HINDUISMUS v literatuře a filosofii

12. listopadu 2016 v 14:19 | Misantrop

Schopenhauer také v podstatě zpopularizoval v Evropě starověkou východní nauku, hinduismus, jehož posvátným jazykem se stal sanskrt.
Schopenhauer říká, že pokud člověk netrpí víc, než by trpělo zvíře, kdyby je nezabil, zabíjet nemá. Neškodná zvířata tedy nezabíjíme. Zabít můžeme třeba hmyz, který nás bodá. Hinduisté nečiní ani to. I to je mi na hinduismu blízké a tudíž i sympatické. Oni říkají, že vrah, jednou, po reinkarnaci, si bude muset protrpět stejnou násilnou smrt. Tomu Já nevěřím. Na světě taková osudová spravedlnost neexistuje. Přesto se chovám, naprosto samovolně, jako by to tak bylo. Asi bych měl napsat novou zvířecí filosofii. -
Mezi hardcorovým druhem kapel najdeme též největší procento vegetariánů. Od toho se vyvíjí i jejich texty. Některým z nich není cizí ani hinduismus, jak napovídá skladba Mantra za umírající svět. Však z tohoto ranku kapel pochází i vynikající česká hindu-hardcoreová skupina Kashmir 9:41; ta bere ovšem hinduismus skutečně vážně jako náboženství, a ne jako filosofický systém. Náboženství je přece věcí slaboduché, samostatně nemyslící, nesvobodné většiny; směšné a nesmyslné náboženské rituály, morálka a všechny ty posvátné lži kolem, to není nic pro svobodné duchy.


Přemýšlím, které náboženství je nejblíž pravdě. Ovšemže se všechna mýlí, protože člověk nemá pravdu nikdy, ale třebas hinduismus, šintoismus, satanismus, animismus nebo uctívači Slunce jsou hodně blízko pravdě. Hlavně se mýlí každý monoteismus. On se nejenže mýlí, on je dokonce směšný a hloupý. Nemůže existovat jediný Bůh, bůh stvořitel všehomíra. Neboť pak by i On musel mít svého stvořitele a tento stvořitel Boha zase jiného svého stvořitele a tak dále donekonečna. Možná to tak i je, ale v nekonečném množství. A jak již řekl Epikúros, bohové se nestarají o tento svět ani o žádný jiný. Nikdo tedy není v přírodě a v kosmu jediným Bohem, nikdo není takový božský suverén, aby nezávisela jeho existence od jiných entit, jejichž počet je nekonečný. Zdaž se tento nekonečný počet entit nenazývá "příroda" či "kosmos"? Tyto entity nikdo neřídí; všechno ve vesmíru funguje a udržuje se samo sebou v závislosti na všem ostatním, co v něm je. Je to chaos, ale i chaos nás dovede nakonec ke smrti a k řádu - a naopak. Blízko pravdě je tedy hinduismus, jenž zná skromně toliko na sto tisíc různých božstev. Není tedy jediný Bůh, bohů je nekonečné množství, což se nazývá "příroda" či "vesmír".
*
Na ostrově Mauricius mají autobusové nádraží pojmenované po Janu Palachovi. Je zajímavé, že v tak vzdálené zemi - letí se tam dvanáct hodin! - si vzpomněli na našeho Palacha. Dává to smysl jedině tehdy, když si uvědomíme, že tamní převládající kulturou je hinduismus, jenž praktikuje také sebeupalování na protest či jako krajní výraz bezmocného vzdoru aneb zármutku. A Jan Palach byl jistě inspirován sebevražednými zápalnými oběťmi buddhistických mnichů za vietnamsko-americké války, což je také hinduismu blízký kulturní okruh.


Na pečetidlech se objevuje řada motivů, které značně připomínají některé rysy pozdějšího hinduismu. Jsou tu například zobrazeny patrně posvátné stromy jako baniján (Ficus religiosa), dodnes považovaný pravověrnými hinduisty za nejposvátnějšího příslušníka celé rostlinné říše.
Zmínili jsme se už také o zjevném kultu rituální čistoty, který dosvědčuje "bazén" v mohendžodarské citadele a vůbec velká pozornost věnovaná očistě těla. I zde bychom se mohli pokusit vést přímou vývojovou čáru od harappského náboženství k pozdějšímu hinduismu. Také kult ohně se zdá doložen v harappských nálezech dost přesvědčivě.
Sbírky védských hymnů se zmiňují o třiatřiceti bozích. Dělí je na tři kategorie - na nebeské bohy, božstva povětří a pozemské bohy. Mezi pozemskými zaujímá přední místo Agni, bůh ohně. Je přítelem a spojencem člověka, ochráncem jeho domácnosti a svědkem jeho svatby; tuto poslední funkci si uchoval v hinduismu dodnes. Je věčně mladý, i když odvěký, protože je den co den znovu zplozen dvojicí třecích dřívek.
Falický symbol plodnosti zvaný lingam stal se jednou z běžně uctívaných forem boha Šivy, jednoho z hlavních bohů hinduismu.


Brahma - první božstvo svaté trojice hinduismu, nejvyšší bytost. Jeho úkolem bylo stvořit tento svět. Byl zrozen z lotosu; jezdí na labuti. Jako každý bůh, podléhá i Brahma koloběhu životů a jeho vláda trvá jen po dobu jednoho světového období (kalpy). - Kalpa je perioda světa. Po tuto dobu země trvá, pak zaniká a je vytvořena znovu. Je to doba 432 milionů let, zvaná také "den Brahmův".


SOCIÁLNÍ ASPEKTY HINDUISMU A DHARMAŠÁSTRY

"Když hospodář spatří na sobě vrásky a šediny a uviděl již děti svých dětí, nechť odejde do lesů," praví Manuův zákoník a nařizuje člověku v tomto stadiu života, kdy je zván vánaprastha, aby se vzdal všeho přepychu a pohodlí a zaměřil se jen na obětování bohům a myšlenkám na spásu. Zde ho může ještě doprovázet i manželka. Zato v poslední etapě, kdy se stává sannjásinem neboli potulným asketou, musí se vzdát jakéhokoli spojení se světem i rodinou, chodit z místa na místo a nemyslet na nic jiného než na konečné vykoupení.


Jsem konec... konec v tom smyslu, že po mně tu nemůže být žádné křesťanství, judaismus, hinduismus, islám. Po mně nebude žádná možnost vzniku jakékoliv ideologie. Se mnou končí staré a začíná nové, Nový Člověk. Člověk bez jakékoliv ideologie, bez náboženství, bez filozofie, bez konceptu k životu, ale pouze s chutí žít a slavit.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm