Na dně všeho milování

27. prosince 2017 v 16:24 | Misantrop

Všechny milostné pletky nynější generace, shrnuté v celek, nejsou než vážná úvaha veškerého lidského pokolení o složení budoucího pokolení, na kterém zase závisí nesčetná pokolení další. Na této věci, při níž nejde o individuální štěstí nebo neštěstí, nýbrž o bytí a zvláštní upravení lidského pokolení v budoucnosti, a tudíž vůle jednotlivce jeví se ve zvýšené míře jako vůle druhu, spočívá všechna pathetičnost a vznešenost milování, transcendentnost jeho vzruchů slastných i strastných, které v nesčetných příkladech pokoušejí se zpodobit básníci do únavy již po mnoho set let.
(Schopenhauer: Metafysika pohlavní lásky)


Že účelem lásky a milování ve dvou je dítě, to jsme už věděli; ale že je výsledkem toho všeho nenávist, to vím a říkám jen Já.


Každý miluje to, co se mu hodí, buď tělesně nebo duševně. Co se mu staví do cesty, příčí se mu a odporuje, to nenávidí. Pravda je, že každý miluje sebe. To proto, že je sobě samému vždy roven. Zkrátka, bytost a milování sebe samého jedno jest; kořen a původ jakékoli jiné lásky a nenávisti je láska k sobě.


Krásný letní slunný den,
čas stvořený to k milování,
dnes i modré květy zvonků
se k šepotu lásky sklání.


Vše sdrátováno již jen ostnáčem strachu, na dně všeho, i milování, zuřivá touha navzájem se povraždit.


A násilnický prznitel nevinných panen je jen o něco dychtivějším vyznavatelem věrného milování a lásky nebeské, ve srovnání s běžným zákonodárcem, imámem, policajtem, pojišťovacím agentem nebo dějinným sjednotitelem národů, kteří dělají v podstatě to samé, jen déle a tedy umírněněji a tudíž nevykořenitelněji.


"Jsem zvědavá na tvoji kládu, frajere" a "Vraž ho do mě až po koule"! Takže žádné "věrné milování", žádný "hrdliččin zval ku lásce hlas", žádný "máj, lásky čas", žádné "ach, Romeo, proč jsi Romeo". Smetana, Mácha a Shakespeare by se asi podivili, kterým směrem se pohnulo lidské duchovno. Však co: vždyť oni to přece mysleli také tak! Jenom to neříkali tak tvrdě a cynicky. Žádný podstatný rozdíl mezi renesanční poezií a upoutávkami do bordelu. Dnešek není žádná poetická přítomnost. Na básničky není čas. Na nic není čas. Jaké "věrné milování"? Seš vadnej? Užívej sexuální volnosti, vole! Jaký "máj, lásky čas"? Mrdej, vole, každej den, ne? Ser na to! Fucking shit, vole! Zahulíme, uvidíme. Jaký veršíky, vole! Mrdej, ty fylozófe, nad čím jako přemejšlíš? Seš nějakej divnej, vole.


Úděsné na tom všem je, že i v tomto celosvětovém kriminále se stále ještě najde chuť na lásku a milování. Z toho jde skutečně ta největší hrůza. "Ruce pryč od sebe!"
(Misantrop: komentář k filmu Skřivánci na niti)


Jejich první milování byl prostě akt vůle. Podruhé to však už bylo jiné. Vůně jejích vlasů, chuť jejích úst, dotyk její pokožky, cítil je v sobě i ve vzduchu, který dýchal. Stala se mu tělesnou potřebou, čímsi, co nejenom chtěl, ale pociťoval jako svoje právo.


Stane-li se láska nebo milování potřebou, hnusí se mi. V tom případě se to všechno promění v nechutné pohyby a oddechování.


V milování, v potupě druh milý.
Tak opilý se k opilému chýlí.


Kdyby byla příroda nechtěla, aby hlava popřávala sluchu žádostem břicha, proč potřebovala spojovat hlavu s břichem? Břicho by se mohlo dosyta najíst a pářit, aniž by se vlastně dopouštělo toho, čemu říkáme hřích, a hlava by mohla bez břicha vymýšlet systémy, abstrahovat a bez vína a milování mluvit a pět a tlachat o platonickém opojení a platonickém vytržení.


Vivant omnes virgines
faciles, formosae,
vivant et mulieres
tenerae, amabiles,
bonae, laboriosae.
*
Buďte zdrávy panenky,
půvabné a svolné,
buďte zdrávy vdané paní,
vždycky hodné milování,
laskavé a pilné.


Veš: "Nesmíš krále kousnout v nepravou chvíli! Kousni ho lehce, až když usne znaven po milování!"


UT AMERIS, AMABILIS ESTO
(Ovidius, Umění milovat 2,107)
Abys byl milován, buď hodný milování
Srov.: DILIGE LEGE PARI, TU QUI QUAERIS REDAMARI - Miluj za rovných podmínek, chceš-li být také milován.


Při milování člověk vydává energii, potom se cítí šťastný a o nic se nestará. Jenže oni nesnesou, aby se člověk takhle cítil. Chtějí, aby z tebe energie v jednom kuse jen tryskala. Všechno to pochodování sem a tam a jásání a mávání praporkama je prostě zkyslý sex. Když jsi sám vnitřně šťastný, proč by ses měl vzrušovat nad Velkým bratrem, nad Tříletkou a Dvouminutovkou nenávisti a nad celým tím jejich mizerným svinstvem?


Práce spotřebuje mimořádné množství sil nervů, odebírá tak tyto síly přemýšlení, hloubání, snění, starostlivosti, milování...


Ženami pohrdá; má jim za zlé, že připravují muže o čas a energii. Na milování nemá kdy.


Ve filmu se ukazuje jen jedna z početných lidských bláznivin, ta nejsprostší a nej(po)hlavnější: láska, jakoby v nějaké ďábelské předmanželské poradně. Nicméně Herzova verze alespoň nepostrádá onen cynický pohled na věrné milování a lhostejnost k lidským osudům.
(Misantrop: komentář k filmu Kulhavý ďábel)


Milování lidstva znamená mně podporování vzniku velkých lidí - o ten špinavý element a materiál netřeba se nikdy starat jako o bejlí ne!


Když cherub,
jenž více poznal, méně miluje,
jest láska serafa jen nevědomost.
Vol mezi věděním a milováním,
zde není volby jiné -
bohoslužba jest
jen strach a bázeň.
(Byron: Kain)


A byli rádi Čechové, že slyšeli veliké skutky boží svým jazykem a hrnuli se ke kazatelům a k Metoději, v němž hořela pravá láska Kristova a čisté milování, a poslouchali jej, když hlásal:
"Pokropím vás vodou čistou, a očistíte se od model svých i od hříchů svých, a jediný Bůh slituje se nad vámi a pohrouží hříchy vaše v hlubině..."


Den letního slunovratu - a kupadelných svátků - je významným dnem dávných Slovanů, kdy noc patřila milování, obřadním koupelím, pouštění věnečků po vodě a přeskakování slavnostních ohňů. Mám radost, že v naší době jsou po celém slovanském světě tyto krásné svátky obnovovány a znovu slaveny. Těší mne to, i když já sám bych se jich nejspíš nezúčastnil. Ale kdo ví, nikdy nemohu vědět, jaký budu třebas zítra anebo co budu dělat o příštím letním slunovratu. Možná i já jednoho dne opustím svou lesní skrýš, až venku zavládne opravdové slovanské lidství, a připojím se k společenskému kvasu, v kterém se budu cítit stejně svobodný, bezpečný a uvolněný jako o samotě. Záleží jen na lidech, zda někdy opět naleznou svou lepší slovanskou tvář. Jedině v obnově slovanství spočívá obnova opravdového lidství, opravdové lidské sounáležitosti, důstojnosti života a svobody.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm