O velikém caru Drakulovi z Valašské země

6. září 2016 v 1:00 | Misantrop |  Četba


Žil kdysi jeden car velmi krutého srdce a jmenoval se Drakula. Jednou k němu přišli poslové z cizí země. Předstoupili před něj a poklonili se, aniž sňali pokrývky s hlavy. Drakula se otázal: "Jak se to chováte? Přišli jste se poklonit velikému hosudarovi1) a pokrývku s hlavy jste nesejmuli?" Oni odpověděli: "Naši hosudarové to tak mají rádi." Drakula odpověděl: "Já zase to tak nemám rád, ale chci váš obyčej potvrdit, abyste v něm byli utvrzeni." Rozkázal přibít jim pokrývky železnými hřeby k hlavám a pak je propustil se slovy: "Řekněte svému hosudarovi, on že je zvyklý trpět vám takové hanebné chování, ale my že na to zvyklí nejsme; ať tedy nezanáší své obyčeje k panovníkům, kteří takové obyčeje trpět nehodlají."
Pro ty posly se sultán velmi rozezlil a vytáhl proti Drakulovi do boje s početnými silami. Drakula mu vyrazil vstříc s vojskem, které u sebe měl, udeřil naň v noci a pobil mnoho Turků. Protože se nemohl bít proti přesile s hrstkou lidí, vrátil se po boji zpět. Sám pak prohlížel své lidi: kdo byl raněn zepředu, tomu vzdal čest, a kdo byl raněn zezadu, toho kázal vsadit na kůl. A kdykoliv táhl na Turky, říkal svému vojsku: "Kdo by chtěl myslit na smrt, ať nechodí se mnou, ale zůstane zde." Když to sultán slyšel, dal se na hanebný ústup.
Potom jednou vypravil k němu turecký sultán posla, aby vybral daň. Drakula posla uctil, ukázal mu všechno své jmění a řekl mu: "Nejenže mu chci odvádět daň, nýbrž chci k němu jít do služby se vším svým vojskem a s celou svou pokladnou. Ty o tom sultána zprav, a až k němu půjdu, ať po celé zemi vyhlásí příkaz nečinit zlo mně ani mým lidem; a já se vydám na cestu brzy po tobě." Když sultán vyslechl svého posla, velmi se zaradoval, neboť tehdy byl ve válce s východními zeměmi. Hned rozhlásil po své zemi a ve městech: "Až tudy půjde Drakula do mé země, nechť se mu neděje nic zlého, nýbrž nechť je mu prokazována čest." Drakula tedy vytáhl se vším svým vojskem, a také průvodci tureckého sultána šli s ním. Procházel zemí, a když pět dní tudy táhl, najednou se obrátil, počal plenit města a vesnice a velké množství lidí vzal do zajetí, posekal nebo dal vsadit na kůl, jiné upálil, ani dětí nešetřil. Celou sultánovu zemi zpustošil, mnoho zajatců navrátil do své země a velkou kořist získal. Sultánovy průvodce odměnil a propustil je se slovy: "Řekněte svému carovi, že - jak jste viděli - kolik jsem mohl, tolik jsem mu posloužil. A jestliže se mu má služba líbí, že mu ještě posloužím." Sultán mu za to nic neudělal, neb byl tou pohanou zdeptán.
Tak hrozný byl Drakula ve své zemi, že nikde jinde takového cara ani knížete nebylo a není. Jestliže se v jeho zemi vyskytla vzpoura, krádež nebo jiné zlo či nepravost, nikdo životem nevyvázl. Ať to byl pop, bojar nebo prostý člověk, ať měl jakkoliv velké bohatství, nijak nemohl vykoupit svůj život.
Tehdy byla na jednom pustém místě studna se sladkou a chladnou vodou. K oné studni přicházeli lidé po mnoha cestách z mnoha stran a pili z toho pramene. Drakula dal zhotovit veliký a překrásný pohár ze zlata a postavit ho k onomu prameni. Jakmile se kdo napil z toho poháru, postavil jej hned na místo, nikdo se neodvážil vzít jej pro hrůzy, jež se děly na jeho panství.
Jestliže se některá žena zpronevěřila svému muži, kázal vyříznout její hříšné útroby a přivázat ji nahou uprostřed tržiště: totéž činil i vdovám, které nedodržovaly své vdovství; jiným řezal prsa a z jiných ještě sdíral kůži. A mužům, kteří od svých žen odcházeli a smilnili s jinými, také údy řezal; některé zase mučil na kůlech, dalším vbíjel hřebíky do pat a jiné vsazoval na kůl.
Takový měl Drakula obyčej: ať k němu přišli poslové z kterékoliv země, od cara, od krále nebo od knížete, a neuměli na jeho úkladné otázky odpovědět, ty všechny posly dal vsazovat na kůl a ještě jim říkal: "Já nejsem vinen vaší smrtí, nýbrž vy, proto si nestěžujte na mne. Jestliže tvůj vládce, ačkoliv znal tvou nevzdělanost a hloupost, poslal tě ke mně, velkému a moudrému panovníkovi, zahubil tě tím; a jestliže jsi sám měl tu drzost a přišel, aniž ses naučil mluvit, pak ses zahubil ty sám." Tak jednal s posly.
Drakula rozhlásil po celé své zemi: "Kdo je starý nebo nemohoucí, nemocný, slepý nebo chromý či jinými neduhy postižený, nechť každý takový přijde ke mně, abych ho zbavil jeho trápení." Dostavilo se k němu hodně žebráků a lidí postižených různými neduhy, neboť očekávali od něho velké dary. Přikázal shromáždit je ve velké dvoraně a přinést pití a jídla sdostatek. Oni jedli a pili a veselili se. Drakula k nim vešel a zeptal se: "Co byste ještě ode mne chtěli?" Oni všichni odpověděli: "Bůh, hosudare, zná tvou šlechetnost, jak ti Bůh napoví." Drakula se zeptal: "Chcete, abych vás na tomto světě zbavil trápení a vy abyste ničím na tomto světě nestrádali?" V naději na veliké milodary všichni řekli: "Chceme, hosudare." Drakula přikázal obložit dvoranu chrastím a podpálit. Tak je všechny upálil a zbavil všech útrap. Svým bojarům2) řekl: "Zdalipak víte, proč jsem to učinil: za prvé, aby neobtěžovali lidi a nikdo aby nebyl v mé zemi chudý, jen bohatí aby tu byli; za druhé, osvobodil jsem je od útrap, aby nikdo z nich netrpěl na tomto světě pro chudobu nebo neduhy."
Jindy zase k němu do hradu přišel kupec z Uherské země. Podle příkazu zanechal vozy na cestě před palácem, zboží ve vozech a sám spal v paláci. Kdosi přišel a ukradl mu z vozu sto zlatých dukátů. Kupec přišel k Drakulovi a řekl mu o ztrátě zlata. Drakula ho uklidnil: "Nermuť se a jdi domů. Této noci se tvé zlato octne na voze." Pak rozkázal po celém městě hledat zloděje, řka: "Jestliže ho nenajdete, zničím celé město." Dal příkaz položit ztracené zlato do kupcova vozu a přidat jeden zlaťák navíc. Když kupec vstal a nalezl své zlato ve voze, přepočítal je dvakrát i třikrát, neboť nalezl ve voze o jeden zlaťák víc. Přinesl jej vojvodovi. Mezitím k němu přivedli také zloděje, jenž ukradl zlato. Drakula řekl kupci: "Jdi s pokojem. Kdybys mi byl neřekl o zlaťáku, který jsem ti dal navíc, byl bych tě dal vsadit na kůl spolu s tímto zlodějem. Ale takto odejdi ve zdraví." Zloděje vsadili na kůl.
Jednou opět, když šel po cestě, uviděl kdesi sedět člověka ve vetché košili, rozedrané a špinavé. Drakula se otázal: "Cožpak, člověče, nemáš ženu?" "I mám, hosudare." "Zaveď mě do svého domu." Když vešel a uviděl jeho ženu zdravou, řekl mu: "Muži, cožpak jsi nezasel len?" "Mám ho mnoho," odpověděl muž a ukázal mu ho. Drakula se obrátil k ženě: "Proč jsi líná uchystat něco na muže? Tvůj muž musí orat, sít, tebe ochraňovat, ty zase musíš svému muži chystat hezký a čistý oděv; a ty mu nechceš připravit ani košili, ačkoliv jsi zdravá. Doplatíš na to životem ty, nikoliv tvůj muž." Kázal useknout jí ruce a vsadit na kůl.
Drakula ani ve vězení nezanechal svého zlého obyčeje. Chytal myši, kupoval ptáky a hubil je: jedny narážel na kůl, jiné, když jim otrhal peří, pouštěl ven.
Jakýsi zločinec přiběhl na jeho dvůr, aby se tu schoval, a pronásledovatelé ho chytili. Drakula vzal svůj meč, vyběhl z domu a uťal hlavu strážnému, který držel chyceného zločince; Drakula zločince pustil a ostatní se rozutekli. Odebrali se ke králi, aby mu řekli, co se stalo. Lidé spolu se soudcem si přišli ke králi stěžovat na Drakulu. Král k němu poslal dotázat se, proč si tak počínal, a on odpověděl: "Nic zlého jsem neudělal, vždyť strážný sám se zahubil, když jako zloděj vnikl do domu velkého hosudara. Kdyby se obrátil na mne, sám bych ve svém domě našel onoho zločince, vydal bych ho anebo bych proň požádal o milost." Král se podivoval Drakulovu počínání.

VYSVĚTLIVKY:
1) hosudar = ruský car, vládce, státník. - Vysvětlivka Misantropova.
2) bojaři = nejvyšší feudálové. - Vysv. Mis.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm