Konečným cílem je slast

28. prosince 2016 v 14:52 | Misantrop

Jen tehdy postrádáme slast, když cítíme bolest z její nepřítomnosti. Když necítíme takovou bolest, nepostrádáme ji.
A proto říkáme, že slast je počátkem a konečným cílem blaženého života. Neboť jsme poznali, že ona je prvním dobrem, nám vrozeným. Z ní vycházíme při každém aktu volby a odmítnutí a k ní se obracíme, když používáme tohoto pocitu jako měřítka při posuzování každého dobra. A ačkoliv je to první dobro a nám vrozené, nevolíme si proto každou slast, ale leckteré slasti přecházíme, když hrozí nebezpečí, že nám z nich vzejde více obtíží. A mnoha bolestem dáváme vědomě přednost před slastmi v případě, že nás pak provází ještě větší slast za to, že jsme po dlouhou dobu podstupovali bolesti. Každá slast je tedy pro svou povahu, pro kterou je nám vlastní, dobrem, ne každou si však volíme.
Jídla s prostou chutí působí stejný pocit slasti jako nákladná hostina, jestliže člověka zbavují veškeré trýzně vzniklé z pocitu nedostatku. Chléb a voda vyvolávají nejvyšší pocit slasti, jestliže je člověk požívá tehdy, když je potřebuje.
Proto když říkáme, že slast je konečným cílem, nemíníme tím slasti prostopášníků a ty, které spočívají v požitcích.


Slast i bol vám svorně vzbudí smích či pláč.


Jaká slast ležet bez hnutí na divanu a vědět, že jsi v pokoji sám!
(Čechov: Pavilón čís. 6)


Praví indický básník Mir Kamar Uddin Mast: "Jedinou číškou vína jsem se opil: tuto slast jsem zakusil, když jsem ochutnal nápoj esoterických nauk."


Zhola nic se neděje, je to hrozná nuda. Nevíte ani, jak se mizerně žije v takových poměrech. Vím kupříkladu, jaká to byla slast, když ta matka vrazila svému dítěti do zadní části těla, do konečníku, ten kolík. To byla radostná událost.
(Hašek: Z trampot lokálního referenta)


Nestojím tu na cimbuří,
bych jen slast a rozkoš zhléd;
jakým úděsem to zuří,
jakou hrůzou temný svět!


Hégésiás (okolo 300 př. n. l.) - Filosof kyrénské či hedonické školy, která učila, že cílem života je slast. Dospěl k názoru, že trvalá slast je nemožná, a proto doporučoval dobrovolný odchod ze života.


Litovat lze přece jen toho, kdo trpí anebo bude trpět, nikoli však duší nezrodivších se, takže ani nepoznají, o jakou velkou slast přišli.


Kdo se už zrodil, má arci naživu zůstat,
dokud ho lichotná slast bude k životu poutat.


Jak horlivě malý člověk, obzvláště básník, svými slovy žaluje na život! Slyšte ho, ale nepřeslechněte mi slasti, která je v každé žalobě!


Píši svá snění jen pro sebe. Jestli ve svých nejposlednějších dnech, až se přiblíží chvíle mého odchodu, zůstanu, jak doufám, ve stejném rozpoložení jako dnes, připomene mi jejich četba tutéž slast, jakou zakouším při jejich psaní, a tím, že znovu oživí mou minulost, takřka zdvojnásobí mé bytí.


Budeš odměněn stonásob, slast pouhá vzejde-li ti z čtení.
(Misantrop: Předmluva k: Lucretius: O přírodě)


Jak křehké, vzácné jsou
přátelství, ctnost!
Jak láska za slast svou
chce zoufalost!
(Shelley: Nestálost)


Zvířata se milují cele už jen pro tu slast, již si navzájem dávají bez nároku na odměnu, a jako umělci, kteří tvoří, byť na pár prchavých okamžiků. Tím jsou lepší, neznajíce věcí podmíněných.


Slast při plození je výše potencovanou pohodou pocitu života.


Slast nechce dědiců, nechce dětí - slast chce samu sebe, chce věčnost, chce návrat, chce na věky všechno stejné.


Nějaký pojem o spravedlnosti máme již od okamžiku, kdy rozeznáváme slast a strast.


Symfonie nepotřebují žádné zásluhy! Existují samy pro sebe, pro nic jiného, ne proto, aby nějakému filistrovi uváděly krev do varu. Kdo může, ať si pro sebe a vlastní slast získá zásluhu tato zjevení pochopit, ony samy však nejsou povinny vnucovat se pochopení studených srdcí!


Podle Hobbese "slastí pro každého ducha, ať je v čemkoli obratný, je dát se dohromady s tím, komu může ukázat svou velikost."


Slast je největší chvástalka na světě.


Slast jak strast ho stejně mučí,
čím víc má, tím víc je chudší.


Na pohled primitivní blbec. Zlostně řve na chudáka koně hlasité povely jako na nějakého... - nu jako na otroka. Jistě to není žádná slast dělat celý život (až třicet let) v područí takového sprostého dobytka.


Ach, jaká slast, surově vytáhnout z postele mladíčka, jehož horní ret je ještě holý, a s široce rozevřenýma očima se stavět, že mu lichotně klademe ruku na čelo, abychom odhrnuli jeho krásné vlasy! Pak náhle, když to nejméně očekává, zatnout dlouhé nehty do jeho měkké hrudi, ale tak, aby nezemřel; neboť kdyby zemřel, ušel by nám později pohled na jeho útrapy.


Během života nás nemine mnohá strast i slast. Je tedy "smyslem života" strast, nebo slast?


Jedinými popudy morálního světa jsou bolest a slast.


Proto, že jeden si zažil slast, musí druhý žít, trpět a zemřít.


Prokletá sexualita! Pomíjivá slast, dlouhá bolest a neštěstí. Jen ztráta času!


Krůpěj milostné slasti - a nastaly mrazivé strasti.


Buď je vzpomínka na minulou slast dnešní mukou, anebo se úzkosti, které prožíváme, zrodily z rozkoší, které jsme mohli prožívat.
(Poe: Berenice)


Bludištěm se plížit po údolí,
pak po skalách lézt na vrcholy,
s nichž skáče pramen věčně šumící,
toť slast, jíž toulku kořenit si chci!


Slast vznešených myšlenek mu byla dostupná. Někdy v hloubi srdce zakoušel neznámá, bezejmenná muka a žal i touhu, která ho unášela kamsi do dálky, patrně tam, do toho světa...


Největší slast je být usazen v bezpečné tvrzi,
sroubené naukou moudrých na slunné výši,
odkud na druhé shlížíš a vidíš je všady,
jak bez cíle bloudí a hledají životní cestu,
jak závodí vtipem a soupeří urozeností
a s napětím sil se pachtí ve dne i v noci,
aby se dostali k moci a ovládli obec.


Shodou lidu, rabů, pánů
platí vždy ta jedna ctnost;
nejvyšší slast pozemšťanů
jediná je: osobnost
(Goethe: Kniha Zulejčina)


OTÁZKA: Co má činit člověk, je-li citlivý?
ODPOVĚĎ: Má se vyhýbat bolesti, má hledat slast.


Na příští roky slast žádnou neodkládej,
ať můžeš pak prohlásit, kdekoli budeš:
"Radostně žil jsem!"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm