Útočiště hajzlů

25. dubna 2017 v 18:26 | Misantrop

Člověk proplouvá životem jako hovno kanalizací, a nic se ho netkne, poněvadž je totálně splachovací - jako hajzl!


Lidi a hajzl najdeš po čichu.


Kultura každého národa se pozná také podle stavu záchodků. Tam čisté, automatizované toalety, které čecháčci ani neumějí používat - a tady kolem dálničních odpočívadel špinavé, smradlavé hajzly.


Kdo chodí pořád na záchod, dojde vždycky do hajzlu.


Život je tak cynický, že se v něm může dařit jen hajzlovi.
A ten, komu ošklivý život připadá krásný, ten je hajzl!


Zlé jazyky tvrdí, že Jean-Jacques trpěl k stáru stihomamem, čímž se vysvětluje zatrpklost jeho posledních spisů. Směšné tvrzení. To může tvrdit jen někdo, kdo nikdy nemusel před lidáky prchat, kdo nepotřebuje k životu samotu, to jest svobodu, to znamená ten, kdo se s lidmi ve všem podstatném a nejobecnějším shodne, to jest ten, kdo je stejný hajzl jako všichni lidi.


"Váš příspěvek (Šachtou svého těla) je k uveřejnění nezpůsobilý a v příloze jej vracíme." Rozmazané razítko a podpis nečitelný. - Osm dní jsem hořel a plál - a teď tahle jediná surová věta. Zatracení hajzlové!


Opilý člověk ztrácí veškeré zábrany. Nestává se zvířetem, čili mně podobným tvorem, který běhá a dýchá tam někde venku v lese, ale stává se větším ne zvířetem, nýbrž větším člověkem, to znamená větším hajzlem.


Lidumil se snadno mění v hajzla.


Ještě jsem nepoznal nikoho, kdo by byl veden k pořádku a přísně vychován, aby se z něj nestal později hajzl.


Jedinou odměnou ti bude jeho plivanec za to, že jsi ho vysrala do takového špinavého hajzlu, jemuž se říká "svět".


Tak proč si nedali většího majzla
A nevychovali ze mě radši hajzla?


Na světě nenajdeš člověka, který by řekl: "Jsem hajzl."


Tak jsem se dozvěděl, že ten nedomrd Mareš, který napsal knížku o Yettim, by popřípadě nebyl proti, kdyby se podařilo dostat Yettiho živého nebo mrtvého, a to i v tom případě, že by ho museli zabít. To je hajzl!


Musím však podotknout, že na to, jak jsem byl zpočátku Tomečkem nadšen, tak jsem byl nakonec zklamán. V závěru se totiž Jaromír Tomeček projevil jako naprostý hajzl. Zvláště u takzvaných "milovníků přírody" bývá tato odporná hajzlovitost přímo pravidlem.


Ten hajzl vystřelil na lišku! To je parchant!


Tyhle zatracený lovce nenávidím, protože všechno, co je zajímá, je namířit pušku na nějakou bezmocnou vnímavou bytost a zabít ji, ale za každého živého tvora, kterého tihle skuteční hajzlové zabijí, se potom narodí tisíckrát znova, aby podstoupili peklo samsáry, a to jim tedy dost patří.


Misantrop ví, že člověk se, neznámo proč, povyšuje nad ostatní vyšší živočichy, a proto ho ponižují urážky, složené ze jmen těchto krásných tvorů. Aby neurazil zvířata, nazývá tedy člověka jinými názvy, stejně urážlivými: verbež, chamraď, havěť, pakáž, sebranka, holota, banda, chátra, lůza, svoloč, horda, tlupa, cháska; hajzl apod.


Je nesnadné neprozradit výrazem ksichtu, že jsi hajzl.


Ach ne, tolik hluku, co se kolikrát nadělá kolem jediného lidského hajzla, jenž už sám nikdy žádný rámus neudělá.


Byl to komouš, měl škaredou tlustou ženu a byl to taky takovej hajzl. Jednou jsem ho složil chvatem džiu-džitsu, když na mne sáhl.


Jednou přivlekli čtyři dozorci obrovitou ženu, trosku okolo šedesátky, s velikými, houpajícími se prsy a hustými loknami bílých vlasů, které jí zplihly, jak se bila, kopala a křičela. Stáhli jí holínky, protože se je pokoušela kopat, a hodili ji Winstonovi na klín, že mu skoro přerazili stehenní kosti. Žena se vztyčila a vyprovázela je řevem: "Zasraný hajzlové!"


Není-li muž ženiným pánem, pak jsou celé civilizace v hajzlu.


Všechno jde do hajzlu. Díky vám, lidáci hnusní!


Inu, zaplatím. Co jiného mi zbývá? Hodím jim do chřtánu těch těžce vydřených 1086,00 Kč, abych měl od těch kurev pokoj a aby mi pro ten nepatrný obnos nesebrali všecko. Ale nepřestanu nikdy tvrdit a do světa rozhlašovat, že jsou to bezectní vydřiduši, zloději, násilníci, mafiáni, parchanti a hajzlové, kteří rádi někoho ponižují.


Smůla, že každý podlý hajzl, který si usmyslí ovládnout celý svět, nachází své nejvěrnější věřící, své nejoddanější vykonavatele moci, právě v té nejodpornější lůze, jejíž počet daleko převyšuje počty rozumných.


Nenadávají jedině když zrovna přišli na způsob, jak někoho přechcat. Jinak je to průhledná parta hajzlů, stejně jako všichni ostatní.


A už jsem viděl ty pohledy! Vysílají jasný signál: "Bože můj, cos to dopustil. Ten s náma nemá nic společnýho. Dej, ať nás na něco potřebuje, dej, ať ho stihne nějaké velké neštěstí nebo velké štěstí, prostě ať se vrátí k nám, ať je z něj stejnej hajzl, jako my."


Každý ten vyčuraný chytrolínek, byť by se ani neuměl bez pravopisné chyby podepsat, přece ví, že čím větší hajzl, tím se má mezi svými bližními lépe!


Stát - útočiště hajzlů.


Napoleon se u Waterloo opozdil o pět minut - a byl v hajzlu s celou slávou.


Ten hajzl první křesťanský císař Konstantin, takzvaný "Veliký" (nevíme co "veliký" - asi kokot) - zfalšoval Vergilia tak, aby se zdálo, že tento veliký pohanský básník předpověděl příchod Kristův a že opěval ve svých básních křesťanské "ideály" (ideály čeho? - prznění přírody?).


Chodíval jsem na procházky k malebnému lesnímu rybníčku. Bylo tam krásně. Jeden den se kochám tou půvabnou scenérií a druhý den šok: Nějakej hajzl vhodil do mého překrásného rybníčka tři odporné modré plastikové pytle naplněné ne snad nějakým umělým průmyslovým odpadem, to právě vůbec ne. V pytlích je napěchováno jen obyčejné klestí, kosti (možná lidské!), dřevo a větvičky bůhví odkud! To je pro mne prostě nepochopitelné. To nikdy nepochopím, tohleto.


Jako by člověku nestačilo posbírat si v lese pár suchých větviček - musí pro svou pohodlnost rvát a ničit zdravé stromy! Nasrat mu, hajzlovi, do ruk a nepustit k vodě!


Člověk zůstane hajzlem, i kdyby se teologie postavila na hlavu.


To je oblast totalitářů a všech těch různých hrůzných fanatiků lidskosti, kteří vás budou otravovat, necháte-li je, tak dlouho, dokud z vás neudělají taky takovýho hajzla.


Když zemře někdo z lidí, pomyslím si jen: "Zas o jednoho hajzla míň."


A pak, co je to lidský život? To je jako výpotek horečky, jako vykašlaný chrchel, spláchnutý do hajzlu.

Dále od hajzlu, dále,
nebo vás stihne neštěstí nenadálé!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm