Svůj pomník buduji

30. ledna 2017 v 15:26 | Misantrop

Svůj pomník buduji, ne ruk to dílo prosté.


Pomník, stvořený mnou, předčí i pevný bronz.
(Horatius: Ódy)


Lidé upřímní řekli, že jim knížka padá z rukou, ale že ji musí mít v knihovně jako pomník starověku, jako ty zrezavělé mince, za které se už nedá nic koupit.


Protože nechali moudrost stranou, nejenže sami utrpěli škodu tím, že nepoznali dobré věci, nýbrž i potomkům zanechali pomník své nerozumnosti, aby nemohlo být skryto, v čem padli.


Epikúros je maják za všech dob. Bohužel, Epikúros se tenkrát smál už asi půl tisíc let pouze ze záhrobí, a nikdo ho neposlouchal. Pomník nesmrtelné slávy mu rozhodně nevěnovali - alespoň ne v dobrém úmyslu. Pomníky se totiž stavějí jiným. Tady i tam, jako všude, se stavějí nesmrtelné pomníky pouze těm, kteří vedou zemi v podstatě do záhuby.


A tadyhle pod tím náhrobkem zas leží člověk, který už od plenek nenáviděl verše a epigramy… A jako naschvál je celý jeho pomník samý verš…
(Čechov: Na hřbitově)


Na svých potulkách jsem viděl věci i jinak zajímavé, jako byl kříž pod stromem samotářem s medvědím reliéfem namísto obvyklého Krista. Možná označuje místo, kde zastřelili posledního medvěda na vysočině, jako je tomu u pomníku posledního zastřeleného vlka u Vlčího kamene. Ale když procházím lukami kolem pomníku havarovaných pilotů, mám sto chutí jej vyvrátit, zničit, zhanobit. Za to každodenní šikanování hlukem si svoji smrt právem zasloužili.


Nikdy si nezapomenu před tím pomníkem padlých otravů uplivnout. Stíhačky mě serou. A jaký nepořádek je kolem toho pomníku, to je taky skandál.


Kosmonautika postavila pro změnu pomník fence Lajce. Vyslala ji na romantický výlet na oběžnou dráhu. Bez zpáteční jízdenky.


Mám dost energie vstát, "pro nic za nic", jak pecus říká, o půlnoci z postele a jít jednu a půl hodiny studenou nocí, abych viděl, jaká je v noci nálada kol pomníku heroa Schwerina u Štěrbohol.


Když klidně žiješ a spravedliv,
počne tě soused štváti;
pokud muž zdatný je zdráv a živ,
chce svět ho kamenovati.
Leč sotvaže je nebožtík,
už sbírají dary a částky,
za jeho dřinu vzdát mu dík
a pomník mu budovat z lásky.
A vlastně by se lid měl ptát,
zda výhodnější není,
aby ten dobrý občan pad
ve věčné zapomnění.
(Goethe: Kniha rozladění)


Domnívám se, že se všichni shodneme, že neobyčejně vysoký počet dětí v náruči, na hřbetě nebo u sukní matek a často i u kalhot otců představuje za nynějšího odsouzeníhodného stavu našeho království značný důvod k nářkům, a tudíž že si každý, kdo by přišel na nějaký levný a snadný postup, jenž by umožnil učinit z těchto dětí zdravé a užitečné členy společnosti, zaslouží od veřejnosti přinejmenším, aby mu postavila pomník za to, že se stal zachráncem národa.


NÁPIS NA POMNÍK NOVOFOUNDLANDSKÉHO PSA

Když pyšný lidský syn se pod zem vrací,
v němž svět, krom jména, sotva něco ztrácí,
tu sochař k pompě smutku objednaný
říkáním hrobku zdobí bez příhany;
když dílo skončí, nápis je tam vryt:
ne čím byl mrtvý, ale čím měl být.
Však chudák pes, v životě přítel pravý,
jenž první vítá, brání do únavy,
jenž nikdy svému pánu neodvyká,
proň bojuje a žije, pro něj dýchá,
má po smrti být odklizen jak cár,
že pro nebe prý nemá duše dar,
zatímco člověk, hmyz ten! tvrdí směle,
že jenom jemu patří nebe celé.
Ach, člověče, ty, jehož chvíle zkosí,
ponížen otroctvím a zkažen mocí,
kdo zná tě dobře, odpor popadne ho,
ty bídná hrstko prachu oživlého!
Tvá láska smilstvo, věrnost prázdný sen,
tvůj úsměv léčka, slovo podvod jen.
Zlý od přírody, šlechtic leda rodem,
ani té dobré šelmy nejsi hoden!
Vy, kdo ten prostý kámen uvidíte,
jděte svou cestou, truchlit nemusíte.
Já jen, kde leží, vyznačit jsem chtěl,
nejlepší přítel, kterého jsem měl.


Jeho pomník stojí na poli Martově. Sám si prý pro něj napsal a zanechal v pozůstalosti nápis, jehož hlavní myšlenka je, že mu žádný přítel neprokázal tolik dobra, ani žádný nepřítel nezpůsobil tolik zla, aby je v tom i onom sám nepřekonal.


Říkávám si, že uvážlivý staročeský pantáta či měšťan, jenž první vyslovil větu "OPATRNOST MATKA MOUDROSTI", zasloužil se tím objevem o blaho a povznesení našeho znamenitého národa rozhodně víc než bratři Veverkové. Ale zatímco ti byli za své ruchadlo odměněni pomníkem, o člověku, který na věčné časy přehodnotil společenské postavení poserovo, nevíme vůbec nic.


A těm, kteří se divili, že mnozí bezvýznamní občané mají pomník, kdežto on nemá, odpovídal: "Raději chci, aby se lidé tázali, proč mně pomník nebyl postaven, než proč mi byl postaven."


Je hrozně nedůtklivý. Tihle politikové jsou horší než herečky. Náramně ješitní. A náš Webley nemá mnoho smyslu pro humor. Chce, aby se s ním jednalo, jako by byl svým vlastním ohromným pomníkem, který mu z obdivu postavil vděčný národ. Posmrtně, jestli mi rozumíte. Jako s velkou historickou osobností. Když se vidíme, pokaždé si zapomenu uvědomit, že je vlastně Alexandr Veliký. Vždycky si to spletu a myslím, že je to jenom Webley.


Nejvelkolepějším pomníkem budou vždycky pyramidy.


Sparťané v zoufalé obraně padli do posledního muže. Byli pochováni na místě, kde padli. U vchodu do Thermopyl postavili občané sochu lva, aby hlásala památku Leónidovu. Padlým vojákům byl postaven pomník s nápisem:
Dones, cizinče, zvěst všem občanům Lakedaimonu,
poslušni rozkazu jejich, mrtvi že ležíme zde.

STAVĚT POMNÍK LIDSKÉ BLBOSTI POVAŽUJI ZA BEZPŘEDMĚTNÉ. VŠECHNY JSOU JIŽ POSTAVENY.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm