Naše city

7. října 2016 v 13:00 | Misantrop

Báseň smísila se s mojí krví, zabarvila blány mozkové, city v srdci napjala jak struny na harfě.


Zde všechny velké city zetlí: zde smějí jen cvakavě vychrtlé citečky cvakat!


Sobě se člověk může vzpříčit dvojím způsobem: buď jako divoch, když jeho city přemohou jeho zásady, nebo jako barbar, když zásady zničí city.


Své nejlepší city jsem ze strachu před výsměchem pochoval v hlubinách srdce a tam odumřely.


Neukazuj city, měli by tě za uplakánka.


Pro mé city ústa i jazyk můj bdí.
(Sapfó)


Generál Teulié mi dnes večer řekl, že už ví, proč se stává tak suchopárným a tak ohavně jalovým, jsou-li v salóně afektované ženy: to proto, že se pak hluboce stydí kdykoliv naivně odhalí své city před takovýmito bytostmi.


V srdci se mi zrodil smysl pro samotu a rozjímání spolu se srdečnými a něžnými city stvořenými k tomu, aby byly jeho potravou. Ruch a hluk mé city svírají a rdousí, ticho a klid je oživují a rozněcují.


Pozor na tzv. "vřelé lidské city"! Mohl by ses opařit.


Přepjaté výlevy citu, dávané veřejně a nepokrytě najevo, vzbuzují nadřazený smích a odmítavost, nevraživost u lidí, kteří žádné city nemají, nebo nanejvýš jen citečky nízké, sobecké a čistě účelové, a proto každý vyšší, pro ně nezvyklý, divný a tedy jistě "zvrhlý" cit, naprosto nepochopitelný, pokládají za projev nějaké duševní vyšinutosti, choroby, bláznovství, jež by se mohlo stát nebezpečným pro lidskou společnost, kdyby se jako nákaza, či lék, rozšířilo mezi lidský mor.


Jednoduché a uměřené žádosti a city, které se dávají vésti uvažováním za účasti rozumu a správného mínění, ty zastihneš jen u malého počtu lidí, nejlépe založených a nejlépe vychovaných.
(Antická žeň: Platón)


Platón se pokouší pochopit svět rozumem, kdežto smysly, city, zvířecími instinkty, intuicí pohrdá jako druhořadými prostředky poznání.


City, které činí nám život buď příjemným nebo aspoň snesitelným, rodí se ze lži a kojeny jsou iluzemi.


AUT AMAT AUT ODIT MULIER, NIHIL EST TERTIUM
Jen city dva zná žena - lásku a nenávist, nic třetího


Když chce kriminálník, kurva, politik, pojišťovák atd. (názvů pro chorobné buňky je nespočet) zapůsobit "dobrem" a ukázat své "polepšení", nenapadne ho zpravidla nic lepšího a originálnějšího, než "hrát to na city" a "najít Boha".


Když zaživa člověk si představí v duchu,
jak supi a šelmy mrtvé sápají tělo,
má nad sebou lítost, neb neumí oddělit sebe
a odmyslit sdostatek od toho padlého těla,
v duchu s ním splývá a svoje city mu vlévá.


Každý člověk je se svými malými city a malichernými a sobeckými problémy obtížný jako hmyz.


Dělají to vesměs jako ženské, všichni tito velicí blouznivci a zázračná zvířata, - pokládají "krásné city" už za argumenty.


Jestliže umlčujeme své city i přesto, že pociťujeme lítost, jen proto, abychom dělali to, co druzí, a parazitovali na životě, urážíme všechno, co je v nás dobré.
(Rabíndranáth Thákur)


Satanská filozofie spojuje základy psychologie s upřímným působením na city.


Je snadnější chlubit se a naparovat vznešenými city než vytvářet jemné žertovné situace!


Náboženství sluší se poděkovat za vznik jemných citů; nepochybuji ostatně, že by se tyto city dříve nebo později stejně zrodily v lůně národů.
(Stendhal: Italské kroniky)


Tenhle šílený svět je peklem, z jehož ďábelského lůna vycházejí city prosáklé jedem.


Světec má podobu člověka, postrádá však jeho city. Protože má podobu člověka, nachází se v družině ostatních lidí. Protože však postrádá jejich city, dobro a zlo k němu nemají přístup.


Nestydím se za své city, protože vím, že jsou správné a ušlechtilé.


My lidé, vládnoucí ohromnou krásnou zeměkoulí, vzácným složitým umem a bohatými city, musíme se obávat, že přijde ten nejhloupější a nejmizernější člověk a prostou holí rozštípne nám lebku... jako prázdný hliněný hrnec, v němž nikdy ničeho ani nebylo... Jakoupak úlohu hraje potom tento um i tyto city?!
(Arcybašev: Lidská vlna)


Právo řídit vlastní myšlenky a city mě tak rozmazlilo, že jen stěží snáším dotyk druhého člověka.


Pocítil tichou radost, že může být od devíti do tří a od osmi do devíti stále doma na pohovce, a byl hrdý, že nemusí nikam s referátem ani psát spisy, že může rozvíjet své city a obraznost.


Veškeré city na pokraji vyčerpání i naděje už na dně. A nalomený anděl nezlomen.


Všecky něžné city ztrácejí kouzlo, jestliže se stanou nucenými.


Kolik slušných lidí by se musilo rdít za city, jimiž se vychloubají, kdyby byl odkryt nízký původ těchto citů!


Toulám se a bavím, večer je dřív než se naději
City mne bezbřehou záplavou přemáhají


V duši se mi zahnízdily city, jež mi kdysi byly neznámé. Teď znám nenávist i opovržení, rozhořčení i pobouření, i strach.
(Čechov: Ze zápisků starého muže)


Měl jsem matku, která ve mně vzbuzovala nenávist. Opovrhoval jsem jí od chvíle, kdy se ve mně probudily city.


Dar sdělovat s lidmi krásné city a nádherné obrazy v sladkých slovech a melodiích, každému předmětu se přizpůsobujících, okouzloval odedávna svět a byl nadaným lidem hojným dědictvím.


Nábožné "city" jsou projevem duševní choroby.


Člověk instinktivně skrýval své city, ovládal svou tvář a dělal totéž, co všichni ostatní.


Mám lásku k otčině,
však divné city jsou to!
Však miluji -
ty lesy bez konce,
jichž větve vítr třepí,
a na chlumu běl břízek,
zřící nad žlutou nivou k nebesům.


Touha po moci je jedna z nejsilnějších vášní, ovládá rozum i srdce a potlačí i tak silné city, jako je láska k rodičům či dětem.


A uspokojeni odešli do lesů. Tam dosáhli duševního klidu oddávajíce se čtveré meditaci nerušené láskou ani jinými city.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm