Zisk, ten vladař bídný

16. října 2016 v 12:20 | Misantrop
Isidor Kaufmann: Zisk


Budiž proklet ty, kdo vstupuješ sem
s úmysly zištnými aneb za účelem školního studia!
Kochej se pouze tímto dílem antického básníka
a na výhody čili mrzký zisk zde ani nepomysli -
budeš odměněn stonásob, slast pouhá vzejde-li ti z čtení.


Běda tomu, kdo chamtivě shání mrzký zisk.


Je mnoho těch, kteří vedou prázdné řeči a svádějí lidi: jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce. Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří.


Varlamov je sice Rus, ale v podstatě je to prašivý Žid, nezná v životě nic než peníze a zisk, kdežto já spálil své peníze v peci.
(Čechov: Step)


Podle mého názoru je lidský život podoben jedné z těch slavností, které se konají za účasti celého Řecka a jsou spojeny s výpravnými hrami. Tam někteří hledají slávu a čestný věnec v sportovním zápolení, jiné tam přivádí zisk a výdělek při kupování a prodávání, a je také určitá skupina lidí - ta je nejušlechtilejší -, kteří se neshánějí ani po potlesku, ani po výdělku, ale přicházejí tam jako diváci a pozorně si prohlížejí, co a jak se tam děje.
A stejné je to i s lidským životem. I my jsme vyšli do tohoto života z jiného života a z jiné přirozenosti, jako bychom šli z nějakého města někam na hlučný trh, a teď někteří sloužíme slávě, jiní penězům; vzácní jsou takoví, kteří všechno ostatní nepovažují za nic a bedlivě pozorují podstatu světa. Těm říkám milovníci moudrosti, to je totiž význam slova filosofové. A jako na oné slavnosti je pro svobodného člověka nejdůstojnější jen se dívat a nehledat žádný zisk, tak v životě pozorování a poznávání přírody daleko vyniká nad všechny ostatní činnosti.


Jakýpak zisk může mít člověk z toho, když získá celý svět a nádavkem obdrží žaludeční vředy, zvětšenou prostatu a silné brýle?
(Steinbeck: Na Plechárně)


Z bláznivých čmáranic, bezcílných toulek a neužitečného zahálení neplyne žádný hmatatelný zisk - tak smýšlí spodina.


Mlč, bezduché ty robství v tlupě,
jež nádeničí pro zisk tupě!
Jsouc červem, neznáš nebes dráhy,
znáš zisk jen, - ceníš jen dle váhy.


Honorář je v podstatě zkázou literatury. Věc hodnou napsání napíše jedině ten, kdo píše pro věc samu. Jak nedocenitelným ziskem by bylo, kdyby ve všech oblastech literatury existovalo jen několik, zato však skvělých knih. Leč k tomu nelze nikdy dospět, dokud lze vydělat honorář. Jako by na penězích lpěla kletba: každý spisovatel se zkazí, jakmile začne psát pro zisk. Nejskvělejší díla velkých mužů pocházejí všechna z doby, kdy ještě museli psát zadarmo nebo za nepatrný honorář. Takže i tady se osvědčuje španělské přísloví:
Honra y provecho no caben en un saco.
(Čest a zisk se nevejdou do téhož pytle)


Každá doba - a lidé ji tvořící - je náchylná jistý druh literatury vždy přehlížet, zakazovat, ničit nebo jí opovrhovat a vůbec ji nevydávat. A profesionální vydavatel, jenž se řídí pouze úzkými zákony zisku a odbytu, zákony trhu, to jest zákony poptávky a nabídky, nemůže být nikdy druhým takovým Aulem Gelliem, jehož nadšenectví budou vděčit příští generace za skryté poklady dneška. Nakladatelství Paseka vůbec o nějaké šíření Thoreauovy myšlenky divokosti světa samozřejmě nejde; tomu jde jenom a právě o ten hamižný zisk; je to pro jeho zaměstnance pouhý nekalý zdroj nepoctivé obživy jako každý jiný. Proto si tak nevraživě hlídá právě každý možný ušlý zisk z té knihy, ale o šíření myšlenky samotné, v ní obsažené, se nestará - jinak by mi spíš děkovali za mou soukromou námahu a nezakazovali ji.


To je umění, jež teď naplňuje celý civilisovaný svět! Jeho pravou podstatou je průmysl, jeho morálním cílem peněžní zisk.
(Wagner: Umění a revoluce)


Studia již nemají žádného jiného účelu nežli zisk. A tak zbývají jen tací, již se oddávají studiím jen proto, aby jimi nabyli budoucího živobytí.


Není žádný mír; jednoho svede nepatrný zisk k zničení druhého.
(Seneca: O hněvu)


Napoleon řekl, že jen na strach a zisk lidí dlužno apelovat, - jejich láska že je pouhá bublina!
(Klíma: Soud Boží)


LUCRI BONUS EST ODOR EX RE QUALIBET
Zisk příjemně voní, ať má jakýkoli původ


Tvé oči a tvé srdce nezajímá nic než vlastní zisk.


Což se člověk diví něčemu z toho, co se děje? Což se jemu něco zdá nové? Což neočekává od špatných lidí něco ještě horšího a krutějšího, než je to, co se mu právě děje? Což nepokládá za zisk, když se tito zdrží svrchované špatnosti?
(Epiktétos: Rozpravy)


Co mám z dvorce za Římem?
Zisk mi z něho plyne!
Jaký?
Přímo obrovský!
Nejsi tam ty
Line


Je lépe vzíti škodu nežli mrzký zisk.


Lidé berou na sebe hanbu pro zisk, a to i pro zisk skrovný.
(Aristotelés: Etika Nikomachova)


A Zisk, ten vladař bídný, nepokojný,
pro který dělává se mír i vojny,
zachmuřen prodává tu z kapsy svojí
čin nejkrutější těm, kdo nejvíce se bojí.


Ničemové, vidouce zisk svůj v donášení a vyčmuchávání činů bližních svých, donášejí tím silněji, nedbajíce mnoho na pravdu a na čest bratrů svých, a jako psi lísají se ocáskem pánu svému, který je živí za to, že štěkají na jiné. To já, rozmysliv se dobře, opovrhuji takovýmto řemeslem hafálků, věda, že poctivý se nepropůjčí k tomu.


Velmožové jsou jako vlci, kteří trhají kořist, prolévají krev a hubí duše, neboť chamtivě shánějí zisk. V ústech mají horoucí slova o tom, co udělají, ale jejich srdce tíhne za jejich mrzkým ziskem.


Tahle společnost ostatně marně předstírá, že stojí na křesťanských základech. Kdyby tomu tak opravdu bylo, nebyly by bohatství a zisk jejím hnacím motorem.


Šetří se na všem možném, hlavně na materiálu a nákladech, jen aby z toho byl co největší zisk, ale výsledným produktem je šunt.


Mnohdy z položivých zvířat sedírali kůži, aniž by se zajímali o jejich další osud. Je to masový zločin, konaný pro zisk a uspokojení choutek bohatých elegantek. Cílem tohoto vyhubení celých druhů živočichů je touha po zisku, jaký přináší obchod módními potřebami pro choutky bohatých elegantních dam.
(Wiśniewska-Roszkowska: Vegetariánství)


Obchod s mrtvolami zvířat, která chovají, je hlavním zdrojem jejich zisku.
(Peter Singer)


Je zřejmé, že mezi námahou a soužením života a jeho výnosem či ziskem není žádný poměr.


Nuž, jaký to zisk, když ke všemu zlu
zde na zemi ještě přehořký trud
nám nadělí bůh,
a všechno kvůli dětem?


Tak už přestaň jen zisk počítat, neváhej,
vzpomeň na temný den smrti, a dokud smíš,
moudrost chvilku nech žít společně s hloupostí:
občas bláznit je příjemné.
(Horatius: Ódy)


Po lidech falešných tváří jak mohl bych zatoužit?
Své srdce i ducha pro zisk a slávu docela vyčerpali.


Jang Ču učí, že kdyby každý odmítl vytrhnout si byť jediný chlup za zisk světa, byl by svět v perfektním pořádku.


Čuang Čou se smíchem řekl: "Zlato a zisk, ministerské křeslo a vznešené postavení! Nikdy jsi neviděl obětního vola na oltářích na hranicích města?"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm