MED v literatuře a filosofii

5. března 2017 v 15:25 | Misantrop

Zem, ač nikdo ji nevzdělal, plodiny nesla:
zelený dub byl smáčen kapkami medu.


Líbí se mi zdejší osamělé nerušené procházky po lesích nebo údolíčkem bystrého potoka, odkud dychtivě piji vodu chladivou a sladkou jako med.


Lesy jej chránily, jeho tužby plnily
Ovoce od ptáků, med mu včely snášely


A když Mauglí dostal chuť na med, vyšplhal se pro něj.


Jen si to zkuste! Živit se takto celou dlouhou zimu! Já to zkoušel, není to žádný med.


To se rozumí, že spaní venku není žádný med.


Dělat jednu a tutéž nudnou práci dvanáct hodin v kuse není žádný med.


Žít v tomto bláznivém světě s rozumem v hlavě není žádný med.


Pohledy se na člověka lepí jako med, takže se jich nelze zbavit.


Med je svou povahou houževnatější,
jsou pomalejší ty kapky a líněji plynou,
lépe při sobě drží ta zásoba všecka látky
- a žádný div: vždyť semínka medu
nejsou tak hladká, tak jemná a dokola oblá.


Novořecky se jablko řekne "mílo" [μήλο]. Slovní základ je blízký slovu "med", což se novořecky řekne μέλι (méli).
(pozn. Mis. k: Thoreau: Historie jabloní)


Jednou dal Dionýsos té své rozpustilé chásce ochutnat sladkého medu. Jakmile Sílénos této sladkosti okusil, běhal po celém háji a hledal včelí med. Najednou uslyšel poblíž dutého jilmu známé bzučení.
Vzal osla, na němž seděl, a přivázal ho ke stromu. Potom si mu vystoupil na hřbet a sám se přidržoval větví jilmu, aby nespadl. Přitom pátral v dutinách stromu, kde by našel sladký med. Náhle bzučení zesílilo a starcovi se sneslo na hlavu mračno vos. Zabodávaly mu žihadla do plešaté hlavy, do tváří, do nohou, všude, kam která slétla.
Stařec se náramně polekal a spadl s osla. Ale ulekl se i osel a Síléna jaksepatří pokopal. Stařec zoufale svolával na pomoc své druhy. Ti k němu přiběhli a propukli v nezbedný smích. Mlsoun měl oteklou tvář a kulhal, neboť ho osel zle zřídil. Ta mlsnost se mu věru nevyplatila.


Jakýsi žák se nemohl soustředit na meditaci, poněvadž musel stále myslet na svou krávu, jak je milá a hodná a co spolu prožili, na louky a háje, kam se vydali za chutnou trávou a dobrou vodou, po níž má její mléko medovou chuť.


Tam, kde včelka, saju med,
v petrklíče léhám květ.


Někdy bych se nejraději neprobouzel z utišujícího spánku sladkého jako med, ze spánku netečného, vysvobozujícího a dobrého jako smrt.


Naložen v medu nebožtík spočívá na chladné kamenné desce.
(naložen v medu - tj. balzamován. Med byl jednou - snad hlavní - ze složek balzamovací masti. - Pozn. překl.)


Každý ismus, který nás ujišťuje, že nám konečně poskytne pravdu, život, světlo, je kopí natřené medem: čím víc je lížeš, tím víc se na ně napichuješ.


Co je tedy svoboda v tomto pojetí? Je to jenom cukrová voda, nikoli med - třebaže lidé přilepí se na tuto falešnou náhražkovou vodu stejně, ba pevněji, než na pravý přilnavý med. A známé rčení: není to žádný med - vystihuje plnohodnotně současný stav.


Ze rtů ženy sice kape med a její jazyk je hladší než olej,
nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.
(Bible: Přísloví)


Na jazyku med,
slova jako sníh,
v srdci chová jed,
klam je ve skutcích.


Včela je obrazem lsti, protože má med v ústech a jed v zadku.


Pod sladkým medem tráví lidé lidi jedem.
Budeš-li med, slíznou tě; budeš-li jed, vyplivnou tě.


Jedno a totéž však chutná každému jinak;
proč tentýž pokrm je jednomu odporně hořký
a druhému sladký jak med, to vyložím nyní.


Lidé oblibují věci trpké místo sladkých, právě tak, jako těhotné ženy pokládají svou pokaženou chutí smolu a lůj za sladší než med. A přece ničí úsudek, ať již zkažený chorobou nebo zlozvykem, nemůže změnit přirozenou podstatu věcí.


Jen vlastní ti chudáci nevidí zlo:
pro ně černá má "pleť jako med".


Všimni si také, že doušek medu a mléka
v dutině ústní ti jazyk lahodně hladí;
pelyněk zato a zeměžluč, trapná a trpká,
svou nechutnou chutí až ústa člověku křiví.


Jako když lékař se protivný peluněk děcku
pokouší podat, kol dokola okolek číše
sladkým a plavým mu napřed pomaže medem,
aby se bezelstné dítě tak ošálit dalo
alespoň po rty a mezitím peluňku spolklo
odporný odvar, tou mýlkou neduhu ušlo
a na tento způsob se zhojit a zesílit mohlo:
podobně nyní i já - neboť nauka tato
nezasvěceným se zdá být poněkud hořká
a dav se jí straní a hrozí - chci učení naše
vyzpívat s Músami básní luzného zvuku
a lahodným múzickým medem je pomazat jaksi.


Buď učiněný med a mouchy tě snědí!


V paprscích tvých hřejivých Já pookřívám hned,
ty zalité jsi v věky do jantaru a včelám v med.


I z veliké dálky
vonící med skrz vánky přiláká včely.


Jako včela sbírá med z květů, tak i carevna Dinara sbírala moudrost ze starých knih.


Mnozí staří filosofové vážně přemýšleli a nestyděli se disputovat o tom, nemají-li nerozumná zvířata také rozum. Já však o těchto věcech více mluvit nemohu; běžte k včelám a dívejte se, jak vyrábějí vosk a med, a pak mi řekněte, co o tom soudíte.


"Dojista však nepřeješ rozkošem masa a miluješ med."
"Dobře jsi mě uhodl," odpověděl dobrovolný žebrák s úlevou v srdci. "Miluji med, neboť jsem hledal, co příjemně chutná a působí čistý dech."


"Mladý pane, mladý pane, sem, sem!" hlaholilo ze všech stran. "Kupte preclíčky, makovníčky, koláčky, bochánky! Jsou výtečné, na mou duši, báječné, s medem, sama jsem je pekla!"


Lidé, hříšným jídlem se varujte poskvrňovati těla!
Nikdo vám nebere med, jenž voní mateřídouškou.
Hýřivě dává země pokrm lahodný, a bez vraždy, prolití krve.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm