Hledá se viník

1. listopadu 2017 v 15:41 | Misantrop

Hledá se viník. To je oblíbená útěcha v pohromách.


Po podzimních deštích přišel nenadálý mráz, který celou zemi zledovatěl a jenž holé již větve stromů obalil skelnatými rampouchy, takže teď vypadají jako nějaké podivné křišťálové lustry, dokonce i podobně tak znějící v tom ostrém severním vichru, v němž omrzá má tvář. To by nicméně nebylo ještě nic tak divného, kdyby se hned nevyskytly hlasy - lidské hlasy - které v tomto úkazu vidí cosi nekalého, a hledají viníka, který ten mráz způsobil, a chtěly by za to asi také někoho odpovědného potrestat. Jenže není koho - přírodu nevytrestáš, člověče.


Ti, kteří květiny trhají, zdobí se jimi, obdarovávají se jimi a obklopují se jimi, ve skutečnosti nemají květiny rádi pro ně samé, tedy takové, které jsou v přírodním stavu, to jest živé a trvalé, nýbrž zacházejí s nimi jako s obětinami, jež se házejí do hrobu k mrtvému, aby se samy staly zanedlouho mrtvými a aby jeho, toho mrtvého člověka, jako nějakého faraóna - nebo jen fanfaróna - doprovázely na poslední cestě jako hledaný viník, kterého je nutno najít a potrestat za tu smrt, za smrt člověka.


Jakmile se člověk sám stane obětí nějaké "přirozené" události, už mu rázem nepřipadá tak přirozená, nýbrž nespravedlivá, takže hledá viníka či oběť. Je zajímavé, že když se takovýto normální člověk stane obětí jiného člověka, lidí či celého lidstva, také mu to nepřipadá přirozené. Proč si i tehdy, páchá-li na něm zlo jeho vlastní živočišný druh, neřekne, že to tak prostě mezi lidmi chodí? Místo toho si najde bezbrannou oběť, jež by ho očistila, je-li viník příliš mocný nebo neznámý.


Na straně provinilců, obžalovaných, stojím přesně jen do té míry, pokud mi jejich přestupek nijak neškodí; poněvadž já sám nebyl obětí. Jakmile jsem byl ohrožen, stával se ze mne sama nejen soudce, ale ještě víc: zlostný bůžek, který si přeje bez ohledu na zákon viníka zdrtit a srazit na kolena.


Matěj dostal bití a potom kráčel za zvuku umíráčku k hranici. V okamžiku, kdy ji kat zapálil, přiletěl povětřím sám Twardowski, chytil Matěje za vlasy a uletěl s ním. Na hranici, kde měl hořet viník, plál vysokým plamenem obrovský slaměný vích.


Dobře viník utrácí, když soudce podplatí.


Ve vlastní tenata viník a násilník padá,
odkud vyvstalo zlo, tam se zpravidla vrací
a nesnadno žije v klidu a v pokoji člověk,
jenž mírovou dohodu obce svým jednáním ruší.
I když snad unikne bohům i lidskému rodu,
potají zoufá, že věčně to nebude možné;
leckdo se prý už prozradil, hovoře ze sna,
nebo že horká nemoc naň přišla a blouznil;
skrývaný zločin a hřích tak najevo vyšel.


Erínyje (Lítice), strašné bohyně odplaty, vycházejí z podsvětí na svět a pronásledují viníka jako štvanou zvěř, dokud si svůj trest neodpyká. Když je viník potrestán, pak se ze strašných bohyň pomsty stanou bohyně Usmířené (Eumenidy), velebné a ctihodné.
(Misantrop: Vysvětlivka k Starověkým bájím)


Každý lékař by se měl povinně účastnit pohřbu svého pacienta, asi tak, jako se návladní účastní popravy viníka, jehož odsoudil.


Proniká do novin nejnovější obecný trend, který znesnadňuje jasnost a srozumitelnost článků: totiž dávat slovům jiné významy, než jaké mají mít, takže například nehoda se označí slovem "záhadná", jako kdyby ji měli mít na svědomí snad nějací záhadní mimozemšťané, zatímco se jedná pouze o nehodu nevyjasněnou, s dosud nevypátraným viníkem, takže správným přídavným jménem, jímž lze tuto "záhadnou" nehodu označit, je v tomto případě třeba nevyjasněná, ale nikoli záhadná.


Kdo může v každý čas být přítomen všudy,
působit mračny tmu a modrojas nebes
roztřásat hromem a sesílat blesky a bořit
často i vlastní chrámy a couvaje na poušť
řádit, nešetře střel, jež se viníku vyhnou
leckdy a z hodných a nevinných vyrazí duši?


Nikde není přímého viníka, věci jsou v chodu samy od sebe, řízeny abstraktním mechanismem příčin a následků, nelze je zadržet, lze je jen předpovídat a čekat, že bude stále hůř a hůře.


Je možné, že v budoucnu budou lidé dobrovolně odcházet ze světa spolu s jinými lidmi, tedy částí společnosti, jež je nesporně hlavním viníkem sebevražd.


Svět málokdy se zeptá na viníka a vinu skutečnou.
Vidí jen případ; na to pamatuj.
(Menandros: Dědek)


Kde jsou všichni vinni, tam není nikdo viníkem.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm