"Bezcenné" citáty

18. března 2017 v 17:51 | Misantrop

Život nevyhlíží jako zkušební síň. Podobá se spíše rozsáhlé hrnčířské dílně, kde jsou vyráběny všeliké druhy nádob k neznámým účelům, a mnohé, rozbité již v kadlubu, jsou odhazovány jako bezcenné střepy, aniž byly kdy k potřebě. Ostatních je užíváno toliko nesmyslným nebo nechutným způsobem. Tyto hrnce jsme my.


Jakožto živé bytosti samozřejmě milujeme život i se všemi jeho bolestmi, ale žít pod krutou knutou a pod dozorem lidstva je bezcenné i v radosti.


S přírodou bude brzy konec. A kde bude chráněná, tam s ní bude prakticky konec také, poněvadž odtud obyčejného trampa jako jsem Já vyženou, a tím pádem to bude pro mne rovněž zcela bezcenné území. Stejně jako kdyby je zničili, zdevastovali, odlesnili, zamořili svým množstvím. Lidáci všechno zničí již jen svým množstvím.


Myslíme si, že opravdu svobodné může být jen nějaké "bezcenné" divoké zvíře - ale i jeho svoboda má pro člověka cenu - cenu jeho ztráty.
(Misantrop: Komentář k filmu Muž, který stoupl v ceně)


Seton byl vášnivý lovec a sběratel mrtvol. To byl jeho jediný způsob poznávání, který znal. Sám se k tomu přiznává. Ale toto přiznání je bezcenné, protože nemůže jinak. Má to v krvi. Je to člověk se vším všudy. Zabiják, škodná.


Kalivoda vraždil možná jak z prosté lovecké vášně, tak i pro trofej a nakonec i z čím dál víc nutkavějšího pocitu přemnožení lidí, z jasného vědomí bezcennosti jejich životů a z vkrádající se potřeby něco s tím udělat.


Tady někde přestává být člověk bohem. Tady přestává sranda. Tak zní obecné přesvědčení této bezcenné lidské pijavice, jež by ráda viděla samo nebe s peklem bojovat o její "duši" jako o nejvzácnější diadém.


Ukažte mi jen jednoho, abych viděl toho, koho už dávno hledám, člověka opravdu ušlechtilého, ať je mladý či starý, jen mi ho ukažte! Proč se tedy ještě dále divíme, jestliže jsme ve svých činech stále nízcí, oškliví, bezcenní, zbabělí, liknaví, všichni samý nezdar?
(Epiktétos: Rozpravy)


Znám lidi, kteří nekonečně mnoho "čtou", a to knihu za knihou, písmeno za písmenem, a přesto je nemohu nazvat "sečtělými". Mají ovšem velké množství "vědění", ale jejich mozek není s to provádět třídění a registraturu tohoto vstřebaného materiálu. Chybí jim umění oddělit v knize cenné od bezcenného. Jinak vzniká divoký zmatek naučených věcí, které jsou bezcenné a které na druhé straně posilují ješitnost jejich nešťastného majitele.


Když tedy naše duše má od přírody vrozenou touhu po vědění a pozorování, zdaž není rozumné pokárat ty, kdož promarňují tuto touhu tím, že poslouchají a pozorují věci naprosto bezcenné a přitom zanedbávají věci krásné a užitečné?


Na stole stály stohy braku. Byly to literární hody - z odpadků. Špatné romány, bezcenné verše, pitomé filozofické systémy a morální prostopravdy, bezvýznamné životopisy a nudné cestopisy, pietismus tak odporný a dětské knihy tak vulgární a hloupé, že číst je znamenalo stydět se za celý lidský rod.


Nebylo lepší, když knihy ručně opisovali a iluminovali klášterní mnichové při blikotavém světle svící ve svých tmavých kobkách? Rozhodně byl na jejich dílo lepší pohled. Bez ohledu na to, jaké člověčiny se psávaly do knih, byla to malá umělecká díla. Oproti těmto vzácným a hodnotným bibliofiliím, vypadají dnešní knihy jen jako bezcenné makulatury na vyhození.


Cato ukázal, že hry jsou pro zábavu a že je nutno je pořádat spíše s prostým půvabem než s nákladnými přípravami, při nichž se mimořádná péče a úsilí věnuje věcem bezcenným.


Lykúrgos svým spoluobčanům zjednal, že měli dostatek volného času, poněvadž naprosto nebylo dovoleno zabývat se řemeslem; a rovněž vydělávání peněz, které bývá spojeno s obtížemi a námahou, nebylo nikterak zapotřebí, neboť bohatství se stalo nežádoucím a bezcenným.


Vezmi si Sókrata a pozoruj ho: když byl poslán od "třiceti tyranů" pro Leónta, tehdy, protože jejich rozkaz pokládal za hanebný, vůbec o něm ani neuvažoval, třebaže věděl, že bude musit snad i zemřít. Ale co mu na tom záleželo? Něco jiného si chtěl zachovat: nikoliv své bezcenné tělo, nýbrž svou čest a svou důstojnost.
(Epiktétos: Rozpravy)


Mucius se nezalekl a pravil: "Pohleď, králi, jak bezcenné je tělo pro nás, kteří máme na mysli velkou slávu. A proto nebudeme litovat vlastního života!" Nato vložil pravou ruku do ohně, který hořel na oltáři. Když ji takto upaloval, choval se tak statečně, jako by nic necítil a jako by ho to nebolelo.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm