Nic než chátra

1. května 2017 v 17:38 | Misantrop

Plejtvák obrovský, poeticky zvaný též modrá velryba, největší zvíře na Zemi, chráněný od roku mého narození, je opět ohrožen. Jeho počty se opět trochu zvedly - a hle, už si na něj lidáci zase brousí harpuny! Sotva se (velryby) zmátořily ze skorovyhubení, tak lidská chátra už by je zas chtěla sežrat.


Jaké je to lidstvo problematická chátra!


Chátra říká svému zaměstnání činnost - a zatím je to žebrota a otroctví. Tato chátra chce stejná práva, práva s námi, vzdělanými a vysoce postavenými lidmi - není to směšné? Dovolte, abychom si učinili švandu! Nabulíkuju něco té chátře!


Čumí to misantropovi nestydatě rovnou do ksichtu, chátra jedna!


Země se stále víc a víc začíná podobat židovskému ghettu, v němž natěsnána na sebe živoří podlidská chátra.


Uvěřil v Ježíše někdo z předních mužů?
Jen chátra - kletba na ně!


Muslim, žid nebo křesťan - všechno jedna verbež, všechno jedna chátra vzešlá z Abrahámova chámovodu a shluknutá pod společným praporem nenávisti k Zemi.


Nejhorší chátra jistotu ti dá,
žes člověk v lidské společnosti.


Vládne většina, kterou z velké části tvoří chátra.


Chátra nesmí být zaměňována s lidstvem! Lidstvo v nejušlechtilejším smyslu, - toť několik jednotlivců, z kterých jeden sotva z milionu červů povstane.
(Klíma: Bílá svině)


Čím jsou pro vznešeného indického bráhmana všichni žrouti hovězího, ptáčníci, lovci zvěře, řezníci, rybáři, dále nemytá spodina ve špinavých hadrech žijící na smetištích, muslimové a jiná sprostá chátra všeho druhu, kterou vidí hluboko pod sebou, pod svou životní, mravní a intelektuální úrovní, tím je pro mne celé lidstvo: hluboko, přehluboko pod mou úrovní.


Za přízní vrtkavé chátry se nehoním,
též nemám za vhodné obcházet cechy a stoly kritiků.
V tomhle to vězí! Já stydím se předčítat spisy
nehodné nabitých sálů a hloupostem dodávat váhy.


Vybraného muže nesytí obecná chvála. Někteří jsou však takovými chameleóny veřejné obliby, že nenacházejí požitek v příjemných váncích Apollónových, ale v přízemním dechu zástupů. To se týká i soudnosti: ta ať se nedá ošálit zázraky chátry, které jsou leda pro ohromování hlupců, poněvadž uvádějí v úžas obecnou nevědomost.


Kdo mudrcům se špatným zdá,
ten před chátrou je tím schopnější.
(Eurípidés: Hippolytos)


Díval jsem se na všechnu tu úřednickou chátru a v duchu jsem si říkal: Kdybyste tak věděli, kdo tu mezi vámi sedí!
(Gogol: Bláznovy zápisky)


Život je zdrojem rozkoše; kde však chátra pije spolu, tam všechny studny jsou otráveny. A leckdo, kdo se odvrátil od života, odvrátil se jen od chátry; nechtěl se s chátrou sdíleti o svůj pramen, plamen a plod. A k vládnoucím jsem se obrátil zády, když jsem viděl, co dnes nazývají "vlásti": smlouvati a o moc kupčiti - s chátrou! A drže si nos, kráčel jsem nevrle vším včerejškem i dneškem! věru, nelibě páchne všechen včerejšek i dnešek píšící chátrou.


Již Bacon z Verulamu vyslovil: "Nejnižší ctností u chátry (apud vulgus) je chvála. Obdivuje průměrné, pro vynikající nemá smysl."
Možná by snad někdo chtěl namítnout, apud vulgus (u chátry)! - Tomu však musím přispět na pomoc s Machiavelliho ujištěním: "Na světě neexistuje nic než chátra."


Takový velkolepý soudní aparát má každý stát před všeobecným politickým, hospodářským a mravním úpadkem. Zář bývalé moci a slávy zachovává soudy s policií, četnictvem a prodajnou chátrou donašečů.


Politická lež se někdy zrodí v hlavě odstaveného státníka, a pak se jí chopí chátra, která ji už odkojí a postaví na nohy.


Jsem aristokrat a daně platit nebudu; poplatnictví je potupné. Jen ať platí chátra!
(France: Ostrov Tučňáků)


Ale nám, chátře, to nevadí; nám se váš zářící oděv nezdá zářícím; my rovnou a otevřeně říkáme: padejte, hyňte, ponořujte se do bláta - my potom sklidíme stonásob!


Misantrop, aby neurazil zvířata, nazývá tedy člověka jinými názvy, stejně urážlivými: verbež, chamraď, havěť, pakáž, sebranka, holota, banda, chátra...


Chátrá vůle, mužnost a nezávislost, a tak vzniká lidská chátra.


Nevím, co ti negři tady chtějí vlastně vůbec najít. Musejí to být samí velmi prostomyslní naivkové, samá spodina, ta nejodstrčenější možná pakáž, nejubožejší chudá chátra, ti nejhorší představitelé svých původních zemí, jestliže doufají, že tady naleznou jakýsi idylický ráj bohatství a svobody. V tom případě budou zakrátko zklamáni oni, i ti, kdož je tak nadšeně vítají a pomáhají jim.


Tak co, vy chátro, drbající svých mozků chudé svědění, až celí jste z toho jeden svrab? Co chcete, psi, jimž vadí mír i válka? Ta vás děsí, a onen kazí. Vaše tužby jsou choutky nemocného, který nejvíc chce, co mu nejvíc škodí. Dát na vás? Oběsit vás! Co chvíli máte nové roupy. Ten, kdo vám pil krev, je náhle vaším svatým, a vaše modla padouch. Výřad bych nakupil z těch otroků, že oštěp by vrchu nedosáh. Mor je zadav! Pryč! Jděte domů, splašky!
(Shakespeare: Koriolanus)


Dost, chátro, vám je toho k spáse!
Z měst vašich smetí vymetá se.


Metellus řekl lidem kolem sebe, že udělat něco špatného je hanebné, udělat něco krásného, co není spojeno s nebezpečím, to umí každý, avšak správný muž jedná krásně, i když to je nebezpečné. - A nejhorší chátra byla hned ochotná Metella zabít.


V jednom má Platón pravdu: Filosofové by měli vládnout chátře.


Vrhl se na politiku, - ale byl příliš poctivý, přímý, hrdý, pro toto nekalé řemeslo. Neuměl chátru dobře hladit po srsti, - a když jednou řečnil, přiletěl džbán a rozbil mu lebku...
(Klíma: Soud Boží)


"Nechme toho!" řekl si v duchu don Quijote. "Na poušti bych kázal, kdybych chtěl přimět domluvami tuto chátru, aby vykonala nějaký dobrý skutek. Zde já už víc udělat nemohu!"

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm