O nevědomém vztahu k životu

21. prosince 2016 v 14:25 | Misantrop

Fašismus není politický pojem, nebo jen a jen politický pojem. Je to nevědomý, vědění se vzpěčující, surový, temný, a především zoufale omezený vztah k životu.


Co znamená nazývat člověka hříšníkem? Znamená to, že je nevědomý, neuvědomující si sama sebe. Kvůli této nevědomosti se jeho činy stávají hříchy. Čin se může stát hříchem jen z důvodu, že ten, kdo ho činí, je nevědomý, neuvědomující si, žijící v hlubokém spánku.


Co je spokojeně si ve spánku vrnícímu nevědomému světu po jednom nespavci? A co je mně - po světu?


Je duše pevný hrad, neboť člověk nemá trvalejší záštitu, k níž by se utíkal, aby byl nezdolný. Kdo to neví, je nevědomý.


Přemýšlel jsem do Cannes, kde se lidé vystavují na odiv, až do Monaca, kde zase hrají o peníze, že sem lidé jezdí dělat neplechy nebo shánět peníze a předvádět všemožné kousky nízké ješitnosti, hloupé pýchy, bídné závisti, a vůbec předvádět lidského ducha, jaký je, totiž nevědomý.


Není radno družit se s někým, kdo je nevědomý.


Töpaga jako by náhle vstoupil do nového života, či jako by se byl právě znovu narodil. Ne nevědomý a slabý jako dítě, ale silný a zocelený mnohými zkušenostmi. Žije snad více životů v jednom, kdo spěje rychle k duchovnímu cíli?
(Tomáš: Milarepa)


Není tato nenávist cit nikterak nevědomý (Já věru dobře znám své důvody!).


Hudba je nejlepší bez lidí. Ti mají být jen nevědomým nástrojem.


Ostatně, když už jsme u té hudby, Schopenhauer ji dost správně vykládá teoreticky, z filosofického hlediska, a rozebírá ji jako nevědomý projev podstaty světa.


I od nejpokornějšího člena Strany se očekává, že bude schopný, pilný a v jistém omezení dokonce inteligentní. Je však zároveň nutné, aby byl důvěřivý a nevědomý fanatik, v jehož emocích převládá strach, nenávist, pochlebnictví a orgiastická radost z vítězství. Stranický intelektuál ví, jakým směrem musí změnit svou paměť; proto také ví, že zachází se skutečností hanebně; ale použití dvojmysli mu současně poskytne útěchu, že skutečnost nebyla znásilněna. Musí to být vědomý proces, jinak by nebyl uskutečněn s dostatečnou přesností, ale musí být zároveň nevědomý, neboť jinak by s sebou přinášel pocit nepravosti a tím i pocit viny.


Voják bývá v mládí nevědomý a zhýralý. Ve stáří bývá často hloupý a fanatický. Proč? Když mine věk prostopášnosti, musí se pro svou nevědomost stát pověrčivý.


Molièrův Don Juan se hrál na počátku vlády Ludvíka XIV., 15. února 1665; tento panovník nebyl vůbec ještě zbožný, a přece církevní censura potlačila scénu s chudákem v lese. Aby si tato censura dodala sil, chtěla namluvit mladému králi, tak nevýslovně nevědomému, že slovo jansenista je synonymem slova republikán.
(Stendhal: Italské kroniky)


Však běda zemi té, jíž v čele blázen vládne,
jenž nevědomý je a zkušenosti žádné.


Mnohých omylů se držíme celý život a chráníme se někdy prověřovat jejich důvod, pouze z nám samým nevědomého strachu, že bychom mohli odhalit, že tak dlouho a tak často jsme věřili a tvrdili něco falešného.


Ovšem v theoretických otázkách je snadné usvědčit nevědomého z omylu, ale v otázkách životní praxe se člověk nedává přesvědčit a toho, kdo nás usvědčil z omylu, nenávidíme.
(Epiktétos: Rozpravy)


Nevědomý vzdělanec si vypěstoval intelekt jen ke své škodě; láme si hlavu nad zbytečnostmi a zanedbává vyšší schopnosti své osobnosti.


Zajímá mě všechno, co vidím žít a hemžit se tu spolu se mnou, ale často jsem krutě bezradný a nevědomý - a času je tak málo...


Mé svědomí ducha chce tomu tak na mně, abych jedinou věc věděl a jinak o všem ostatním byl nevědomý.


Nechť žije šťastný, nevědomý, nemyslící zvířecí svět! V něm je pouze radost ze života, a ne hrůza před smrtí, a proto v něm též není strašného nesmyslu, není prázdnoty, po milióny věků zhášejících radost v srdci člověka, uvrhujících jej v marné nedozpytující se trápení ducha.


Pravěcí lidé byli ještě neuvědomělými zvířaty, pravda již se zárodky sepse v genech, nicméně stále v tom požehnaném polozvířecím stavu, kdy se zvíře v nás hádá s člověkem a kdy se kmenový šaman ještě mohl s čistým svědomím stát zoantropem - přeměnit se ve zvíře. Tehdy bylo možné ještě něco změnit, ubrat se jiným směrem, nebo zůstat. Právě tehdy bylo lidstvo na rozcestí. Ještě to bylo nevědomé dítě přírody. Pravěkým lidem ještě nechyběla víra a poznání, že cokoli se stane jiným bytostem, stane se i jim. Vlčice jim byla matkou, medvěd bratrem. Věřili, že jim nic na světě natrvalo nepatří a že všechno, co potřebují, si mohou jen půjčit, aby to zase museli jednoho dne vrátit. Ještě se zpupně nevyvyšovali ze svých pyramid a věží, jako v odpoledních dobách horečné činnosti člověka. S přibývajícím šerem začalo být nanejvýš zřejmé, že tato obluda, vydavší se na ničivý pochod světem, není více zvířetem. Neexistuje slovo pro to, co oni jsou. Perverzní buňky zemského organismu. Nazval jsem to Rakovinou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm