Občané, občané

7. července 2016 v 5:18 | Misantrop

O, CIVES, CIVES, QUAERENDA PECUNIA PRIMUM EST,
VIRTUS POST NUMMOS
Občané, občané, nejprv si musíte nahrabat peněz,
ctnost až po penězích přijde


Vůbec jejich úřady netrápí občany zbytečnou prací proti jejich vůli, protože jejich státní zřízení především sleduje ten jediný cíl, aby se stlačením fyzické služebnosti, pokud to připouští veřejný zájem, všem občanům dostávalo co nejvíce času pro svobodné vzdělávání ducha.


Voláte "nejsme punkové!
My jsme ti lepší občané!
Ta blbá špičatá hlava
Nemusí mít lidská práva"


Dočetl jsem Pludkův "román" Takových tisíc let. Bylo to krátké. Ona je to spíš novela než román. Nicméně skutečně jsem v tom fiktivním obraze světa po vítězství nacistického Německa nalezl něco ze žhavé přítomnosti! A to debilin, který si občané píchají do žil, aby šli vesele do práce, do války, do plynových komor.


Stojíte tu tak poklidně, bez účasti, vy mravopočestní občané, spíláte opilci, opovrhujete šílencem, nesete se mimo jako veleknězi a děkujete Bohu, jako ten farizej, že nejste jako jeden z nich.


Hlavně mi vadí, že náš svět je tak hrozně, nezdravě krotký. Prohlašuji, že je krotký. Jako ohavný vykleštěný kocour. I válka... Bylo to ochočené násilí. Lidé nešli do boje, protože jim vzkypěla krev. Šli do války, protože jim to poručili; šli proto, že byli řádní občané.


Lidé filosofií nezušlechtění jsou jako jednobarevné nitě oděvu. Togou nachem lemovanou (praetexta) se odlišovali vznešení a urození Římané od obyčejných občanů.
(Pozn. vyd. k: Epiktétos: Rozpravy)


Jsou lidé, kteří se zčistajasna najednou stanou nápadnými. Celou řadu let člověk na nich nic nápadného nepozoruje, jsou to docela obyčejní skromní občané, vykonávající řádně své povinnosti k rodině, státu a celému okolí. Najednou však takový nešťastný člověk začíná vrtačit a zatahuje do svého vrtačení jiné a jiné.
(Hašek: Sjezd rodáků)


Nepřejeme si nic víc než uchovat v bezpečí a neporušené ty vědomosti, o nichž máme za to, že je jednou budeme potřebovat. Jsme vlastně svým způsobem vzorní občané. Touláme se podél starých tratí, v noci táboříme v horách a lidé z měst nás nechávají na pokoji. My jsme jen podivínská menšina, hlas volajícího v poušti.


S hlavou k nebi když bloudí blázen a chrlí své verše,
do studny spadne-li přitom neb do jámy, tak jako ptáčník,
zabraný v chytání kosů, ať do dálky křičel by: "Pomoc,
občané!", sotva se najde, kdo chtěl by ho vytáhnout.


Vezměme nejlepší případ a řekněme, že všichni občané v zemi jednomyslně souhlasí s nějakým zákonem. Zdaž by proto občany neutlačoval?


Učení Ježíšovo bylo učení současných arabských filosofů; jediná novota, která je výsledkem zásad hlásaných svatým Petrem, je sbor kněží, naprosto oddělený od ostatních občanů, se zájmy dokonce opačnými.
(Stendhal: Italské kroniky)


Už to mají přece vyzkoušené na domácích zvířatech, která musejí mít čipy povinně, brzy dojde i na lidi. A smíří se s tím, jako se po teroristických útocích muslimů smířili občané hrdého britského impéria s ponižujícími průkazy totožnosti, do té doby neznámými.


První poplatek často umožní uchvatiteli, aby vybíral další, až konečně, jsa vyzbrojen neodolatelnou mocí, může jeho dvůr a vojsko pohltit veškerá národní bohatství. Pak je lid, ožebračený a slabý, napaden chorobou nejnezhojitelnější. Pak žádný zákon nezaručí občanům vlastnictví života, statků a svobody. Žijí-li občané ještě v týchž městech, nežijí v jednotě, nýbrž ve společném otroctví.


Ostatně občané se dají utlačovat jen potud, pokud jsou vedeni slepou ctižádostí. A protože se dívají více pod sebe než nad sebe, mají raději vládu než nezávislost a souhlasí s nošením svých pout, aby je sami mohli dát druhým.


Městský pozemek jako celek rozdělil Numa mezi chudé občany, čímž chtěl odstranit chudobu nutící k nepravostem a lid přimět k obdělávání polí, aby zároveň se zemí vzdělával i sebe. Vždyť žádné jiné zaměstnání nepřivodí tak vřelou a tak rychlou lásku k míru jako rolnický způsob života, při němž i z bojovné odvážlivosti trvá a zůstává to, čeho je zapotřebí k ochraně vlastního majetku, ale vymycuje se náchylnost k páchání křivd a k lakomosti. Proto tedy Numa rozšířil mezi občany rolnictví jako nápoj vzbuzující lásku k míru a oblíbil si je spíše jako umění vedoucí k bohatství mravů než k bohatství peněz.


Dospělí lidé, ale schovávají se s cigaretou jako nějací školáci z internátu. To se nemůžou ozvat, ohradit se či protestovat jako dospělí lidé a jako plnoprávní občané?


Historické postavy sehrají čelní občané našeho města. Úloha loupeživého rytíře je jako stvořena zde pro pana exekutora.


Můj otec, jako strojvedoucí, je od svých osmačtyřiceti let v penzi a občané šílejí závistí, že tatínek je zdravý a jistě ještě takovou penzi bude brát takových dvacet třicet let a přitom nemusí nic dělat.


Vypuzený král Tarquinius Superbus (Zpupný) se nechtěl smířit se ztrátou své moci. Usadil se nedaleko Říma a usiloval vyvolat v Římě vzpouru proti republice. Podařilo se mu to, ale prostí občané pomohli spiknutí odhalit a povstání bylo potlačeno. Všichni občané jsou zajedno, že ten den, který by znamenal konec svobody ve Městě, byl by zároveň zkázou a zánikem Města.


Řecku byla dána do vínku chudoba. Ale řečtí občané se učí statečnosti a též samy zákony je k tomu vychovávají. A protože vynikají statečností, snadno překonávají chudobu a odolávají otroctví.


Ba nikdy neměli by muži rozumní
svým dětem dávat příliš velké vzdělání!
Vždyť vedle hany pro svou nečinnost
i zášť a závist klidí u všech občanů.


Já se přece také pořád toulám, ještě postaru, to jest pěšky, až si už skoro začínám připadat nenormálně; však jsem již mnohokrát slyšel od řadových občanů názor ten, že po lesích se potulují různí "devianti". Vím moc dobře, že tím "deviantem" mají na mysli mne.


A nyní se tedy může, s vírou v Boha a v neotřesitelnou hloupost občanů s volebním právem, začít boj, jak se říká, o "nové uspořádání" Říše.


Kvůli nadhodnocování lidského života se běžně porušují i základní principy demokracie! Trest smrti je vyškrtnut z právního řádu, i když je 80% občanů pro jeho zachování! A v médiích je tato převažující poměrná většina kulantně formulována jako "určitá část společnosti"!


Stát může zabíjet, ten má právo rozhodovat o občanství. Když dá povraždit dvě stě tisíc lidí ve válce, vyškrtne je ze seznamu občanů, vymaže je rukama svých písařů. Konec. Ale my, kdo nemůžeme měnit zápisy na radnicích, musíme mít k životu úctu.


(veliký hluk stoupající z náměstí)
"Co je to zase?"
"To není nic, to je Pecus."
Byla to vskutku tlupa občanů, jež dělala veliký povyk.
(France: Ametystový prsten)


Ponechá-li se v plození dětí úplná volnost, jak je tomu ve většině obcí, musí to způsobit chudobu občanů a chudoba zase povede k rozbrojům a k zločinnosti. Proto Feidón z Korinthu, jeden z nejstarších zákonodárců, byl toho názoru, že počet domácností i občanů musí zůstat stále týž.
(Aristotelés: Politika)


Punkové provokací protestují proti společnosti, v níž žijí. Podobají se tak řadovým občanům nadávajícím na poměry a podléhají iluzi o dokonalé společnosti. Snaží se nezměnitelnou společnost marně zreformovat a tak udržet její existenci, na níž závisejí, místo aby vyřešili příznačný konflikt Společnost v. Ego odchodem z okraje společnosti mimo ni.


Tleskejte (občané), hra skončila.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm