Máme svou vizi

5. ledna 2018 v 17:20 | Misantrop

Máme svou vizi. Tu vizi, že všechny překrásné věci jsou pomíjivé a dočasné a že by je válka, žádostivost a brutalita mohly jednoho dne rozdrtit, až by z nich na světě pranic nezbylo. Národy se vzmáhají nikoli v moudrosti, ale v hrubých vášních a v ničivých úsilích; stupňují síly svých mašinérií. A až ty národy naplní ruinami pevniny a moře, dají se i do vzduchu... Přijde čas, kdy lidé, triumfující nad všemi způsoby zabíjení, budou tak divoce řádit po celém světě, že bude v nebezpečí každičká cenná věc, každá kniha a každý obraz a každý soulad, každý poklad shromažďovaný po dvě tisíciletí, všechno drobné, delikátní, bezbranné - všechno propadne zkáze, jako propadly zkáze knihy Liviovy, nebo bude obráceno v trosky, jako Angličané obrátili v trosky Letní palác v Pekingu. Co zmohou názory rozumných lidí proti železu a oceli? Věřte mi, ta vize se uskuteční.


Nikdy nebylo studium historie tak poučné a ve srovnání s dneškem nebo s vizemi budoucnosti tak skličující. Aspoň kdyby se našel politik, který by měl nějakou koncepci, nějakou vizi - a nekompromisně ji prosazoval. Bohužel, posledním takovým bezpodmínečným vizionářem byl Adolf Hitler, nehledě na to, čím tak neblaze proslul a jak jeho boj, sein Kampf, dopadl. Hitler byl možná diktátor, prahnoucí po moci, ale alespoň měl nějakou vizi, věděl, co chce a jak toho dosáhnout, a tvrdě a upřímně za tou svou vizí šel, kdežto dnešní politici, kteří by také byli rádi alespoň malými diktátoříčky, žádnou vizi nemají a jde jim jenom o moc či ještě lépe o snadné a nezaslouženě privilegované živobytí, protože poctivě se živit nehodlají. Vyskytne-li se dnes, byť i jen v náznacích, nějaký politik s vizí, nemá šanci se prosadit a je bit zprava i zleva.


Anarchie uvnitř, Asyřan zvenčí. Ale národ se držel jako nejžádoucnějšího oné vize krále, jenž je dobrým vojákem a přísným soudcem.


Když tě zformovaly vize, pak ti asi taky budou nejlíp sedět jako témata. Drž se jich jak veš v kožiše a neprozkušuj si žádné nové žánry. Omezuj se na vizi.


Miloval tyto verše, jako miloval díla tohoto básníka, jenž ve století všeobecného hlasovacího práva a v době ziskuchtivosti žil stranou literatury, chráněn před okolní hloupostí svým opovržením, libuje si, dalek světa, v překvapeních intelektu, ve vizích svého mozku.


Měl Čas. Čas na všechno, co si přál, aby se stalo, takový Čas, že touhu mohla uhasit už jistota, že jednou bude splněna. Za rok, za desítku let od této chvíle stále ještě bude dost Času. Ta vize se v něm ujala a plnila ho štěstím.


Taoismus otevřel čínskému umění netušené prostory. Byl to především Čuang-c', strhující příklad jeho sugestivní vize individuální říše svobody a životního naplnění, které vytyčily estetický prostor velkého básnictví.


Mám takovou představu parádní ruksakové revoluce tisíců mladých Američanů, kteří se tu budou toulat s batohy na zádech a všichni to budou blázni zenu, kteří se věnují psaní básní, které se jim najednou jen tak, bez nějakého zvláštního důvodu objeví v hlavě a kteří taky díky neobvyklým a neočekávaným činům dál nabízejí vize věčné svobody pro všechny, pro všechny živé bytosti.


Ale protože jsou lidi hovada a vždy jen pouzí hlupáci, kteří se dají lehce zmanipulovat k čemukoli špatnému, jsou tyto mé vize budoucnosti svobodypustou utopií bez sebemenší naděje na uskutečnění.


Reality, které nevidíte, jsou mé vize a tam, kde se pro vás nic nezměnilo, vyplňuje se to, co jsem prorokoval.


Dost možná, že si vymýšlím a že to není pravda, ale ono by se to mohlo stát! Autoři antiutopií si přece také vymýšlejí a fantazírují - a stejně se jejich přehnané paranoidní vize nakonec uskutečňují!


Stále vidí vize, stále vidí projekce. A tyto projekce se jim zdají tak skutečné, že je musíme zavřít do blázince, protože tyto osoby už nemůžou být svéprávné.


Jedinou alternativou ke spaní venku a k tomu, že bych si dělal, co chci a co jsem viděl v nějaké vizi, by bylo prostě dřepět společně se stovkou dalších pacientů před hezkým televizním přijímačem, v nějaké pakárně, kde bychom mohli být "pod dohledem".


Človjek uzavřel společenskou smlouvu. Jedním z důvodů pro tento státotvorný zločin byla vize o malé saint-exupéryovské ZEMI LIDÍ, jež bude prosta venkovního násilí a surovosti. Jak se přepočítal chorobný ledský mozeček!


Je to vynález ještě odtažitější formy bytí, ještě nereálnější vize světa, nežli jakou podmiňuje organizace církve. Křesťanství popírá církev...


"Zvedl jsem vyděšený zrak výš, ještě výš, až jsem spatřil trůn z lidských výkalů a ze zlata; na něm se naparoval s pitomou pýchou, s tělem zahaleným do rubáše, ušitého ze špinavých nemocničních prostěradel, ten, jenž si sám říká Stvořitel! Držel v ruce shnilý trup mrtvého člověka a podával si ho postupně od očí k nosu a od nosu k ústům; když ho měl u úst, dalo se uhodnout, co s ním dělá..." Vize Boha požírajícího lidi!
(Kundera: Předmluva k: Lautréamont: Zpěvy Maldororovy)


Za "radostným poselstvím" šlo v patách poselství nejhorší: poselství Pavlovo. V Pavlovi se ztělesňuje typus protichůdný "radostnému poslu", génius nenávisti, génius vize nenávisti.


Jsme umírající národ
Dojemných fantazií z papíru
Nasloucháme novým lžím
Vznešeným vizím pro osamělé.


Na tom strmém kopci jsem viděl obíhat šedesát západů slunce. Vize věčné svobody byla navždy má. Teď nadchází smutek návratu do měst, tam je všechna ta našlapanost barů a groteskních spektáklů, všechno v prázdnu a vzhůru nohama.


Já měl jsem vizi - skvostný sen,
jaký se potom s pravdou střetá.
Proč v jejím lesku studeném
jsem procit do tohoto světa?
*
A tak chci vyvolat vizi, jak se mi zdála
snad ve spánku - myšlenka sama totiž,
byť dřímající, může čekat léta
a shrnout život do jediné chvíle.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm