Hledá-li kdo opravdovou oplzlost

23. listopadu 2016 v 13:19 | Misantrop

A nyní, drahý čtenáři, připrav své srdce a ducha na to nejoplzlejší vyprávění, jaké bylo vymyšleno, co svět světem stojí.


Popisy nejrůznějších druhů lidských perverzit, úchylek, zvráceností, hnusných oplzlostí a nechutností, nad nimiž se misantropovi zvedá žaludek, odporností vykonávaných hlavně těmi nejctihodnějšími a nejváženějšími autoritami doby druhé poloviny 18. století, jako jsou zvláště chlípní mniši, kteří by ze všech nejvíc měli zachovávat cudnou čistotu pohlavní, dále různí šlechtici, soudci, církevní hodnostáři, poslanci parlamentu, notáři, lékaři, předsedové, finančníci, profesoři náboženství a morálky, výběrčí daní, vysocí královští úředníci, důstojníci, pachtýři a jiní - zkrátka pilíře lidské společnosti - takovéto pornografické popisy obscenit a perverzit, jimiž lidé běžně vyjadřují svou lásku a sexualitu, nesvědčí právě o autorově lidumilnosti a úctě k lidské důstojnosti.
(Misantrop: Předmluva k předešlému)


Hledá-li kdo opravdovou oplzlost - v duchovním smyslu toho slova -, v Bibli ji zcela určitě nalezne; Bible sama je duchovní oplzlostí.


Další úryvek pochází z projevu Josepha Goebbelse během pálení více než dvaceti tisíc židobolševických knih 10. května 1933 v Berlíně, tak jak jej přednesl k jásajícímu davu čítajícímu více než 100.000 lidí:
"Děláte dobře, když dnes házíte do ohně tyto oplzlosti z minulosti."


Podstata všech zákazů je vždycky oplzlá a v mých očích se obrací proti původci zákazů.


Pocítil téměř nepotlačitelné nutkání zařvat z plných plic řadu oplzlých slov. Nebo tlouci hlavou do zdi, kopnout do stolu a převrátit ho, mrštit kalamářem do okna - udělat něco hlučného nebo bolestného, co by mu z mysli vymazalo trýznivou vzpomínku. Nejhorší nepřítel člověka, uvažoval, je jeho vlastní nervový systém. Nutkání zařvat z plných plic oplzlá slova nezesláblo.


Nic se mi nezdá v posledních letech tak opovrženíhodné jako bujení oplzlých slov bez jakéhokoli důvodu v dílech a rozhovorech našich spisovatelů. Tato předstíraná liberalizace je odsouzeníhodné překrucování svobody.


Lhostejno, zda jde o náboženství, o morálku, o stát nebo o společnost, všem se sprostě nadává a na vše se hází bláto nejoplzlejším způsobem.


I ten nejgeniálnější mozek ustrne v němém úžasu nad tou záplavou nicneříkajících oplzlostí, jež dokáže vyfabrikovat lidský karcinogenní tzv. "duch".


"Měl by sis ji možná vzít. Pěkně byste se usadili a měli hezký malý děťátko nebo tak prostě."
"Mám uvěřit, že ústa mé vlastní matky vypustila něco tak oplzlého a sprostého?" zařval Ignácius.


Vyjdu ven před fabriku a jsem volný - oni zůstávají otroky po celý život. Ony to ani tak nejsou otrokyně, jako spíš kurvy - ano, prodejné kurvy, které si za pár šupů nechají líbit všechno, i to nejoplzlejší, a všechno za těch pár šupů i udělají. Nejsou to otrokyně, jsou to obyčejné kurvy!


Péče o děti by měla být svěřena těm, kdož jakékoliv panování nad někým jiným považují za oplzlost.


Jedna z mnoha směšných člověčin: Člověk, sedící na koni jako vosa na bonbónu. Oplzlý symbol panování.


Dělá mi dobře, že zase jednou slyším mužské hlasy po několika měsících, jež jsem strávil v sentimentálním vrkání, ve výlevech falešné počestnosti a pokrytecké nevinnosti. Jako by člověk odhodil masku, jako by ze sebe dávil všechno to farizejství zastírající oplzlost.


Holky se předvádějí a svlíkají rády. Chuděrky neumějí být samy; deprimuje je, když si jich nikdo nevšímá. Producírovat se nahaté je jediná jejich možnost, aby na sebe upoutaly pozornost. Nutnost není oplzlá, natož nemorální.


Jestli to jsou pro někoho oplzlosti a ohavnosti, jak si potom ten dotyčný počíná tehdy, když on sám mrdá, onanuje, líže kundu, kouří čuráka nebo po vysrání si vytírá prdel?


Henry Neville ve své robinzonádě ze 17. století dokonce tvrdí, že prý "není nic přirozenějšího než být líný a oplzlý, jestliže to okolnosti dovolují".


K temnu je lidstvo zrozeno! Ke žraní a rvaní se mezi sebou, ke dření sebe a dření jiných, k obžerství a oplzlostem.
(Klíma: Lidská tragikomedie)


Co provádějí a zpívají v Goethově "Faustovi" ďábel a čarodějnice na svém sabatu? Necudnosti a oplzlosti. Co ve výstižném paralipomenu slibuje živý satan Faustovi? - Necudnost a oplzlost, nic víc. - Ale jedině neustálým prováděním tohoto jednání trvá lidský rod.

Franciszek Żmurko: Faustovo vidění (1890)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm