Co rozumím dekadencí

26. března 2017 v 23:01 | Misantrop
Thomas Couture: Římané v období dekadence (1847)


Uhodnete již, že zkažeností rozumím dekadenci: moje teze jest, že všechny hodnoty, v nichž lidstvo nyní shrnuje, co je hodno všech přání, jsou hodnoty dekadenční.


Ve své době to musela být bomba; tolik beznadějného pesimismu! Myslím, že do té doby se takhle nikdo neopovážil filosofovat. V Schopenhauerově díle nyní také jasně poznávám, koho všeho ovlivnil: Nietzsche, Darwin, Marx, možná i Malthus, Klíma, celá umělecká dekadence, Čechov, L. N. Tolstoj a jiní Rusové, Maupassant, Poe, Wagner, Hitler ("Vedu bez všech ohledů vyhlazovací válku proti Kantovým chybám a omylům", vece Schopenhauer)..., v novější době pak onen nepřeberný přehršel rockových, zvláště metalových kapel.


To "nové" vydání Huysmansova Naruby je vlastně nejstarší překlad našeho předválečného předního uměleckého dekadenta Arnošta Procházky z roku 1913! Je to tudíž přeloženo krásně zastaralou češtinou z přelomu 19. a 20. století, což je jazyk, jenž se mi nejenže líbí, ale jenž se navíc ještě právě k tomuto druhu literatury dokonale hodí! Podobné je to například s díly Ladislava Klímy nebo Josefa Váchala. Nuže, zdá se mi, že jsem neprohloupil koupí této knížky! No, alespoň nebudu muset dělat jistě obsáhlé výpisky z této "bible dekadence" a budu ji mít pěkně doma stále při ruce a na očích v mé malé soukromé knihovničce a kdykoli si ji přečtu znovu.


Ale vyplatí se číst i mnohé Maupassantovy přátele, kamarády a vrstevníky, např. Octava Mirbeaua nebo Jorise-Karla Huysmanse; vůbec celou tu ojedinělou partičku francouzských naturalistů a dekadentů z druhé poloviny 19. století, jež spojuje společná nenávist k nejodpornějšímu bezduchému stroji, jaký kdy stvořila průmyslová revoluce - totiž nenávist k bourgeois, k "buržoustovi", k úzkoprsému měšťákovi, k hlasujícímu hlupákovi, jménem "spořádaný občan"!


S obrovským množstvím slov nejasného obsahu nebo nesrozumitelného významu jsou sestavovány věty rádoby duchaplné, leč nesmyslné. Jen dekadence naší velkoměstské bohémy se může cítit jako doma v tomto bludišti rozumu a vybírat z hnoje tohoto literárního dadaismu "vnitřní prožitek", podporována přitom příslovečnou skromností části našeho lidu, který v tom, co je mu nejméně srozumitelné, větří o to hlubší moudrost.


Kafkovu Proměnu četl maďarský kritik György Lukács jako typický produkt dekadentní buržoazie (kretén!).


Dříve pracovali jen otroci z dobytých území, dnes už není co dobývat, kromě zahraničních trhů, stali jsme se všichni otroky, jejichž práce pro práci (travail-pour-travail-isme?) nedává smysl ani jako nový dekadentní umělecký směr.


Převaha citů nelibých nad libými je příčinou oné fiktivní morálky a náboženství: taková převaha však je formulí dekadence...


Parlamentní princip většinového rozhodování odmítá autoritativní osobnost a staví na její místo počet daného houfu a hřeší tím proti základním aristokratickým myšlenkám přírody, přičemž ovšem její názor na šlechtu nemusí být v žádném případě ztělesněn v dnešní dekadenci našich současných horních deseti tisíc.


Hitler byl poslední velký politik, který chtěl toto vše nezvratitelné zvrátit a vrátit svět znovu do správných kolejí. A jak "neslavně" dopadl! "Neslavně" pro ně - nikoliv pro mne! Kdyby byl zvítězil, byl by zaživa oslavován jako bůh, jako spasitel lidstva. Ne jako Kristus, ten ukřižovaný lžiprorok Nazaretský, "král židovský" - ten byl slabý, zkažený a dekadentní podvodník, prototyp špatného člověka, zástupce podlidí, malých na tomto světě. On zosobnil začátek konce antiky. Jím to začalo. Slova "před Kristem" a "po Kristu", jimiž naše zkažená doba počítá letopočet nové, avšak špatné éry, mají pro mne právě tento zlomový význam. Vše se zlomilo - a nikdo už to nikdy neslepí.


Jenom ten, kdo byl zevrubně vyškolen v ideologii Angsocu, plně ocení údernost slova staromysleči, jež bylo neoddělitelně spjato s představou zkaženosti a dekadence.


Kde klesá jakýmkoli způsobem vůle k moci, je pokaždé také fyziologický pokles, dekadence. Božstvo dekadence, obřezané ve svých nejmužnějších ctnostech a pudech, stává se nyní nutně bohem fyziologicky poklesnuvších, slabých. Sami se nezvou slabými, zvou se "dobrými"... Dobrý bůh, stejně jako ďábel: oba výplodem dekadence.


Definice morálky: Morálka - idiosynkrasie dekadentů s postranním záměrem mstít se na životě - a to s úspěchem. Kladu důraz na tuto definici.


Psychologicky počítáno, je židovský národ národem nejhouževnatější životní síly, jenž, přeložen do nemožných podmínek, se dá, dobrovolně, z nejhlubší chytrosti sebezachování, na stranu všech dekadenčních instinktů, - nikoli, že by sám jimi byl ovládán, nýbrž protože v nich uhodl moc, již je možno prosadit proti "světu". Židé jsou protikladem všech dekadentů: musili je hrát až do iluze, dovedli se postavit s hereckým géniem non plus ultra v čelo všech dekadenčních hnutí (- křesťanstvím Pavlovým -), aby z nich utvořili něco, co je silnější než každá strana přisvědčující životu. Dekadence jest onomu druhu člověka, jenž se v židovství a křesťanství domáhá moci, kněžskému to druhu, jen prostředkem: tento druh člověka má životní zájem na tom, aby lidstvo učinil nemocným a převrátil pojmy "dobrý" a "zlý", "pravdivý" a "lživý" ve smyslu životu nebezpečném a hanobícím svět.


"Proměny" vznikly v II. stol. n. l., někdy za vlády císaře Marka Aurelia (161-180). Byla to doba rozkvětu římského impéria, kdy trval uvnitř říše hluboký mír a blahobyt; ale silně se v ní již uplatňovala dekadentní myšlenková krize, a pro národní římské krásné písemnictví to bylo období neplodné.
(Stiebitz: O autorovi Zlatého osla)


Touha po penězích způsobila tuto dekadenci, neboť v dřívějších dobách, kdy ještě platila ryzí poctivost, kvetla ušlechtilá umění.


Křesťan a anarchista: oba dekadenti, oba neschopni působit jinak než rozkladně, otravně, než tak, aby všechno zakrnělo, působit jinak než vysávat krev, oba žijíce instinktem zavilé nenávisti ke všemu, co má velikost, co má trvání, co slibuje budoucnost životu...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm