Vzchop se k odhodlání

10. prosince 2016 v 15:10 | Misantrop

Seděl Vittorio u okna, kouře dýmku. Jako v horečce kroužily mu hlavou šílené představy a v prudkém odhodlání zatínal pěsti...


Opanuji lidi, vnutím jim svou vůli. Mám k tomu pevné odhodlání a odvahu.


Vyrukovali na něj s takovými těmi lacinými žvásty. Rozdrtil je svým odhodláním. Bylo skvělé dívat se, jak se všechny jejich kecy před ním hroutí, nehodlal jít jejich cestou.


Pro vlastního srdce potěšení...
My obrovské stavby jsme viseli na lešení
jak přezrálé plody svým odhodláním, a dole
šilhavý Mamon obcházel Babel v hrozivém kole...


Vidíme, jak je naše země plna ochoty a odhodlání jít za jakýmkoli praporem, jen kdyby se našel, kdo by jej zvedl. Je zde nesmírné odhodlání. A kde je velké odhodlání, nemůže být velká nesnáz.
(Machiavelli: Výzva k osvobození Itálie od barbarů)


UTENDUM EST ANIMIS, DUM SPE CALENT
(Curtius Rufus, O činech Alexandra Velikého 4,1,29)
Je třeba využít odhodlání, dokud nadějí plane
*
PULCHRUMQUE MORI SUCCURRIT IN ARMIS
(Vergilius, Aeneis 2,317)
Je krásné zemřít v boji
Slova Aeneova o jeho odhodlání položit život za vlast - Tróju.


Svět si podle Džanakí nezasluhoval nic víc než ono chladné a lstivé odhodlání najít bezpečí a udržet si je a onen postoj, že všechno je povoleno - ne v lásce, které nepřikládala žádnou důležitost, ale ve válce, neboť to byla válka, dobývání a pozbývání království.


S hlubokou úctou se Süan-cang vyjadřuje o lidech, kteří nestavějí ve svém životě na první místo materiální hodnoty:
"Protože stát si váží inteligentních a moudrých lidí a národ má v úctě učenost a vzdělanost, dostává se těmto lidem mnoha vyznamenání a pochval a jsou rovněž zahrnováni mnoha obřadnými poctami. To je pak ještě více utvrzuje v jejich odhodlání."


Což je vůbec třeba pobídek a rad, vzklíčí-li v mysli pravé odhodlání? Zajisté že ne!


A bude ještě lépe! Doma jsem si odpočal, nabral nových sil, nových zásob, nových tužeb, nových odhodlání, nového nadšení.
Dnes jsem se odhodlal po dlouhé době k okruhu kolem Hirschlu. Vystoupal jsem mimo jiné také na jeden čnící zalesněný pahorek uprostřed polí a luk, odkud je báječný rozhled do širého světa. Nádherný pohled!
Srna stále často zkoumavým pohledem kontroluje moji pozici. Jsem však socha. Mé odhodlání nepokazit si tyto sváteční chvíle zbytečným prozrazením je bezmezné. Je to tak harmonický pocit být sám uprostřed lesa s tvorem, který má jinak z člověka smrtelnou hrůzu.


Je skvělý pocit vyplížit se v noci ven, ucítit tam pach teplé půdy, a zamířit proto dál potmě do lesů s odhodláním několik dní se nevrátit.


Nezapomeňte, že ve své odhodlanosti nesmíte ochabnout.


Moje nenávist k lidem je stejně nezdolná jako odhodlání kvíčalího páru vytrvat na svém místě.


Můj způsob myšlení vyžaduje duši válečníka, odhodlání ubližovat.


A je také třeba vědět o hrdinné odhodlanosti, o neotřesitelné chladnokrevnosti zajatce, který nejenže nedává najevo nejmenší známky bolesti, ale se vztyčenou hlavou vzdoruje svým katům a metá jim do tváře slova nejvznešenější pýchy, nejkrutější ironie a nejurážlivějšího sarkasmu.


Théseus požádal, aby byl poslán na Krétu jako jedna z obětí. Král byl překvapen statečností a odhodlaností neznámého mladíka.


Upanišada zvaná Brhadáranjaka praví:
"Člověk je zde (na tomto světě) vytvářen zcela svou touhou a podle jeho touhy je jeho odhodlání, a podle svého odhodlání jedná."


Odhodlanost, poloviční štěstí,
i skrz trní nouze cestu klestí.


Každý den znamená nový start a vybíhám připraven a svěží, půlhodina gymnastiky, studená sprcha, ranní běh, do práce pěšky a pořád na čisté bílé vlně odhodlání, koncentrace, víry a nadšení - ale proti ní už zas ten hnědý protiproud. Vím, že musím vytrvat. Ale když se člověk odhodlaně pouští do velkého činu, musí cestou přebrodit tolik hnědých kaluží a bažin... a nutno přečíst tolik nových knih... někdy je toho až k padnutí. Ale my ovšem nepadneme, to jenom se na našem přetíženém motoru nahromadil povlak uhlíku, my však přece máme sílu ten uhlík spálit a opět obnažit čistý kov k novému jiskření!


Někdy se probírám z trvající strnulosti, z toho věčného spánku ctižádosti a dávných odhodlání, a vidím, že je se mnou zle. Vězím po krk ve scénářích a filmových námětech, a ty mě vlečou od literatury. A všechen respekt, který jsem měl ke slovu, jsem ztratil.


Jakých úskoků a odhodlání je během valné části života třeba, aby umělci směli dát davu slyšet to, čemu nikdy nemůže porozumět!
(Wagner: Umělec a veřejnost)


Vzchop se k odhodlání muže,
dav nechť váhá, mdlí a spí;
ušlechtilý všechno zmůže,
chápe-li a uchopí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm