Život a jeho bědy

22. prosince 2016 v 14:41 | Misantrop

Stínové drazí, očekávejte trpělivě v těchto zahradách dobu, až ztratíte zcela s krutou vůlí k životu i život sám a jeho bědy.


Pes Diogenés posílá těm, kteří se nazývají Řeky, mnoho běd. Protože jste barbary, přeji vám mnoho běd až do té doby, než se naučíte řecky a stanete se skutečnými Řeky.


Jestliže synové Izraele musili trpět jako otroci v Egyptě, měla-li se osvědčit Mojžíšova zdatnost, Peršané žít pod útlakem Médů, měla-li se uplatnit velikost Kýrova ducha, Athéňané rozptýlení, měla-li vyniknout znamenitost Théseova, stejně tak v dnešní době, aby se mohly projevit vynikající vlastnosti italského ducha, musila se Itálie octnout tam, kde teď je, zotročenější než Židé, ujařmena víc než Peršané, rozštěpena víc než Athéňané, bez vůdce, rozháraná, poražená, oloupená, zbídačelá a zpustošená, neušetřená žádnou z lidských běd.
(Machiavelli: Výzva k osvobození Itálie od barbarů)


Den dnešní kdyby byl mým prvním smutným dnem
a kdybych neznal plavbu v moři plném běd,
pak bych měl důvod k bolesti, jak hříbata,
jež plaší první dotek uzdy nezvyklý.
Však já pod tíhou běd už dávno otupěl.


Žena jme se pět a rozprávět:
"Proč vábíš mi je z vod?
Proč lákáš do smrtelných běd
svou lidskou lstí můj rod?"
(Goethe: Rybář)


Člověk spí komatickým spánkem uprostřed běd.


Nyní je totiž už železné plémě; to oddechu nezná
od běd a lopot za dne a nemá pokoje v noci.


Bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností!


Místo aby národy věnovaly pozornost přirozeným a viditelným příčinám svých běd, přisuzují své chyby nedokonalosti své přirozenosti a svá neštěstí hněvu božímu.


Odstranit nějakou bědu bylo proti jejímu nejhlubšímu prospěchu: církev žila z běd, tvořila bědy, aby sebe zvěčnila.


Kolika běd by bylo lidstvo ušetřeno, kdyby byl někdo vytrhl kůly, zasypal příkopy a zavolal na své druhy: Chraňte se poslouchat toho podvodníka. Jste ztraceni, jestliže zapomenete, že ovoce patří všem a země žádnému.


Nedejme se klamat: mnohé bědy všech těch malých netvoří dohromady ještě součet.


Miluji kouzlo krás
v přírodě, kterou lidských běd
stín nikdy zkalit nedoved.
(Shelley: Píseň)


Jako překypují vnějším životem, i jejich niterný život je bohatý, jenže tento nadbytek je k jejich dobru a potěše jako u dětí, nepřináší jim škodu a množství běd, jak tomu většinou bývá u lidí.
(Leopardi: Chvála ptáků)


To človjek je vynálezcem cyvylyzovaných běd.


Pátráte stále - muži vědy -
jak setřít slze, ztišit pláč?
Nejlepší byl by východ z bědy:
vzít na lidstvo karabáč...!


Mocný skok učiním;
těžký krok nohy mé
vraha v týl zasáhne.
Klesne tíhou běd,
vratkým prchaje krokem.
(Aischylos: Oresteia)


Jste děti okamžiku, hříčky povětří,
jak v neštěstí tak v štěstí!
S klidnou rozvahou
ni běd ni blaha neberete.


Ó pyšní křesťani, vy snůško běd,
duševní slepci, kteří cestou brkli
a myslí, že když couvají, jdou vpřed.


Myslí, že slyší nářek stvoření. A zatím to kvílejí jen oni ze svých vlastních běd. A dobře jim tak! Nic jiného si ani nezasluhují.


Hloupí a pošetilí se zbytečně namáhají
Lnou ke zdroji trápení, jež potkávají
Patero běd - zel desatero
(Chan Šan: Zpozdilí)


Každý, kdo v dějinách pozoruje obraz obecných běd, shledá brzy, že nejvíce pohrom uvalila na zemi nevědomost.


Říkáte, že nevědomost je matkou všeho zla, a v tom máte pravdu; přece však tu nevědomost nevylučujete ze svých úsudků a žijete v ní a s ní, skrze ni. Proto také vás trápí den ke dni tolik běd, stále naříkáte, stále bědujete, nikdy nejste ukojeni.


Musíte si proklestit cestu k poznání trním běd.


Pro lidi jediným ukončením trampot a běd a vyváznutím z nich je to, když se v jedno sloučí věhlas mudrce s královskou mocí, dodá sílu ctnosti a učiní ji mocnější, než je špatnost.


Ať smutná Nuda, nejhorší těch běd,
ta černá Nuda, sprostá, šilhající
se octne někde v pekle pod petlicí!


Zlobte se nebo nezlobte se,
že otevírám schránku běd.
Život nám stejně zkázu nese
a konce věku nevidět.
(Hora: Zápisky z nemoci)


Čím zvěst je hrůz lidského dění,
běd, útrap pozemského dne,
budoucích, zašlých pokolení
jen vedle chvíle jediné
mých utajených utrpení?


Kamkoli se podíváš, všude je konec tvých běd. Vidíš onen sráz? Tamtudy se sestupuje k svobodě. Vidíš ono moře, onu studnu? Tam na dně sedí svoboda. Vidíš onen zakrslý, uschlý, neplodný strom? Tam visí svoboda. Vidíš svou šíji, své hrdlo, své srdce? Tamtudy lze uniknout otroctví. Ukazuji ti příliš pracné východy, vyžadující mnoho odvahy a námahy? Ptáš se, která je cesta ke svobodě? Je to kterákoli žíla v tvém těle!


Na zemi jsem spatřil mrtvého člověka. Záviděl jsem mu jeho osud, neboť jsem si myslil, že je šťasten. Zbavil se břemene běd a teď si odpočívá, říkal jsem si v tom okamžiku, a rozhodl jsem se, že zemřu.


Proč nemá vlastně zaniknout sám veškerý život a proč musí trvat za tolikerých běd a obětí? To je ta otázka zásadní, nejkrajnější a tudíž i nejkardinálnější! Proč má existovat život?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm