Všichni velcí i malí spisovatelé

15. prosince 2016 v 14:32 | Misantrop

Své dílo jsem nepřikrášlil, ani nepřeplnil rozvláčnými souvětími, nabubřelými a honosnými slovy či jinými nehoráznostmi a vnějšími příkrasami, jimiž obvykle jiní spisovatelé líčí a zdobí svoje příběhy. Chtěl jsem, aby moje knížka buď nevynikala ničím, nebo aby se zavděčila čtenářům jen pestrostí látky a závažností námětu.
(Machiavelli: Úvod k Vladaři)


Slova mají duši. Většina čtenářů, dokonce i spisovatelů, po nich chtějí jen smysl. A tu duši musíme hledat, objeví se při styku s jinými slovy, zajiskří a osvěcuje některé knihy neznámým světlem, které je velmi těžké vykřesat.
(Maupassant: Studie o Gustavu Flaubertovi)


Především existují dva druhy spisovatelů: jedni píší kvůli věci, druzí kvůli psaní. Ti první přišli na myšlenky nebo prošli zkušenostmi, o nichž se domnívají, že by stály za sdělení; ti druzí potřebují peníze, a proto píší, pro peníze. Myslí za účelem psaní. Poznáme je podle toho, že své myšlenky rozpřádají co možná do šíře a rozvádějí i polopravdivé, křivé, křečovité a vratké myšlenky; milují též většinou šero, aby se zdáli, čím nejsou: proto jejich psaní postrádá určitost a plnou zřetelnost. Záhy si tudíž všimneme, že píší, aby zaplnili papír. Spisovatelé jsou zpravidla profesoři nebo literáti, kteří při nízkých platech a špatných honorářích píší z nedostatku peněz; jelikož mají společný cíl, mají i společný zájem, drží při sobě, navzájem se podporují, každý se přimlouvá za druhého. Velké množství špatných spisovatelů žije jedině z pošetilosti publika, které nechce číst nic jiného, než co se tiskne dnes - tedy žurnalisty. Věru případné pojmenování! V překladu by znamenalo "nádeníci".


Ti, kdo lžou, aby si vysloužili jako spisovatelé uznání, pro mne neznamenají vůbec nic.


Všichni dosavadní spisovatelé byli z tohoto hlediska jen tlachalové, rozřeďovatelé řídkých břeček, opakovači nicotností, jež jen lůzu zajímaly.


K pohrdání ti spisovatelé, vyhnat všechny ty spisovatele mezi lidojedy, kde by měli alespoň nějakou praktickou cenu!
(Jan Neruda)


Vidíme a slyšíme o humanismu neustále žvanit vždy jen ty nejzločinnější zločince a charakterově vadné darebáky, jako jsou politici, bankéři, průmyslníci, lékaři, špatní spisovatelé a umělci, špatní myslitelé, policajti, generálové, cenzoři, pojišťováci, soudci, učitelé, kněží kdejakého pitomého náboženství, vůdci praštěných sekt a jiní krmiči lidských vepřů a tak dále a tak podobně.


Osmdesát procent našich spisovatelů, kdyby jen se mohli nepodpisovat, by oslavovalo a velebilo Boží jméno. A poněvadž si přece jenom nedovedou odepřít souzení, vynahrazují si to moralizováním. Je to zkrátka mravopočestný satanismus. Skutečně, doba jak vystřižená z grotesky!


Oceňuji tedy patřičně a více než kdo jiný celou tu vzdálenost, která mě dělí od spisovatelů požívajících veřejného obdivu a křesla ve Francouzské akademii.


Byl to pořádný člověk, knížecí knihovník ve výslužbě. Roztomilý starý pán, s ideami humanismu, který jako pižmo ho celého prostoupil, když ještě u knížete v knihovně rovnal svazky humanistických středověkých spisovatelů, a zvonivé verše latinských básní uchvátily ho a způsobily svým myšlenkovým obsahem, že byl samé: "Ráčil jste si přáti?" "Račte dovolit, uctivě prosím."


Já dobře vím, kdo je můj nepřítel. Jste to vy, milostpáni! Nosíte nos vzhůru, všude jste protivní, všude jste nenávidění, ať chlapi nebo ženské, spisovatelé nebo špehouni. A já znám prostředek proti vám, proti panstvu, znám ho a vím, jak na vás, jak vás vyhubit.


Mrtví spisovatelé mi otevírají dveře do jiného světa. Je to můj způsob, jak se vypořádat se situací.


Není francouzského mladíka, který by za rok pozorně nepřečetl padesát svazků. Platí mezi jeho druhy za ostudné neznat deset nebo dvacet francouzských spisovatelů, kterým říkají klasikové.


"Prevít, který neříká své jméno!" musí znít heslo všech čestných spisovatelů.


Sním o světě, kde by byli spisovatelé zákonem nuceni držet v tajnosti svou totožnost. Omezilo by to grafomanii a vyloučila by se biografická interpretace díla. Vykládat román na základě informací z autorova života dílu nepomůže, spíš je zničí.
(Milan Kundera)


Shledávám nářky na muka, která myslícím lidem způsobuje hluk, v životopisech nebo jiných zprávách o osobních projevech téměř všech velkých spisovatelů, např. Kanta, Goetha, Lichtenberga, Jeana Paula.


Ústraní - ve smyslu být stranou společenského a politického života, tedy čas, který římští spisovatelé využívali k literární práci.


Dobří spisovatelé se života dotýkají často. Prostřední po něm jen občas rychle přejedou rukou. Špatní ho znásilní a dál se o něj nestarají.


Steinbeck by neznamenal nic nebýt amerických kanónů. A do stejného pytle hážu Dos Passose a Hemingwaye. Kdyby se narodili v Paraguayi nebo v Turecku, kdo by je četl? Moc země rozhoduje o velikosti spisovatelů.


Obyčejný styl spisovatelů se mi podobá širokým cestám z Ukrajiny, po kterých ženou voly...


Člověk není s to rozlišovat a plně vychutnávat svrchovanost největších spisovatelů, dokud si ji sám ve svých vlastních dílech neosvojí. Zkušenost mě přesvědčila, že zdrojem obdivu a úcty k největším spisovatelům bývá, a to i u lidí, kteří je čtou a píší o nich, jen slepě přijímaný vžitý názor; nevyslovují vlastní soud a nerozpoznali jejich přednosti sami.
(Leopardi: Parini čili O slávě)


Zdá se vám, že se některé moje myšlenky podobají myšlenkám jiných spisovatelů? Pak to bude asi nejspíš tím, že jsou si ty myšlenky vskutku podobné, nemyslím tím stejné, protože napsat stejnou myšlenku a neopsat ji, by byla stejná rarita jako dva lidé-dvojníci.


Všichni velcí i malí spisovatelé tak či onak opakovali a dokazovali totéž.
(Leopardi: Tristan a jeho přítel)


Při líčení žen nebyli spisovatelé vedeni poctivým pozorováním, nýbrž podvědomými pohlavními impulsy.
(Max Nordau)


Nic se mi nezdá v posledních letech tak opovrženíhodné jako bujení oplzlých slov bez jakéhokoli důvodu v dílech a rozhovorech našich spisovatelů. Tato předstíraná liberalizace je odsouzeníhodné překrucování svobody. Proto odmítám jakoukoli sexuální opovážlivost a slovní exhibicionismus.


Jak jsem dříve rád četl! Četl jsem skoro všechno bez výběru. Dnes jsem zredukoval zájem o literaturu na nějakých sedm osm spisovatelů včetně mne. Ti mi ještě nelezou na nervy.


Všichni psychologové, kteří studovali inteligenci žen, jakož i básníci a spisovatelé, se dnes shodnou, že ženy představují nejnižší formu lidské civilizace bližší stavu dětí nebo divochů než dospělému civilizovanému muži.
(Gustave Le Bon)


Významní spisovatelé se nikdy nežení.
(Čechov: Talent)


Osoba markýze de Sade se mi však úplně zhnusila a zprotivila, jakkoli nikdy nepatřil k mým oblíbeným spisovatelům. Na svobodě vůbec nedovedl rovně, hrdě a s čistým štítem žít!


Vyhýbat se masitým pokrmům je nejen prospěšné pro tělesné zdraví, ale především je to naprosto nezbytné pro veškerý duchovní vývin a růst i pro samotné ukotvení neporušené mysli. To věděli všichni velcí myslitelé starověku i novověku, od Buddhy, přes antické filosofy, až třeba po Schopenhauera, ze spisovatelů pak jmenujme např. G. B. Shawa či Anatola France, a samozřejmě H. D. Thoreaua. Všichni vynikali brilantním intelektem a nezvyklou dlouhověkostí - tedy pokud je někdo nezavraždil, nestihla je nehoda nebo pokud se od ostatních lidí nenakazili nějakou chorobou. Já jsem možná poslední, kdo to ještě dnes chápe a pro něhož je tento princip samozřejmostí.


Indická literatura a její náměty inspirují díla velkých českých spisovatelů a básníků Julia Zeyera, Svatopluka Čecha i Jaroslava Vrchlického, který je rovněž spolupřekladatelem sanskrtské literatury do češtiny.


Že kočkovité šelmy rády se opíjejí, o tom vykládají již římští spisovatelé, kteří tvrdí tak o panterovi, který také nacházel se proto v průvodu Bakchově.


Vladař musí umět jednat jako zvěř i jako lidé. Tomuhle umění učili zastřeně vladaře antičtí spisovatelé. Vyprávějí, jak byli Achilles a četní jiní starověcí vládcové svěřeni do péče kentaura Chirona, aby je vychoval ve svém duchu.


V souladu s filosofií Angsocu už se překládají díla některých spisovatelů, Shakespeara, Miltona, Swifta, Byrona, Dickense a dalších. A až bude tento úkol splněn, budou původní díla zničena spolu se vším, co ještě přežilo z literatury minulosti.


Spisovatelé, plní zlých myšlenek, zavřete své psací stroje! A oni je zavřeli.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm