Niccolò Machiavelli: Mandragora (výpisky)

30. září 2016 v 20:31 | Misantrop |  Četba

PÍSEŇ PASTÝŘŮ A NYMF

Jsme na tom světě krátce
a tisíc plahočení
kdekomu dává život, živoření -
a proto my svůj věk
chcem žít a užít podle svého přání.
Kdo radostí se zřek
a trápí se a trudí do skonání,
klam světa nezná ani,
neví, co zel v něm čeká,
co příhod k smíchu, k pláči
se stále tlačí všade na člověka.

Že chcem z těch trampot ven,
my život v ústraní si vyvolili.


PROLOG

Komedii se Mandragora říká.
Autor sic valnou slávou nevyniká.
Odměnou čeká jen, že hanu kydat,
hihňat se kdekdo bude
a jazykem zle představení zřídí.
Než kasá-li se někdo na básníka,
že do vlasů mu vjede,
a strach chce pouštět, do kouta ho hnát -
tak pozor! Co se vyřídilky týká,
ta jemu taky jede
a jazyk uměl nejdřív užívat.

Z toho nám právě pramení ta bída,
že už se ve všem všude
dnes dávným ctnostem odrodili lidi:
Prahnoucí milenec,
doktor - hňup učiněný,
mnich - neřád povedený,
příživník, v kterém žilky dobré není,
ať poslouží vám dneska k vyražení!

*

MIKULA TRHLOTA
Včera jsem si promluvil s pár doktory. Jeden říká, že musím ke svatému Filipu, druhý mě posílá do Tramtárie a třetí, abych prý šel do Paďous. A tak se mi zdá, že je mezi nimi pěkných pár hejlů. Mezi námi, tihle doktoři od mediciny sami nevědí, co packají.

LIGUR
Na mou duši, většího hlupáka nenajdeš pod sluncem. A jak mu štěstí přálo! Peněz má jak želez.

SYR
Být všichni doktoři ze stejného těsta, utek nám už dávno všechen rozum vandrem.1) Jen pořád nevím, co mají za lubem a kam tím podfukem míří. Ale tuhle jde doktor - a s nočníkem v ruce. Prask by z něho člověk smíchy, z hejla!


Píseň

Blaze bláznům, sám to každý vidí -
trulant všemu věří, vším se řídí,
nehoní ho ctižádost,
starost nerozhází,
pranic, z čeho strach a zlost,
mrzutost jen vzchází.

MIKULA TRHLOTA
Ta ti bývala mírňoučká, že jí nebylo rovno. Ale jednou jí jedna sousedka řekla, když prý složí slib, že vyslechne čtyřicet jitřních v klášteře u Panenky Marie, že určitě přijde do jiného stavu. Ona ho složila a byla tam asi dvacetkrát. A abys věděl, jeden z těch fráterníků za ní začal dolézat, až řekla, že už se tam víckrát neukáže. To je pak těžká věc, když lidi, co by nám měli jít příkladem, jsou takováhle čeládka. Nemám pravdu?
LIGUR
U všech rohatých, jestli nemáte pravdu! Tihle mniši jsou rošťáci všemi mastmi mazaní a není divu, protože znají jak naše hříchy, tak ty svoje.

LIGUR
Člověk, co proleží celý den v knihách, rozumí sic těm lejstrům, ale nevyzná se, jak to v světě chodí.

FRÁTER TIMOTEJ
Připadám si jak ve zvěřinci. Mám co dělat s jedním bláznem a jedním hluchým. Ale jestli cinkají tvrdým na dřevo, tím víc z nich budu mít.

FRÁTER TIMOTEJ
Ženy mají všecky krátký rozum. Jak ze sebe některá dokáže vypravit rozumné slovo - to s tím hned nadělá! Mezi slepými je jednooký králem.

KALLIMACH
Taková úzkost mě svírá! Ach věru, štěstí a příroda drží naše účty v rovnováze: nikdy ti neudělají nic dobrého, aby proti tomu nevyvstalo hned něco zlého. Čím víc vzrostly mé naděje, tím víc vzrostla má bázeň. Já ubožák! Což mohu vůbec žít v takovém trápení, zkrušený uprostřed tolika obav a tolika nadějí? Jsem loď, zmítaná dvěma protichůdnými větry: tím větší strach, čím blíž je k přístavu. Běda mi, nikde nenacházím klid. Tolikrát zkouším ovládnout se, vyčítám si tu zaslepenost a říkám si: Co to vyvádíš? Zbláznil ses? Když toho dosáhneš, co pak? Poznáš svůj omyl, budeš litovat té námahy a myšlenek, kterými ses zanášel. Jako bys to neznal: jak málo dobrého nakonec najde člověk v tom, po čem prahne, porovná-li to tím, co všecko doufal najít! A s druhé strany: co horšího se mi může stát, než že umřu a půjdu do pekel. Ale co jiných už umřelo - a kolik je v pekle výtečných lidí! Tak nač by ses ty styděl odebrat se tam taky. Obrať se čelem k svému osudu: buď se zlu vyhni - a nemůžeš-li se mu vyhnout, nes je jako muž. Nepokořuj se, neponižuj se jako žena. A takhle si dláždím cestu nejlepšími předsevzetími. Ale dlouho mi to stejně nevydrží.

KALLIMACH
Ach Bože, čím jsem si zasloužil tolik darů! Umřu z toho radostí.
LIGUR
To jsou mi lidi! Hned z radosti a hned zas ze žalosti, mermomocí by pořád chtěl umřít.

KALLIMACH
Ach, tihle fráteři - když znáš jednoho, znáš je všecky.

FRÁTER TIMOTEJ
Svatá pravda je to, že špatná společnost přivádí člověka na šibenici. A příliš často upadneš do neštěstí jak za to, žes vtělená laskavost a dobrota, tak za to, žes vtělená hanebnost. Bůh je můj svědek, v životě mě nenapadlo nikomu přeložit stéblo křížem. A teď strčím do nepravosti prst, pak jí podám ruku a už jsem v ní celý. Jedinou útěchu mám v tom, že když je do něčeho namočeno moc lidí, nevymáchá se v tom nakonec žádný.


VYSVĚTLIVKA:
1) utek nám už dávno všechen rozum vandrem - V orig.: "házeli bychom kamení do kamen". - Vysv. vyd.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm