si vykračuje, dřímotně a blahovolně přežvykují kravky, klidně a vesele bečí ovce... život, prostý, jasný a světlý, blaživě naplňuje svět.
(Arcybašev: Zločin doktora Luriera)


Při všech těch písních, průvodech, výstřelech z pušky, kokrhání kohouta a plápolání vlajek se jim lépe zapomínalo na prázdné žaludky - alespoň na chvíli.


Kohout ostruhami vyzbrojen
zahání slunce, zahání den.


Ptáka, jenž noc svýma křídloma plaší
a jasným hlasem si zvykl denici volat,
draví králové pouště nemohou vystát
a vidět ho tváří v tvář; oni na místě prchnou.
V kohoutím těle jsou patrně jakési prvky,
jež jakmile zvenčí jsou vstřeleny do lvova oka,
bodají do zřítelnic a působí bolest
tak prudkou, že snést ji nemůže zuřivé zvíře.
Naopak pro lidské panenky škodlivé nejsou,
buďto že nemohou dovnitř - anebo, když přece
do oka vniknou, zas lehounko vyjdou, a tudíž,
když nepobudou, už nemohou ublížit zraku.


O strachu lvů před kohouty hovořili ještě někteří humanističtí autoři. Původ pověry lze snad vysvětlit tím, že plaší-li obrazně kohout svým křikem noc, může zaplašit i samu smrt, nebo toho, kdo smrt přináší, v tomto případě nebezpečnou šelmu, jako je lev.
(Pozn. překl. & Mis. k předešlému)


Prostě a z celé duše buď to, nebo ono: buď svobodný člověk, nebo otrok, buď vzdělaný, nebo nevzdělaný, buď statečný kohout, nebo nestatečný!
(Epiktétos: Rozpravy)


VALENTIN: A kterak víš ty, že jsem zamilován?
SPĚCH: Aj, podle tohoto zvláštního znamení: když jste se jindy smával, kokrhal jste jako kohout. Ale teď vás naruby obrátilo děvče.


Žena je od přírody hladká a jemná, a je-li tuze chlupatá, je to obluda, jakou ukazují v Římě mezi obludami. Ale totéž je u muže, není-li chlupatý: je-li takový od přírody, je obluda; pakli si chlupy sám holí a vyškubává, co s ním máme dělat? Kde ho máme ukazovat a jakým návěštím ho veřejně označit? Nuže, vyškubávejme i hřívu lvu a kohoutu hřeben!
(Epiktétos: Rozpravy)


Pokud naše filosofie neslyší před každou stodolou v dohledu kokrhat kohouta, pak je zpozdilá. Tento zvuk nám obvykle připomíná, že chátráme a zastaráváme ve svých duševních činnostech a návycích. Filosofie kohouta se dotýká současnější doby než naše. Vzbuzuje cosi, co nenajdeme u Platóna ani v Novém zákoně. Je to novější zákon - evangelium podle této chvíle. Jeho kokrhání je chloubou celému světu, vyjádřením zdraví a dobrého stavu Přírody.
Význam písně tohoto ptáka tkví v tom, že je osvobozená od veškeré tklivosti. Zpěvák nás může snadno pohnout k slzám nebo smíchu, ale kdo v nás dokáže probudit čirou jitřní radost? Když ve sklíčené náladě zaslechnu, ať už zblízka či zdáli, kohoutí zakokrhání, pomyslím si: "Jednomu z nás se tu v každém případě daří dobře," a v mžiku se opět ocitnu v lepším rozpoložení.
(Thoreau: Chůze)


V obydlí boha Spánku panuje věčné, hluboké ticho, takové ticho, jaké si nikdo z lidí neumí představit. Bdělý kohout tam nikdy nebudí svým zpěvem, neštěkají tam psi, nešelestí tam větve stromů, které na zemi rozechvívá mírný vánek, nikdy tam nezazní lidský hlas. Je tam věčný, němý klid.


GALLUS IN SUO STERQUILINIO PLURIMUM POTEST
(Seneca Mladší, Ztykvení božského Claudia 7)
Kohout nejvíce zmůže na svém smetišti
Srov.: Kohout na svých smetích smělejší (hrdina). I kokot na svém smetišti udaten.


kohout vejce snese.
(Tj. nikdy)


Punk není jen to, když máš kohouta
Punk je změna vašeho života!


Dospělí se pobaveně usmívají, jestliže děti říkají, že kohoutek ubližuje slepičce, když ji obskakuje. "Maminka s tatínkem se perou," komentují děti soulož. Jejich pohled je v tu chvíli neobyčejně jasnozřivý.


Podobám se kohoutu na cizím dvorci, po němž i slepice klovnou; proto však se na tyto slepice nehněvám.


Být kohoutem musí být příjemné, jenomže jedna věc by mi na tom vadila a kvůli tomu jsem kohoutem, bohužel, nikdy nebyl a nebudu - vadily by mi slepice.


Nemohu s jistotou tvrdit, že jsem kdy ze své mýtiny zaslechl kokrhat kohouta, a napadlo mě, že by už jen kvůli tomu zpěvu stálo za to chovat si takového kokrháče jako zpěvného ptáka. Tóny, které vyluzuje tento kdysi divoký indický bažant, jsou nepochybně ze všech ptačích zpěvů ty nejzajímavější, a kdybychom tyto ptáky dokázali vysadit do volné přírody, aniž bychom je zdomestikovali, jejich kikirikání by se brzy nejvíc proslavilo v našich lesích, a daleko by předčilo husí kejhání i soví houkání. Procházet se takhle za zimního rána lesem, který oplývá těmito ptáky, tedy jejich rodným lesem, a slyšet divoké kohoutky kokrhat na stromech tak jasně a zvučně, že se země na míle kolem otřásá a slabší hlasy ostatních ptáků zanikají - jen si to představte! Nechoval jsem si ani psa či kočku, ani krávu či vepříka, ani slepice, takže byste u mne domácí zvuky podle všeho postrádali; ani zvuk máselnice, kolovratu, ba ani bublání kotlíku či syčení samovaru, ani povykování dětí by vás u mne nepotěšilo. Kohouti nekokrhají, slepice nekdákají na dvoře. Kdepak dvůr! Jen neohrazená příroda sahající až k samému prahu. Místo neexistující cestičky k přední brance na průčelním dvorku, cestička zavátá za sněhové kalamity - vlastně ani ta branka - ani ten dvorek - a vůbec žádná cestička do civilizovaného světa!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm