Ve jménu zásady

16. května 2016 v 13:28 | Misantrop

Misantropova zásada č. 1 zní: "Budeš nenávidět lidi tak jako sebe samého!"


Ach, jak těžké je strávit své bližní! První zásada: povzbudit svou odvahu jako při neštěstí, statečně se chopit díla, sám sebe přitom obdivovat, zatnout zuby a překonat svůj odpor, spolknout svou ošklivost. Druhá zásada: svého bližního "vylepšit", například chválou, takže se z něj začnou řinout krůpěje štěstí nad sebou samým; nebo uchopit cípek jeho dobrých či "zajímavých" vlastností a zatáhnout, až je venku celá ctnost a člověk může bližního zahalit do jejích záhybů. Třetí zásada: sebehypnóza. Objekt styku fixovat jako skleněný knoflík, dokud nepřestaneme pociťovat rozkoš i nechuť a nepozorovaně neusneme, neztuhneme, nezaujmeme pevné držení: osvědčený domácí prostředek z manželství a přátelství, bohatě vyzkoušený, pro svou nepostradatelnost vychvalovaný, ale vědecky ještě neformulovaný. Jeho lidové označení je - trpělivost."


Pakli umístím to, co je moje, jinam a to, co je čestné, také jinam, nabude platnosti Epikúrova zásada, která prohlašuje, že "čestné buď vůbec není nic, nebo nanejvýš jen to, čeho si cení dav".
(Epiktétos: Rozpravy)


Vycházím z neoddiskutovatelné zásady, že absolutní samota = absolutní svoboda.


Každá vláda lže stále i ve všem. Je to první státní zásada.


Nikdy nikomu neuznávat žádné omluvy, to je moje výchozí zásada.


Láska není rovnocenný vztah jako mezi opravdovými přáteli, ale jen jakýmsi podmínečným kvaziobchodním partnerstvím, kde platí pevná zásada "něco za něco".


Jednej tak, abys mohl chtít, aby se zásada, podle níž jednáš, mohla stát zásadou obecného zákonodárství.


Císař Napoleon se ničeho na světě nebál tolik jako vzdělání lidu. Ve jménu této zásady byl rozhodně pro, uvést do Francie filosofický systém Kantův.


Ničím se udivit nedat, je zásada jediná téměř,
která nám může zjednat a zachovat blaženost - ta jen!


"Nedělej nic, co není nutné." Tato mravní zásada mi vždycky v tomhle rychle se měnícím a často neobyvatelném městském prostředí zajišťovala jasnozřivost.


Nespravedlnosti despotismu, páchané vždy ve jménu obecného blaha, dokazují, že tato zásada je ve skutečnosti jediným principem morálky.


Nečiň druhému, co on nechce, abys mu činil; ale jelikož tahle zásada není nic platná tam, kde se zájmy dvou lidí střetávají, je nutno, aby si rychle zmizeli z očí.


Věru zásada to moudrá smrtelných,
že mrzkost skrývají.
(Eurípidés: Hippolytos)


Jestliže je určována nějaká morální zásada či zákonné opatření, má vždy povahu něčeho vnějšího, co je mimo člověka, který se s takovou zásadou nebo opatřením neztotožní a ani nemůže ztotožnit, jednoduše proto, že pokud určitý popud k nějakému jednání nevychází z něho a z jeho přirozeného sklonu, tak jiný prostě obejde či zavrhne jako cizí, jemu nevlastní.


Vždy jsem dával při výběru práce přednost tomu, aby byla ta která fabrika co nejblíž k domovu - a této rozumné zásady se držím pořád. Není to špatná zásada. Nemíním strávit už tak málo volného času na cestách do práce a z práce.


Platí-li ve válce zásada: "Zabij, nebo budeš zabit," platí skoro táž zásada i v době míru, ba i víc, neboť ve válce, kde jde o holý život, najde se právě proto mnoho příležitostí k ušlechtilým gestům, kdežto v míru, kdy o život přímo nejde, ale jen o peníze, je právě proto jakákoli útlocitnost vyloučena.


Lidská slabost nemá hranic a nedovede se ovládat, nýbrž brzy zabíhá v pověru a zaslepenost. Opatrnost a zásada "ničeho příliš" je tu nejlepší.


Každé manželství mezi členy Strany muselo být schváleno komisí, která byla k tomu účelu ustavena, a - i když ta zásada nebyla nikdy jasně stanovena - povolení bylo vždy odmítnuto, jestliže žadatelé vzbuzovali dojem, že se vzájemně fyzicky přitahují. Jediným uznávaným účelem manželství bylo počít děti, které by sloužily Straně.


Básníka Ióna nesmíme brát příliš vážně. Jeho zásada totiž byla, že ke ctnosti - zrovna jako k tragédii - patří také kus čehosi satyrského.


S pocitem, že razí významnou zásadu, napsal:
Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne.


Kam se dnes např. poděla mravní síla jeho požadavku hájit pravdu za každých okolností, ať je jakákoli a ať je komukoli nepříjemná? Nebo jeho zásada, že nemáme a nesmíme poslouchat vrchnost, pokud tato žije nemravně a v hříchu?
(Misantrop: Komentář k filmu Jan Hus)


"Nikdy se nevracej stejnou cestou, kterou jsi přišel," řekla, jako by vyhlašovala důležitou všeobecnou zásadu.


Pokud jde o starce, těm vždycky odporuji. To dělám ze zásady. Když se jich zeptáte, jaký názor mají na něco, co se přihodilo včera, slavnostně pronesou názory běžné v roce osmnáct set dvacet, kdy lidé nosili vysoké nákrčníky, všemu věřili a naprosto nic nevěděli.


Plasticita minulosti je ústřední zásadou Angsocu. Dovozuje se, že minulé události nemají objektivní existenci, ale přežívají jen ve psaných záznamech a v lidské paměti. Minulost je to, na čem se shodnou záznamy a paměť. A z toho, že Strana má plně pod kontrolou nejen všechny záznamy, ale i vědomí svých členů, vyplývá, že minulost je taková, jakou se Straně uráčí ji udělat.


Básník si musí osvojit nejsvéhlavější neústupnost všemu navzdory, ze zásady se trénovat v totálním kverulantství, a to i za cenu rizika duševní choroby, která se může dřív nebo později z tak vysilujících postojů vyvinout.


Vlády všech zemí, snad kromě dvou, se zatím snaží o pravý opak zásady jednoho dítěte na ženu. Mnoho se však přitom ani snažit nemusí, neb je to činnost povýtce ryze humanistická, velmi příjemná a pudová - věc, o níž se nepřemýšlí a o níž je dokonce neslušné přemýšlet. Každý musí mít rád děti, aby byl dobrým zlověkem.


Vegetariánství se v Indii rozmohlo během historického vývoje velmi silně, ale netroufám si určit příčiny toho jevu. Jistě tu byl značný, snad i rozhodující vliv morální zásady neubližování (ahinsa), podporované jednak ohromným bohatstvím zrnin, luštěnin, zeleniny a ovoce, jednak teplým podnebím.


Z chyb svých někteří lidé se těší a zásady této
pevně se drží, však většina kolísá, brzo dbá práva,
brzy zas propadá zlu.


Z klamné zásady vyšli, kdo tvrdí, že duše
jsouc nesmrtelná se mění dík novému tělu.
To, co se mění, se dělí - a tudíž i hyne.


Vždyť přece nelze nic namítat proti zásadě primum vivere, deinde philosophari. Pánové chtějí žít, a to od filosofie, na ni jsou odkázáni s ženou i dětmi, a ačkoli podle Petrarky povera e nuda vai filosofia, zkouší to s ní.


Vždy jsem se přidržoval zásady - pokud je to vůbec možné - neobtěžovat jiná stvoření a usilovat jen o klidný život.
(Leopardi: Islanďan)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm