Zbabělost se všude žádá

15. srpna 2016 v 6:58 | Misantrop

Zbabělost s podlostí se všude žádá
a politika, která hrbí záda.


Nejniterněji odpovídá vynález demokracie jedné naší vlastnosti, jež přerostla v poslední době v ostudu, totiž zbabělosti.


Lid je spokojen s každým tyranem, jen nechá-li mu rypák v korytě. Jen ať mu zacpe pusu, ať po něm šlape, ať ho zničí! To bude ještě málo za jeho nenávist k právu, za jeho zbabělost, netečnost a zaslepenost!
A zkoumali otázku sebevraždy.
Není to zbabělost, třebaže se tak říká, a jak nádherně zpupné je zesměšnit, třeba na vlastní účet, čeho si lidé nejvíce váží.


Je to slepota, nebo jen obyčejná zbabělost přiznat si, jakou úlohu hraji já a lidstvo v přírodě?


Chovat se navenek jako blázen je čistě obranná reakce na venkovní celosvětový blázinec. Koktavý, pajdavý a nedoslýchavý římský císař Claudius se také úspěšně chránil touto navýsost obrannou reakcí před smrtelně nebezpečnými palácovými intrikami, jež ho ohrožovaly na životě již od dětství. Těžko posoudit, zda se to má chápat jako zbabělost či jako moudrost.


Pozdější římský císař Augustus (tehdy ještě coby Octavianus) přenechal vojenské velení a řízení bitvy u Filipp r. 42 př. n. l. Marcu Agrippovi, čímž si u Marca Antonia vysloužil výtku za zbabělost. Podle Plútarchova Životopisu Brutova, vypravuje sám Augustus ve svých Pamětech, že opustil vojenský tábor na základě snu jeho přítele Marca Artoria. A udělal dobře, neboť Brutovi vojáci pak v táboře pobili všechny zajatce.


Zbabělost je jen touha po sebezáchově, takže ji nelze žádnému rozumnému člověku vyčítat.


Člověk se snadno vyhne odplatě ušlechtilých lidí, už zbabělost a strach stačí k jeho záchraně; ale žádný strach a žádná zbabělost nestačí k tomu, aby člověk unikl skrytému pronásledování, úkladům a zjevným ranám, které mu zasadí podlí nepřátelé.
(Leopardi: Myšlenky)


To jsou mi věru hrdí mládenci, když pro svůj pocit důstojnosti a důležitosti potřebují vždy nejprve druhé, které by mohli okřikovat a znásilňovat: totiž takové, jejichž bezmoc a zbabělost dovolí člověku beztrestně před nimi dělat vznešené a zlostné grimasy!


Zbabělost je vědět, co se má dělat, a nedělat to.
(Konfucius)


Přeměna látek! Ale jaká zbabělost, utěšovat se touto náhražkou nesmrtelnosti!
(Čechov: Pavilón čís. 6)


Nezdá se vám, že je na čase, aby se provětrala všechna tahle ochablost, polovičatost a zbabělost?


"Zbabělost před realitou" (Nietzsche) byla duší "vyšší kultury".
(Klíma: Naprostost)


Mauglí lidi nenáviděl. Hnusila se mu jejich řeč, surovost i zbabělost.


"To jsou přec jen jiné oči, než vidíme u největší části lidí... Tam zříme jen zbabělost a její sestru chytrost, pak špinavost, podlost, faleš, - v tvých očích vidím krásnou sílu, přímost, pravdivost, čistotu!"
(Klíma: Soud Boží)


Šest hlavních nepřátel člověka, šest neřestí: milostná touha, hněv, zbabělost, zmatenost, pýcha a závist.


Naše zbabělost vytvořila a vytvořuje všechna strašidla.
(Klíma: Ženy Cesareovy)


Jsou jen špatné instinkty v Novém zákoně, není odvahy ani k těmto špatným instinktům. Všechno v něm je zbabělost, je zavírání očí a sebeklam. Pohrdám všeho druhu nečistotou pojmů a hodnot, zbabělostí před každým poctivým Ano a Ne.


Je-li biskup nejbarbarštější z lidí, je to proto, že je měkký a zženštilý, nepoctivý a zbabělý - a nic není podle Montaigne krutější než slabost a zbabělost.


Zbabělost je přímo jeho náboženství.


Rozumnost je totéž, co zbabělost.
(Klíma: Ženy Cesareovy)


Jevit lásku tam, kde pášou na nás zradu,
je zbabělost a slabost bez příkladu.
(Molière: Tartuffe)


Kde podlý muž víc platí nežli poctivý,
kde vládne zbabělost a hyne šlechetnost,
já nikdy tyto lidi nebudu mít rád.
(Sofoklés: Filoktétés)


To vaše vědění je zbabělost. Jaképak copak, je to pravda. Chcete prostě obehnat nekonečno stěnou, ale za tu stěnu se bojíte nahlédnout. Tak je to! Vykouknete - a honem zavřete oči. Tak je to!


První otroky stvořila moc a zbabělost otroků jejich otroctví prodloužila.


Vždy říkají ne "tohle nechci", ale "tohle není správné". Povyšují tím svoje cítění, svůj zájem na obecné pravidlo, tzv. "morálku". Spisovatel, který píše "domníváme se", namísto "domnívám se", jak je tak častým jevem (dokonce i Já, mám ten dojem, jsem toho někde použil), dělá totéž. Je to tatáž stejná písnička: zbabělost nebo vychytralost. Zbabělost stát za svým, třebas i ojedinělým názorem, klidně proti celému světu. Vychytralost kněžského typu pro využití té zbabělosti a pro aplikaci jeho moci, vytvořené působivou autoritou velkého množství (ono zájmeno my!), jež má takový vliv na zbabělou lůzu.


Cupuji lidskou zbabělost, odmítám jakoukoli útěchu a jakýkoli dětinský sebeklam a mám odvahu snést ztrátu všech nadějí, bez zachvění pohlédnout na pustotu života, neskrývat si žádné lidské neštěstí a přijmout všechny důsledky bolestné, ale pravdivé filozofie.
(Leopardi: Tristan a jeho přítel)


Statečnost získává nešťastným velikou úctu nepřátel, zato zbabělost, i když ji provází štěstí, je u Římanů ve svrchovaném opovržení.
*
Sklon všude a vždy ustupovat bez vyzkoušení sil na protivníkovi je vlastně lenost a zbabělost, jméno svornost nese takové počínání neprávem.
*
Nepíšeme historie, nýbrž životy, a v nejznamenitějších skutcích se nejeví tak veskrze zdatnost a zbabělost, ale často nepatrný skutek, výrok, žert nějaký spíše ozřejmí povahu než bitvy s tisíci a tisíci mrtvých, největší řady vojsk a dobývání měst.
*
Když jakýsi Méd Arbakés za boje přeběhl ke Kýrovi a po Kýrově smrti se znova vrátil k němu, král to nepovažoval za zradu a nepřátelské smýšlení, nýbrž za projev strachu a zbabělosti a poručil mu vzít na ramena nahou nevěstku a nosit ji, jak mu seděla za krkem jako jezdec, celý den po náměstí.
*
I filosofové ve školách řešili otázky, zda tlučení srdce, změna barvy v tváři a průjem ve chvíli zjevného nebezpečí je projevem zbabělosti anebo jen následkem nějaké tělesné poruchy a přirozeného chladu, a přitom vždy jmenovali Aráta jako opravdu vynikajícího vojevůdce, který však při každém boji trpí takovými stavy.


Pro každého existuje něco, co vydržet nemůže - co si ani nedokáže představit. Odvaha a zbabělost s tím nemají nic společného. Když padáš z výšky, není zbabělost chytit se lana. Když se vynořuješ z hluboké vody, není zbabělost zhluboka se nadechnout. To je pouhý pud, který se nedá zničit.


Mluvili o všem nesmírně nudně, obávajíce se ve své dobráckosti, tj. zbabělosti, něco podstatného o těch věcech říci.


Neřest se sama usvědčuje ze zbabělosti; tuší vždy něco zlého, protože má zlé svědomí.


Někteří lidé, i kdyby žili tisíc let, nikdy nezískají Vědění, protože ze zbabělosti, z pohodlnosti před vším zavírají oči.


Myslíš, že to byla odvaha? Ba ne, tak se to nedělá. Představ si, jak by svět vypadal, kdyby všichni poctiví lidé ustoupili darebákům, a to jen proto, aby sami mohli žít klidně a prostě; kdyby utíkali od odpovědnosti. To je zbabělost.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm