To nejcennější na světě

18. dubna 2017 v 19:31 | Misantrop

DÍTĚ: "Co je to svoboda?"
SVĚT: "Svoboda je, chlapče, velká věc, jejíž nedostatek může přivodit i smrt. Není to nic, na co by sis mohl sáhnout, a přesto je to to nejcennější na světě."


Svoboda je to nejcennější bohatství, jemuž se nevyrovná žádná věc na světě.


Jste otroci zpupných králů! Sami nedovedete ocenit svobodu, a proto jste přišli, abyste tento nejcennější statek uloupili jiným.


Pro člověka má svoboda jistě nějakou cenu. Jenže to určitě není táž svoboda a táž cena, jakou mám na mysli, v srdci a v majetku Já. A také nejcennější člověk není nutně ten nejsvobodnější. Spíše naopak. Představte si člověka, jenž by byl cenný jako originál vzácného uměleckého díla. Pak by nemohl být vůbec nikdy a nikde svobodný. Jeho poslední svoboda by měla cenu jen její ztráty. Jako svobodná bytost by nejcennější člověk - nebo jakékoli jiné zvíře - nemohl vůbec existovat. Kdo se tedy chce osvobodit, musí se napřed osvobodit od lidstva - musí přestat mít pro ně cenu.


Možno jen nenávidět - nebo milovat vše; a ztratit při tom sám sebe, ztratit to nejcennější na světě, nebýt už sám, ztratit svobodu.


Lidé riskují denně tím, že bezmezně věří ostatním lidem, spoléhajíce na ně ve všem a svěřujíce jim své statky, včetně majetku nejcennějšího.


Už toho tolik slyšeli o řádění nepřátelských hord! Přispěchali domů, vázali do loktuší, co měli nejcennějšího, odpoutali dobytek, pobrali drobné děti do náručí, větší vzali za ruce, a již klusali do lesního úkrytu.


I ta nejcennější vlastnost je bez ceny, jestliže je čistá, protože člověku škodí. Ale proč to tak je? Protože mu chybí protilehlá vlastnost.


Je-li věc nejistá, je nejcennější odvaha.


Češi vhozenou rukavici zásadně nezvedají. Když po nich hodíte nožem, vyhnou se mu, seberou ho, ale neopětují útok: oni ten nůž ukradnou a utíkají s ním pryč jako s nejcennějším majetkem!


Bohové stanovili, že vládu nad Attikou přiřknou tomu, kdo přinese zemi nejcennější dar. Vítězství pak přiznali Athéně, neboť ta darovala zemi vzácnou olivu.


Vyznávám kult krásy, jednu to z nejcennějších vlastností vzdělaného lidstva.


Lidstvo nejenže neškrtá své nepovedené "věty", ono je vůbec nerozpozná; a když přece, hýčkají si je jako své nejcennější tradice, jež se nezpochybňují, a tudíž neopravují, leč zastávají.


Nejcennější poznatky nalézáme nejpozději; leč nejcennějšími poznatky jsou metody. Smysl pro fakta, poslední a nejcennější všech smyslů.


Zákonu úspornosti přírody plně odpovídá, že duchovní eminentnost je udílena nanejvýš nemnohým a genialita jen nejvzácnějším ze všech výjimek, velký dav lidí není však vybaven většími duchovními silami, než vyžaduje zachování jednotlivce a rodu. Neboť velké a svým uspokojováním neustále rostoucí potřeby lidského pokolení činí nutným, že daleko největší část lidstva tráví svůj život hrubou tělesnou a zcela mechanickou prací; k čemu by potřebovali živého ducha, vznosnou fantazii, subtilní rozvažování, hluboký důvtip? To by je činilo jen neschopnými a nešťastnými. Proto tedy příroda zacházela s nejcennějším ze svých produktů tak šetrně.


Dřív povrhován,
teď povrhující,
tajně stravuje vše,
co nejcennějšího má,
a zoufale se vžírá v sebe.


Někde jsem četl, že v buddhistickém nebo hinduistickém prostředí je velice neslušné dotýkat se něčí hlavy. Asi jako u nás je vrchol sprosťáctví prohmatávat někomu cizímu zadek a jiná "ohanbí". Je vidět, že se někde v Indii umějí lidé k sobě chovat poněkud delikátněji. Hlavní rozdíl mezi našimi zeměmi je ten, že tadynení důvod proč si chránit hlavu a nedovolit jen tak někomu, aby se dotýkal vaší svatyně moudrosti, té šperkovnice rozumu, toho sejfu, v němž se skrývá poklad nejcennější.


Egyptský král pozdravuje Polykrata. Varuji tě jako přítel přítele. Poslechni mne, co ti radím. Podnikni něco proti svému štěstí. Přemýšlej, co je v tvém paláci nejcennějšího. Mám na mysli nějakou věc, jejíž ztráta by tě velmi bolela. Až na takovou přijdeš, ať je sebevzácnější, odhoď ji od sebe, aby ji už nikdy lidské oko nespatřilo. Snaž se ze všech sil, aby sis přivolal nějaké neštěstí.


Byla to milá hračka velkých dětí.
A je to zvláštní, jak si lidé hráli
a lidský duch jak obsypával jejich květy
poesii a naději a víru,
a ukolébával se blouznivými sny
a marnil přitom nejcennější síly,
zatímco životní cíl ležel ladem.


Jsem udiven, když vidím, jak někteří žádají na druhých jejich čas a jak ti, na které se obracejí, jsou ochotní. Jeden i druhý hledí na to, proč je čas žádán, na čas sám se neohlíží žádný z nich, jako by se o nic nežádalo, jako by se nic nedávalo. S věcí, která je ze všeho nejcennější, se zachází jako s hračkou.
(Seneca: O krátkosti života)


Sertorius prohlásil, že čas je pro muže spějící za vyššími cíli nejcennějším statkem.


A to je vůbec nejcennější - Čas, ten vzácný a skvostný dar, o který se vaše západní země připravují tím víc, čím usilovněji se za ním honí.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm