Závist člověka mučí

14. května 2017 v 19:31 | Misantrop

Závist:
člověka mučí, když vidí, že k tomu se vzhlíží
a ten že má moc, kdo se honosí hodností slavnou -
kdežto on, běda, se válí v temnu a v blátě.


Lidem nešťastníkům se na paty pověsí všechněm
zlolajná závist, škodolibá a ošklivá v tváři.


Všechny dusila mlha závisti, všichni blouznili o pitkách, hazardních hrách a přepychových ženách. Jevsej se mrzutě odvrátil. Slýchal lidi často mluvit o bohatství, ale vždycky při tom zakoušel jakési trapné rozpaky, protože z podobných řečí vyciťoval jenom závist a chtivost.


To je ten čistý závisti jed!
Ten kaz však zůstane vzdálen mým spisům,
ještě však dříve mé duši, to slibuji.


Závist, žárlivost - věci mně odjakživa naprosto neznámé; patří patrně jen dobytku.


Nezávidí: vy jej ctíte za to?
Vaše pocty nezná - nedbá na to.
(Nietzsche: Bez závisti)


Starost a její sestra závist hodily na celý svět těžký a neproniknutelný příkrov, jímž není vidět ani formy života, ani jeho záchvěvy... Nepříjemný a hrozně nemravný obraz! Obraz dokonalé prázdnoty, rozněcované pekelným ohněm závisti, živené vábením budoucích zisků!


Závist, hněv a rozepře, boje, vraždění.
A nakonec nás čeká stáří nemilé.
(Sofoklés: Oidipús na Kolónu)


I sama touha mizí; zůstává jen hořkost, závist a strach.


Nepřízeň ji hlídá se závistí
a každý její skutek zkomolí.
Ať radši vrátí se v kraj onen čistý,
kde příbuzné jí krásné duše dlí.
(Alžběta Bavorská)


Vynikající a skvělý osud vzbuzuje závist.


Kdo závisti ušel, jest jí nehoden.
(Aischylos: Oresteia)


Teprve smrtí se přemáhá závist a zloba.
Dráždí totiž svou září, kdo vyniká nad nižší duchy v umění.
Ale když zemře, týž člověk pak milován bude.


I kdyby tě všichni současníci ze závisti stíhali mlčením, přijdou ti, kdo budou soudit bez zaujatosti a stranictví.


Umění potlačovat zásluhy zlomyslným mlčením a ignorováním, aby ve prospěch špatného zůstalo veřejnosti dobré ukryto, bylo běžné už u lumpů Senecovy doby jako u těch dnešních, jimž závist zavřela ústa.


Je to jedna ze zásad, jimiž se svět prostřednosti, svět "mediokracie", určovaný ráznou chytrostí závisti, obklopil jako nedotknutelnými ochrannými valy, ze kterých na každou významnou osobnost volá: stůj, dokud tě já, tvůj přirozený nepřítel, neuznám!


Ale ten, komu všechny přednosti a zásluhy chybí, si přeje, aby je neměl nikdo: pohled na jiné ho natahuje na skřipec; v nitru se užírá zelený závistí: všechny osobně význačné by chtěl zničit a vyhladit: bohužel je však musí nechat žít, ovšem jen za podmínky, že své přednosti skryjí, úplně zapřou, ba zřeknou se jich.


Sprostá lidská závist typu "když nemám já, ať nemá ani on" neútočí v mnoha možných i zdánlivě nemožných formách, v tolika nestydatě otevřených či lstivě skrytých podobách jen na bohatství hmotné, ale není jí po chuti ani bohatství ducha.


Koho nenávist a závist připravila o věhlas zaživa, ten zůstane ve stínu, odsouzen k zapomenutí i jako mrtvý.
(Leopardi: Parini čili O slávě)


Skrytá mstivost, malicherná závist nabyla vrchu!


"Běda tobě!" zvolal Lišák. "Je jasné, že z tebe mluví jen závist a nepřízeň, a kdo slyšel tebe, musí uznat, že ty nikomu ničeho dobrého nepřeješ, že jsi sám sobě i jiným nepřítelem. Takové stvoření, jako ty, není hodno, aby bylo mezi zvířaty."


Sup, jenž na samý kořen jater vniká,
jenž rve prsa a útroby až na dno,
není pták, jak jej vlídní básníci zvou,
nýbrž tkvící v tvém srdci chtíč a závist.


Jed, jejž mají hadi a mloci,
je znojem Závisti a Noci.


Stále jsem ještě nejbohatší a vzbuzuji největší závist - já nejosamělejší! Ty zakouřené a zatopené duše, spotřebované, zazelenalé a utrápené - jak by jejich závist mohla snésti mé štěstí!


Jen statečný a šťastný může závist snést.


A jako blesk ještě z vrcholu člověka sráží
závist nejednou v hanbu a ponurý Tartar.
Závist jako blesk totiž spaluje ráda
vršky a vůbec vše, co je nad jiné vyšší.


A proč by nemohl právě ten člověk, z něhož by vycházely nejzhoubnější účinky, stát v čele celé čeledi "člověk" - tak vysoko, tak nadřazený, že všechno závistí vůči němu zahynulo?


Nechte se závist vyvztekat,
Jen ať ji sežere vlastní hlad!
(Goethe: Kniha pořekadel)


Závist znamená, že se zájmem pohlížíme na majetek druhých a toužíme získat podobné věci také pro sebe. Závist a chamtivost jsou motivačními silami ctižádosti - bez ní by se těžko dalo dosáhnout něčeho významného.


Lze moudrým být i bez nádhery, bez závisti.


Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se moudrostí a nelžete proti pravdě. Vždyť kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost.


Až nás Všemohoucí uvidí přicházet s knihami pod paží, obrátí se k Petrovi a nikoliv bez špetky závisti řekne: "Podívej, ti žádnou odměnu nepotřebují. Nemáme nic, co bychom jim dali. Oni milovali čtení."
(Virginia Woolf)


Nikdy neměli by muži rozumní
svým dětem dávat příliš velké vzdělání !
Vždyť vedle hany pro svou nečinnost
i zášť a závist klidí u všech občanů.


Nepěkných příkladů by bylo na tisíc, příkladů, jež dokládají jen malichernou mstivost a nízkou závist méněcenné lůzy.


Posledním stupněm závisti je učení o rovnosti všech lidí.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm