Zažeňme ty hloupé nápady

5. února 2017 v 15:49 | Misantrop

Zažeňme ty hloupé, skoro babské nápady, že zemřít před časem je neštěstí. Před jakým časem? Před časem určeným přírodou? Ale ta nám přece život jen půjčila tak jako peníze, aniž určila den splatnosti. Nač by sis tedy mohl stěžovat, žádá-li ho zpět, kdy ona chce?


Ale nejsou to jen pobožnůstkáři, kdo zabloudil ve vlastních scestných fantasmagoriích. I vědci a dokonce i ekologové zřejmě utrpěli apokalyptický šok a jejich potrhlé nápady by měly být oceněny nejméně svěrací kazajkou.


Trautenberk - karikatura nejzkaženějšího lidství - chce přelstít vládce hor Krakonoše (jenž zde vystupuje jako jasný symbol a ztělesnění Přírody), ale nikdy se mu to nepodaří, ať dělá co dělá, vždycky na sebe přivolá za svou zpupnost a chamtivost jen hněv a spravedlivý trest. Stejné jako v "kauze člověk": i on se stále znovu a znovu pokouší přelstít přírodu, nedá si pokoje, neschopen se změnit, neschopen konat jinak, otrokem své zparchantělé přirozenosti a sebeklamu. A Trautenberkova čeládka, příliš povolná a poslušná a bojácná, než aby se vzepřela nestoudným pánovým nápadům, schytá většinou hromy-blesky na svou blbou hlavu po zásluze také.


Pomsta jako taková nebyla ovšem v jejích úvahách ničím novým, dumala o ní už zhruba čtyři roky. A lecjaké nápady se jí za tu dobu mihly hlavou:
"...Nejdříve, úplně na počátku, jsem třeba přemýšlela o tom, jak na vhodném místě podkopáním železničních kolejí vykolejit za jízdy přeplněný vlak..."
"...Zvažovala jsem plán na uložení třaskaviny do veřejné místnosti s velkým provozem..."
"...Zaujala mě i myšlenka, že bych se mohla nějak dostat ke střelné zbrani. Jako první bych zastřelila rodiče a sestru, pak bych se eventuálně vydala do ulic a způsobila s tou pistolí masakr..."
"...Takováhle představa mě po jednu dobu doslova fascinovala: Řídím nacpaný autobus, směřuji ho k okraji propasti, všichni kolem křičí hrůzou, ale já pevně svírám v rukou volant..."


Géro toužil zase po laciném vítězství nad Slovany. U něho nikdy nebylo nouze o bídácké nápady.


"I kdybys mi nevím co sliboval... Dělej si se mnou, co chceš, pane, ale já se už modlit nebudu!" řekl Choma rozhodně.
"Poslyš, filosofe," řekl setník a jeho hlas byl pojednou pevný a hrozivý, "nemám rád takové nápady. Ty si můžeš schovat pro vaši burzu, ale na mne s takovouhle nechoď; nechtěj okusit pádnost mé pravice, protože by to bylo horší než od pana rektora. Víš, co jsou to takové dobré kožené důtky?"


Lze se stejnou námahou vštípit člověku správné a rozumné, ale i to nejabsurdnější, např. zvyknout ho, aby posvátně hleděl k té či oné modle a při vyslovení jejího jména se vrhl do prachu nejen svým tělem, ale i svou myslí; na slovech, na jménech, na obraně nejdobrodružnějších nápadů ochotně stavět své vlastnictví a život.


Člověk je nějaký podivný, nepodstatný brouk, plný zvláštních nápadů, který chodí hlavou dolů sem a tam a jen se naparuje.


Ach, tato šílená smutná bestie člověk! Jaké to nápady, jaká protipřirozenost, jaké paroxysmy nesmyslu, jaká bestiálnost ideje vyvře ihned, jakmile se mu jen trochu zabrání být bestií činu!


VARIAM SEMPER DANT OTIA MENTEM
(Lucanus, Farsalské pole 4,704)
Nečinnost vždy plodí všelijaké nápady


Když časně ráno přišla posluhovačka, neshledala při své obvyklé krátké návštěvě na Řehořovi nic zvláštního. Myslela, že leží naschvál tak nehnutě a hraje si na uraženého; vždycky si myslela, že je schopen všelijakých nápadů.


Ach ty hrozné ranní odchody do třídenního bezdomoví! Táta s mámou se mi pletou pod nohy a mají nápady hodné pošuka: jeden se stále nabízí, že mi odveze krosnu do lesa na kárce, druhá by mě nejradši ještě celého přežehlila... - no hrůza. Příroda je lhostejná k jejich starostem.


Naše hříchy svědčí proti nám, známe svoje nepravosti:
v srdci nápady a úvahy o klamných věcech.


"Na deset míst za jeden den - nešťastník!" usoudil, obrátil se naznak a radoval se, že nemá tak pošetilé touhy a nápady, že se netrmácí, ale tadyhle leží a zachovává si svou lidskou důstojnost i svůj klid.


Mít hodně nápadů neznamená ještě být chytrý, stejně jako mnoho vojáků nedělá dobrého generála.


Nemám názory, jen nepřipravené nápady, a život by byl hrozně jednotvárný, kdybychom mysleli a mluvili stále stejně.


Stendhal je nejen skvělým a nedostižným spisovatelem, zajímavým vypravěčem a pronikavým znalcem lidských duší (ať už to znamená cokoliv), ale i brilantním filosofem. Friedrich Nietzsche Stendhala četl a vážil si ho a myslím, že mu vděčí za mnohé nápady. Již dlouho tvrdím (v Zápisníku živého muže, čtvrtek 25. září 43), že Stendhal je Nietzschemu jedním z hlavních inspiračních zdrojů (pokud jde o problém morálky, pak viz například Nietzscheovu Genealogii morálky). Kdo byl však inspirací Stendhalovi?


Scenáristé drží hubu, poserové! Klidně si nechávají celá léta líbit, že si režiséři veřejně přivlastňují jejich myšlenky a názory, jejich nápady.


Doufal, že tím, jak si začal psát deník, zabrání sebevražedným nápadům.


Měl jsem báječné nápady, a vaše řeči mi to všechno v hlavě popletly. Vy se ale dočkáte. Já ty svoje myšlenky jednou sepíšu a budu se s vámi hádat.
(Molière: Don Juan)


I kdybych pravdu neměl a byl bych bezradný, jsem pořád hrdým inteligentním mužem a nenechám si přece radit od cizího člověka jako nějaký imbecil, který nemá vlastní rozum a vlastní myšlenky a nápady!


Podobně prospěla obci poctivě míněnými nápady a myšlenkami i Fókiónova řeč, jejíž úsečná stručnost vyznívala stroze, suše a drsně.


Rozlišuji mezi moudrostí stáří, která spočívá jen ve větší důkladnosti a opatrnosti, což je výsledkem zkušenosti dlouhého života, a genialitou mládí, které v nevyčerpatelné plodnosti sype myšlenky a nápady a nemůže je hned ani zpracovat, protože jich je takové množství.


Ve všem, co kolem sebe vidím, je cosi bizarního - ale svět se koneckonců skládá z všelijakých lidí s nejrůznějšími nápady, způsoby myšlení i tradičními zvyklostmi.
(Poe: Metoda dr. Téra a prof. Péra)


Není k ničemu zabývat se myslí bláznů, protože i jejich sebepodivnější nápady jsou v podstatě myšlenky již známé, zvláštní snad jenom tím, že už nejsou spoutané, že nad nimi Rozum pozbyl vlády.
(Maupassant: Paní Hermetová)


Bláznovství mívá někdy tak šťastné nápady, jaké ani zdravost a rozumnost nemohou tak snadno poroditi.
(Shakespeare: Hamlet)


Jeden filozof, kynik jménem Honórátos, dostal stejný praštěný nápad, jako jednou Já: chodil oblečený do medvědí kůže! Neuvěřitelná shoda se mnou! Inu podobní "lidé" mají podobné nápady.


Člověk není bláznem proto, že má bláznivé nápady, neboť v mládí je míváme obyčejně všichni; za blázna je však pokládán ten, kdo tyto nápady vypouští navenek, protože mnozí jich neukazují vůbec, jiní pak jenom zčásti. Ti, kteří je potlačují úplně, jsou nudní patroni; ale ty, kteří dovolují příležitostně svým bláznivým nápadům, aby vystrčily růžky a popadly dechu, protože jinak by je udusily, ty pokládám za nejlepší a nejrozumnější lidi.


"A co s tím máme dělat?" mohli by se zeptat.
"Máme se vrátit na stromy a do jeskyní? Máme snad dopustit vládu anarchie a chaosu? Máme se zříct svého nejvlastnějšího lidství a žít v osamocení a v nepřátelství jako divá zvířata? Vrátit půdu bezzemkům a jedním mocným tahem pera škrtnout všechny naše instituce? Kolik lidí by jen přišlo o práci! Kolik úředníků, politiků, kněží, a na ně návazných oborů, by si muselo najít jiné 'povolání'. Zrušit naše pracně nabyté civilizační výdobytky? Vrátit se k barbarství? Jak? Proč? Kvůli komu? Co je to za ztřeštěné nápady!"
Na to mám jedinou odpověď:
"Co je mi po tom, co s vámi bude, vy paka vylízaný! Vím, že pro vás není cesty zpět. Ale pro mne ano! Já, jakožto individuum, se ještě můžu vrátit. Vlastně už na té cestě jsem. Jen kdybyste mě nechali být!"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm