Filosof procházející životem

18. února 2017 v 15:30 | Misantrop

Řecký filosof procházel životem s tajným pocitem, že existuje mnohem více otroků, než se obecně míní - totiž že otrokem je každý, kdo není filosofem.


Jestliže toužíš po moudrosti, už předem se připravuj na to, že se ti mnozí budou vysmívat, že se ti budou pošklebovat a říkat: "Najednou se k nám vrátil jako filosof," a "Čím to, že se na nás dívá tak zvysoka?" Ty se však přidržuj toho, co se ti zdá nejlepším! Jestliže však těm lidem podlehneš, sklidíš dvojnásobný výsměch.
Jestliže se ti někdy přihodí, že se přichýlíš k vnějším věcem s úmyslem někomu se zalíbit, věz, že jsi opustil své životní zásady. Spokoj se tedy za všech okolností tím, že jsi filosof; ale chceš-li se jím ještě také zdát, zdej se jím sobě samému, to jistě svedeš.
(Epiktétos: Rukojeť)


Takovým je, Lucilie, filosof, který se zabývá skutečností, a ne hříčkami. Stojí vysoko, podivuhodný a vznešený pravou velikostí. Stačí mu jeho velikost. Je povznesen nad všechno lidské a v každém postavení je věren sám sobě.


Když napudrovaní a pižmem navonění krasoduchové těšící se oblibě svého věku, například takový Suard, Marmontel, Diderot atd., viděli, jak je Helvétius ve svých způsobech prostý a ve svém chování upřímný, nemohli uvěřit, že to je velký filosof.


Platón je učenec každým coulem, ale je to nudný patron; ani to není pořádný filosof, spíše akademik či profesor. Žvaní prázdně jako po otravě durmanem. Když ho srovnám kupříkladu s takovým Friedrichem Nietzschem, jenž je zároveň myslitelem i básníkem... Nietzsche sám nazývá Platóna a jemu podobné vyšší lidi "posvátnými lhavci".


Odkudpak víme, zdali filosof Télaugés nebyl svým smýšlením lepší než Sókratés? Neboť tady přece nestačí, že Sókratés zemřel slavněji, že dovedl obratněji rozmlouvat se sofisty.


Pěkný příklad dává filosof také těm, kteří by jej chtěli napodobit, jeho střídmost v jídle, správná míra ve cvičení, důstojnost v tváři, jednoduchost v oblékání a nad to všechno soulad v duši a mírnost povahy.


Po celé čínské dějiny nás provází osamělý mudřec, filosof a básník, člověk vysoce kultivovaný, s bohatým estetickým životem, pravý gurmán individualismu, neangažování, prostoty, skromnosti - a řekněme upřímně: i lenosti.


"Ty jsi filosof, Iljo!" řekl Štolc. "Všichni se starají, jen ty nic nepotřebuješ!"


Filosof prozradí něco ze svého vlastního ideálu, když vyhlásí: "Ten budiž největší, kdo dokáže být nejosamělejší, nejskrytější, nejodlišnější, člověk mimo dobro a zlo."


- Co je to děvkař, blázne?
- Filosof s kamenem mudrců v kalhotech.
(Shakespeare: Timon Athénský)


Filosof zavrhuje manželství včetně toho, co by ho k němu chtělo svádět, - manželství jako překážku a porážku na cestě za optimem. Který velký filosof byl dosud ženat? Hérakleitos, Platón, Descartes, Spinoza, Leibniz, Kant, Schopenhauer - ti nebyli; ba nedokážeme si je jako ženaté ani představit. Ženatý filosof patří do komedie, taková je má věta: a ona známá výjimka, zlostný Sókratés, ten se asi oženil ironice, aby právě tuto větu dokázal. Každý filosof by řekl to, co kdysi pronesl Buddha, když mu ohlásili narození syna: "Râhula se mi narodil, bylo mi pouto ukováno" (Râhula tu znamená "malý démon"); pro každého svobodného ducha by musela nadejít hodinka zamyšlení, pakliže měl předtím hodinku bezmyšlenkovitou, tak jako nadešla kdysi témuž Buddhovi - "stísněný," myslel si pro sebe, "je život v domě, místě nečistém; svobodné je opustit dům." Asketický ideál ukazuje tolik mostů k nezávislosti, že se filosof při naslouchání příběhům těch odhodlaných, kteří jednoho dne řekli Ne vší nesvobodě a odešli do nějaké pouště, neubrání niternému jásotu a potlesku: filosof v takovém ideálu s úsměvem vítá optimum podmínek pro nejvyšší a nejsmělejší duchovnost, - on jím nepopírá "bytí", naopak jím přitaká svému bytí, a to možná do té míry, že není dalek zavrženíhodného přání: pereat mundus, fiat philosophia, fiat philosophus, fiam!...


Jsem jako můj nejoblíbenější řecký filosof, jenž davu spílá a v hádankách mluví: "Proč mlčíš, Hérakleite?" - "Abyste vy mohli tlachat! - Co se divíte, ničemové? Lépe hrát s dětmi kostky, než s vámi spravovat obec!"


Nenávidí vás nejen filosof, který je nazýván psem, ale i sama příroda: neboť máte málo radosti a mnoho smutku, a to i před tím, než se ženíte, i po svatbě, protože se ženíte jsouce ničemní a nevrlí.


Moudrost nedá se obejít bez políčku, neboť i ten největší mudrc a filosof byl zpolíčkován, nebo někoho zpolíčkoval.


Nejvyšší stav, jehož může filosof dosáhnout: dionýsky se stavět k životu.


Filosof, který řekl: Deus est anima brutorum, měl pravdu. Ale měl jít ještě dále.


Otázka: "co je to všechno?" dosáhne-li velké zřetelnosti a trvalosti, učiní člověka filosofem.


Nalézání nejdůležitějších pravd závisí na jemném abstrahování, a náš obyčejný život je ustavičná snaha, abychom takové abstrakce nebyli schopni; všecko je dovednost, návyk, rutina - u jednoho víc, u druhého míň - a úkolem filosofů je, aby nás těmhle malým klamným schopnostem, které jsme si od dětství pozorováním získali, zas odnaučili. Slušelo by se tudíž, aby filosof byl už jako dítě vychováván zvlášť.


Penězi, ve kterých se zhlíží tento svět,
se pravý filosof však nedá pokoušet
a opovržení, které k nim v duši chová,
se nesmí omezit jen na nevinná slova.
(Molière: Učené ženy)


Uvážíme-li, že filosof je téměř u všech národů pokračováním kněžského typu, nepřekvapí už toto dědictví po knězi, to, že filosof je penězokazem sám před sebou.


"Vážné přesvědčení" nebude slušný filosof chovat, prostě proto, že nechová naprosto žádných přesvědčení. - Filosof s přesvědčeními je krátce podvodník - jinak však mohl by být o něm přesvědčen stejným právem jako o čemkoli jiném.
(Klíma: Svět jako vědomí a nic)


I ten největší filosof se často nějaké blbosti neubrání.


Největší filosof si musí nutně neustále ve všem protiřečit, aby ohlédal pravdu poctivě, ze všech stran; jak ze slunečné strany, již každý pyšně ukazuje a má ji za svou jedinou, tak i z té odvrácené stránky, kam slunce nechodí a kde panuje věčný stín s bujícím jedovatým kapradím lží, podvodů a falešných podvrhů přísné logické důslednosti; ze stránky, k níž se lháři a pokrytci všech zemí nehlásí, zatajujíce ji.


Jeden filosof tvrdí, že svět je voda, jiný, že svět je oheň, a co z toho všeho vyšlo? Pouze ta jediná pravda, že lidské myšlení má své meze.


Když dojde k vyčerpání humusu a národ je nucen vytvořit hnůj z kostí svých otců, lze od něho očekávat jen málo. Pak se filosof vrhá na vlastní morek.
(Thoreau: Chůze)


Filosof, který prošel a stále znovu prochází mnoha podobami zdraví, prošel i právě tolika filosofiemi: nemůže prostě jinak.


Lžou frašku - otřepaných slov -
Bloud šeptem - Nahlas filosof.


Nedivím se, že pohanský filosof Timón nastavěl v Athénách mnoho šibenic, na nichž se lidé měli sami věšet, a tak krátkou bolestí svému ubohému životu rychle konec učinit.


Sám velký filosof Buddha - kladu důraz na to slovo "filosof", nikoli náboženský vůdce! - tvrdil, že příčinou utrpení je neznalost; že tedy jedině vzdělání může člověka osvobodit od utrpení, nebo dokonce i vysvobodit z neustálého koloběhu znovuzrozování - což je možná přehnané, nicméně i tato jednoduchá, leč vznešená pravda, se stejně nesetkala u ordinérního davu s pochopením.


Filosofické osvobození nepředpokládá askezi, dobré skutky ani jógu. Po dosažení osvobození pochopitelně filosof ještě dožije do normální smrti, jako se dotočí hrnčířský kruh.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm