Za pokyny sluchu

26. května 2016 v 14:03 | Misantrop

Přej sluchu mým slovům, měj porozumění pro mou zneklidněnou mysl.


Hermés začne hrát na lyru
Sbor padá k zemi
NÁČELNÍK SBORU
Jak omamný zvuk,
pln děsu i krásy, můj opřádá sluch!
(Sofoklés: Slídiči)


Můj - jindy tak skrupulosní - hudební sluch je dost poddajný a chybný hobojový tón mnou jen lehce trhne; ba, jsem s to se shovívavým úsměvem vyslechnout falešný tón trubky, aniž se jím dám na delší dobu vytrhnout z oblažujícího pocitu, v němž si v slastném sebeklamu lichotně namlouvám, že poslouchám právě nejdokonalejší provedení svého nejoblíbenějšího díla. Za takové nálady mě nic víc nedopálí, než když se nějaký hladkosluchý ťulpas ve vznešeném rozhořčení rozhorluje nad některou maličkou hudební nehodou, která uráží jeho nadmíru něžný sluch, ačkoliv mu týž sluch příštího dne nebrání obdivovat vřískavou škálu, s kterou nějaká oblíbená zpěvačka týrá současně nervy i duši.
(Wagner: Šťastný večer)


Při oratoriích a koncertech nás hudebníkův zjev vždycky ruší. Pravá hudba je jen a jen pro sluch, krásný hlas je to nejobecnější, co si můžeme pomyslit, a když se před naším zrakem objeví zcela určitý jedinec, který jej vyluzuje, ničí to ryzost a účinek této obecnosti.


Když však akordy vzlétají ze strun nástroje, s rozkoší naslouchám těm perlivým tónům, rytmicky probíhajícím pružnými vlnami ovzduší. Vnímání nepřináší mému sluchu nic než tak libý dojem, že se nervy a myšlenky rozpouštějí; nepopsatelné obluzení zatemňuje omamnými kouzly bystrost mých smyslů i živé síly mé představivosti jako clona tlumící denní světlo.


Sluchu se zahřmění později dotkne,
než oči zhlédnou blesk; vždyť putují k uchu
ty věci déle než to, co působí na zrak.


Marně se snaží vzdorovitý zpěvák zazpívat sloku milou srdci - běda, jeho sluch se nepozorovaně kazí zvuky, jež se vůkol rozléhají, a pak nepozorovaně, mimovolně, jde hlas za pokyny sluchu.


Within Temptation jsem si hned pustil v počítači ke gymnastice - tolik jsem se na tohle album těšil! Miluji tuhle hudbu! Na desce za pouhé dvě stovky je i video, zvuk je úchvatný. Zpěvačka je krásná, oduševnělá a nádherně zpívá - raduje se oko, sluch i fantazie, raduje se celý svět.


Okovy nazval "láskou", a tu hle, všude se našli bloudi, kterým sluch přecházel z toho slova, řetězy však řinčet neslyšeli.
(Grabbe: Don Juan a Faust)


Těšil jsem se domů, až si pustím nové Dimmu Borgir. Celou šichtu mi zněla v mysli ta úvodní skladba, která je zároveň i hudbou k videu. Chytlavá skladba! Pořád jsem vnitřním sluchem slyšel v hlavě ty burácivé horny, kulometný rytmus bicích a do toho nesmlouvavý Shagrathův skřehot, z něhož mrazí:

♫"My descent is the story of everyman
I am hatred, darkness and despair..."♫

♫"Můj sestup každý člověk zná
Jsem temno, svízel i zášť zlá..."♫


S citem pro vyvážené vůně je to stejné jako s citem pro umění nebo s hudebním sluchem. Kdo nemá od přírody patřičně vyvinutý smysl pro vyšší cit, může snadno považovat za ušlechtilé a krásné i odporně zapáchající odér levného flakónu, jakož i nechutné songy pop music žalostné úrovně, nebo třeba psí štěkot. Nevkus, lidužel, vždy a všude převládá.


Když se vypravovalo o vílách a rusalkách, Albína zrovna pila každé to slovo, a kdykoliv hovor přešel do milých těch končin jejího světa, sladce se vždycky usmála, a při tom mdle se položila hlavou na stranu jako člověk, kterému o sluch zavadí nejkrásnější hudby vanutí.


Lehaje vstávaje naslouchám hlasům ptactva a ševelu větru. Kdybych byl od narození hluchý a kdyby se mi teď zničehonic vrátil sluch, myslel bych si nejspíš, že takto konejšivě promlouvá sama Příroda.


Zní tady píseň a máte-li pozorný sluch, neujde vám smysl jejích tónů; a země před vámi rozevírá poučnou knihu s nespočetnými stránkami.


Když uvážíme, že pták všechny předčí zrakem i sluchem, což jsou podle přirozeného pořádku hlavní smysly živých tvorů, plyne z toho, že přirozené vlastnosti ptáka jsou dokonalejší než vlastnosti jiných druhů.
(Leopardi: Chvála ptáků)


"Fuj" v mravním patosu se vysloví tak lehce:
tím cudný sluch se nesmí znesvětit.


Chaldejským věštcům z hvězd
nepropůjčuj svůj sluch.
Lépe je jít budoucnu klidně vstříc.
Pro dnešek žij, o zítřek málo dbej.
(Horatius: Ódy)


Já nevěděl, že filosofie
všech zemských marností jest nejvzteklejší,
to nejprázdnější slovo v slátanině
škol, které kejkly provádí nám v sluch.
(Byron: Manfred)


Sluch je druhou branou pravdy a hlavní branou lži.


Někdo si prostě usmyslel, že otráví veškerý život a nedá si pokoje, dokud toho nedosáhne. Neboť k veslu, jakož i ke slovu a ke sluchu, se dostávají zásadně a výhradně pouze ti nepraví, ti špatní, jichž je čím dál víc a již jsou čím dál vlivnější.


Hudbou sfér je zbahnilému sluchu vašemu mlaskot bahna.
(Klíma: Lidská tragikomedie)


Zač pykáme nejhůře? Za svou skromnost; že jsme svým nejvlastnějším potřebám nepopřáli sluchu; že se zaměňujeme; že se hodnotíme nízko; že jsme ztratili jemný sluch pro své instinkty.


Sluch je pasivní smysl. Proto působí tóny rušivě a nepřátelsky na našeho ducha, a to tím víc, čím je sluch činnější a vyvinutější: rozrušují všechny myšlenky, narušují momentální myšlenkovou sílu.


Nikdy dřív jsem neslyšel lidský hlas a jakýkoli nový a neznámý zvuk, který se vetře sem do velebného ticha této zasněné samoty, bolestně zasahuje můj sluch a připadá mi jako falešný tón.
(Twain: Výňatky z Adamova deníku)


Na mnoho zvuků se horším, leč ze všech nejodpornější bývá mi štěkot psí: hafání trhá mi sluch.
(Goethe: Římské elegie)


Jeho sluch nesnáší "příliš povyku!"... To je jeden z důvodů, proč ve svých posledních letech už nevychází z domu, proč už jen velkou výjimkou zajde do divadla. Nová hudba mu způsobuje tělesnou bolest. Vidíme ho, jak se dává na útěk, zacpávaje si uši...
(Rolland: Goethovo mlčení)


Především sluch jsem měl citlivý. Co se jen šustlo mezi nebem a zemí, všecko jsem slyšel. Slyšel jsem zvuky i ze samého pekla. Jak to tedy, že jsem šílený?
(Poe: Zrádné srdce)


Mám výborný sluch. Viděli jste film Vlk s Jackem Nicholsonem v hlavní roli? Mne sice žádný vlk nepokousal, ale smysly mám také tak neobyčejně ostré a slyším i takové zvuky, které lidé už, nebo ještě, nevnímají!


V nočním tichu doléhá zurčení jarních vod potůčku až k mému citlivému sluchu. Obyčejný člověk by tak slabý zvuk už nevnímal, Já však ano.


Můj jemný sluch už slyší rašit pupeny, jež se hrnou vzhůru za světlem, v šanci využitkovat pro sebe ten podivný, neviditelný a všezaplňující zákon rovnováhy a pohybu či času. Jen jestli už není pozdě...

Melampús
bájný věštec a lékař, měl mimořádně jemný sluch
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm