Padají v prázdno slova modlitby

5. prosince 2017 v 15:56 | Misantrop

Zde leží různá breve, škapulíře
a modlitby, jež prospěšné jsou víře.


Radí víru a modlitbu
Na jejich cestě ke korytu


Lup modlitbou počíná, k Bohu již pěl.
Chce zákonem odvěkým svého zlata,
by moc svou na věky udržel...
(Sova: Předzvěst zlatého Babelu)


Člověk cpe do svých modliteb nemotorné, tupé a květnaté pochlebné řečičky a myslí si, že náš Pán sedí a vrní nad těmi přemrštěnostmi blahem a má z nich radost. Modlí se o pomoc, o přízeň, o ochranu každý den a dělá to s nadějí a důvěrou, i když na žádnou ze svých modliteb nikdy nedostal žádnou odpověď. Každodenní urážky a porážky ho neodradí, drmolí své modlitby dál.


Nejúčinnějšími modlitbami, abychom dosáhli znalosti pravdy, je studium a píle. Ó hloupí mniši! Zdalipak jste se kdy modlili tuto modlitbu?


Věštkyně (modlí se):
Tou modlitbou svou ze všech bohů nejprve ctím Zemi, první věštkyni.
(Aischylos: Oresteia)


Prvotní modlitby směřovaly k přírodě. Lidé prosili v první řadě své ochranné bůžky o rosu, o zelené býlí, o listí na stromech, o šťastný návrat ptáků ze zimovišť. Věděli, že i oni budou mít z těchto věcí užitek. Teprve až nakonec si troufli zmínit, jen tak mimochodem, aby to nebylo pokládáno za rouhání, také sebe a své nanicovaté, v řádu přírody nepotřebné, ba škodlivé existence.


Bylo časně, z minaretu ještě nezaznělo dervišovo upozornění, že se ukázalo sluníčko a je čas na ranní musulmanské omývání a na modlitbu k Alláhovi. Jusuf se nechystá k modlitbě, neprostírá svůj kobereček, nekleká tváří k Mekce - je obklopen lidmi, kteří mu zacpali ústa a svazují mu ruce nazad. Černohorci!


V buddhismu odpadá většina, ne-li všechno z toho, co vytváří život náboženský: nejen jakýkoli kult, ale i prostá modlitba.


Modlitba je u Buddhy stejně vyloučena jako askeze.


Modlitba je opravdu dětinská. Jistým způsobem je neurotická. To jsi skutečně zešílel. Nejsi při smyslech.


Tvář Velkého bratra zdánlivě ještě několik vteřin na obrazovce setrvávala, jako by její otisk na sítnicích všech přítomných byl příliš živý, než aby okamžitě zmizel. Drobná žena s pískovými vlasy se vrhla dopředu na opěradlo židle. Horečnatě šeptala cosi jako "Můj spasiteli!" a rozpřáhla ruce k obrazovce. Potom si skryla tvář do dlaní. Bylo zřejmé, že odříkává modlitbu.


Práce může být modlitbou, ale zároveň možná i znamená schovávat hlavu do písku.


Pracující blb vrací se utahán znovu jako v začarovaném kruhu zpět před hypnoticky blikotající obrazovku své posvátné "bedny", u níž sedě či leže modlí se touto svou postmoderní modlitbičkou před spaním, vzývaje démona lidských bezcenných "hodnot", jež stvořily ďábla civilizace.


- Má Nána nějaké modlitby?
- Takhle tlusté.
- A jsou v nich modlitby pro různé případnosti života? Proti bouřce? Proti nemoci?
- Proti pokušení, proti velké vodě...
- A proti pokroku ne?
- Myslím, že ne.
- To je škoda.


Satanista se vyhýbá výrazům, jako je "naděje" a "modlitba", neboť vyjadřují zlou předtuchu a strach.


Kněz na modlitbách, k němuž ďábel přišel
a blíž si přised důvěrný co host,
prohlásil, že být zde Pokušitel,
nestrpěl by jeho přítomnost.
Cha! ďas málem vzkřik, toť vyčichlý trik,
vždyť v kočáře, můj milý, by tě nevozili,
kdybys čertu nelíbil se dost.
(Shelley: Ďáblova procházka)


Povinně vystrkovat prdel směrem od Mekky je postoj značící u opic stav podřízenosti. Křesťané zase pro změnu klečí na kolenou, což je nepříjemná a bolestivá poloha, ukládaná kdysi "zlobivým" dětem za trest. Je více než signifikantní, že člověk zaujímá tuto pozici při modlitbách.


Ó Stvořiteli světa, dnes neopominu obětovat ti kadidlo své dětské modlitby. Někdy na to zapomínám a pozoroval jsem, že v takových dnech se cítím šťastnější než jindy; prsa se mi šíří ničím netísněna a dýchám volněji vonný venkovský vzduch. Když však plním trapnou povinnost a uctívám tě, jak mi rodiče nařídili, každodenním chvalozpěvem, provázeným nezbytnou mrzutostí z jeho pracného vymýšlení, jsem celý den smutný a podrážděný, protože mi připadá nelogické a nepřirozené říkat něco, co nemyslím.


Malé děti v mateřinkách, které se sotva naučily mluvit - zatím ještě česky, i když špatně - žvatlají islámské modlitby, ačkoli žádné náboženství, najmě cizí, nesmí být u nás věcí veřejnou!


Ni síla modlitby nikdy nevyžene z bezedna duše hluboký její cit.
(Byron: Manfred)


Padají v prázdno slova modlitby: nač se tedy modliti?


Bart: "Bože, prosím, ať zítra odpadne škola..."
Líza: "Á, hleďme: modlitba - poslední útočiště hříšníků."


Modlitba ať je počítána za hřích.


Že prý se raduje bůh, když zabijí dělného býka!
Žertva poblíž oltáře stojí nic netušíc, modlitby slyší.


Vždyť modlitba je jen přípravou k zabíjení.


Genocida je stejně lidská jako umění nebo modlitba.


Mohamedáni jsou jako kudlanka nábožná. To je ten zvláštně vypadající druh hmyzu, jehož přední končetiny jsou spjaté jakoby k modlitbě a který svým obětem ukousává hlavy.


V modlitbách Židů je ranní modlitba, v níž se děkuje Bohu a chválí se, že děkující se stal Židem a ne pohanem, svobodným a ne otrokem, mužem a ne ženou.


Jsem božský skrz naskrz a posvětím všechno,
čeho se dotknu nebo co se mě dotýká,
pach těchto podpaží je voňavější než modlitba.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm