Dobová posedlost slovem "energie"

4. února 2018 v 16:12 | Misantrop

Dobová posedlost slovem "energie" - to je téměř posvátné slovo, věčná škoda, že ne též tabuizované, druh meditační čtyřslabiky, jako bylo dřív slovo "bůh" nebo slovo "elektřina" či "magnetismus".


Atomová energie. Pijan si oddechne. Podařilo se mu přiženit se do továrny na kořalku.
(Peter Kafka: Jaderná energie, ano nebo ne?)


Nejčistší energie je ta nespotřebovaná.


Exponenciální růst světové výroby energie skončil v roce 1970. Když se v míře spotřeby energie zastaví Severní Amerika u dvou dětí, je to totéž jako kdyby se Indové zastavili u třiceti dětí, nebo Bangladéšané až u 97.


Nepochybně je zákon karmy u buddhistů a v Indii vůbec metaphysicum par excellence a nic nepomůže, že můžeme o něm elegantně mluvit jako o zákonu skutkové následnosti, který se tváří být jen logickým a přímo vědeckým domyšlením zákona o zachování energie. Ve skutečnosti je to nevyjádřitelná záhada.


K udržování představy o své úspěšné životní dráze jsou nuceni vynakládat neustále plno energie, bojovat, a tedy rozdávat i přijímat rány a být stále ve střehu.
(Úvodem k Dhammapadam)


Při milování člověk vydává energii, potom se cítí šťastný a o nic se nestará. Jenže oni nesnesou, aby se člověk takhle cítil. Chtějí, aby z tebe energie v jednom kuse jen tryskala. Všechno to pochodování sem a tam a jásání a mávání praporkama je prostě zkyslý sex. Když jsi sám vnitřně šťastný, proč by ses měl vzrušovat nad Velkým bratrem, nad Tříletkou a Dvouminutovkou nenávisti a nad celým tím jejich mizerným svinstvem?


V každém okamžiku investuje do života kvanta energie, energie nasupené, neklidné, zuřivé, nepřiměřené. Je tím ustavičně vyčerpán. Čím vlastně? Dá se to postihnout? Je vyčerpán především sám sebou a ovšemže - jako všichni ostatní - i přízrakem života. Bylo by možné, aby do oboustranně dosaženého orgasmu, který trvá sedm deset vteřin, lidé investovali tolik energie, aby pro to cestovali tisíce kilometrů a vedli války? Ano, je to možné!


Nejpravděpodobnějším vysvětlením postkoitálního smutku bude nejspíše silný pocit zklamání z toho, že člověk věnoval tolik energie něčemu tak pomíjejícímu a marnému.


Vypotřeboval jsem většinu svých vášní a energie, a i když o tom moc nemluvím, to hlavní, co od té doby požaduji od světa, je aby mě nechal na pokoji.


Já jsem se také odvrátil od lidí; nejprve pudově a potom i vůlí a rozumem. Na lásku nemám ani pomyšlení a na pohlavní lásku nemyslím vůbec. Investoval jsem za život do lásky příliš mnoho času, peněz a energie. Marně - a zbytečně mnoho.


Asexuálové své sexuální touhy různě sublimují, ať již prací, nebo koníčky. Veškerá energie či nutkavý zájem, které by normálně věnovali sexuální aktivitě, se přelejí do jiných zábav nebo činností.


Většina energie, která se zde vyvine, je určena k docílení dokonalého a nedostižného pořádku. Nicméně je vyplýtvána nadarmo. Nepořádek jako by vznikal sám od sebe, jako by se množil neuvěřitelným tempem, jako by byl nezničitelný, jako by to nebyl ani zjev z tohoto světa, ale metafyzický úkaz, který nelze rozumem vyložit.


Většina lidí potřebuje víc energie na rozhovor o problémech, než na jejich řešení.


Je třeba nejvyšší energie mozkové činnosti ke kvintesenci všeho poznání, energie, která je podmíněna svěžestí a ohebností jeho fází a prudkostí, s níž stoupá krev k mozku.


Peřeje energie, nadlidská mohoucnost sebesoustředění, niterné moře... Goethovo oko, to velké oko otevřené do vesmíru, svobodnější, pravdivější, pronikavější než jeho inteligence, vystihlo jediným pohledem všechno: všechno podstatné z Beethovenova génia, z jeho jedinečné osobnosti.


Až mě to vede ke ztřeštěným úvahám o tom, že snad všichni tvůrci a milovníci takovéto pocitově silné hudby v krátkých, leč nešťastných dějinách lidského rodu na této planetě, museli zosobňovat jakýsi temporální výron nadlidské energie.


Nadenergie spočívá v exemplárním nedostatku toho, co lidičky nazývají energií. Mám dost energie vstát, "pro nic za nic", jak pecus říká, o půlnoci z postele a jít jednu a půl hodiny studenou nocí, abych viděl, jaká je v noci nálada kol pomníku heroa Schwerina u Štěrbohol; ale až do mého čtyřiatřicátého roku neměl jsem dost energie říci chodci, s nímž jsem se potkal: "Kudy se jde tam a tam?"


Duší energie v jednání je "srdnatost", tj. duše ve skupenství plamenném.
(Klíma: Naprostost)


Být sám sebou je síla
Mění řád světa
Dává energii, napíná svaly
Jsem plný energie, a tak mě nemůžou zmagořit.


Je zajímavé a zároveň sprosté, že ti, kteří nemají dost síly, aby byli sami svobodní, mají přebytek energie na to, aby se snažili spoutávat volnost těch druhých.


Lidé překypující energií kradou ji lidem bez energie.


Vím, že je nenávist dobrá, protože vidím, kolik lidí si s ní nedokáže poradit. Nevidí, jaký zdroj energie to může být.


Žádná energie nepostačí vyššímu člověku, aby se nějak obstojně v blbé lidské společnosti udržel.
(Klíma: Arta)


Kdybych jen s polovicí energie, s kterou se přičiňuji o vyšší věci, mohl se věnovat špinavému vydělávání peněz, vím jistě, že bych byl milionářem.
(Klíma: Já a strýc)


Smrtelný člověk je skutečně koštětem! Příroda jej poslala na tento svět silného a plného energie v kvetoucím stavu s vlastními vlasy na hlavě, náležitými větvemi této rozumně uvažující rostliny, ale pak mu sekera nestřídmosti osekala zelené haluze a ponechala z něho pouhý seschlý klacek.


Vtom mě osvítily první paprsky slunce, té obrovské, oslepující žhavé koule, již naši předkové uctívali jako boha. Opravdu je to nábožný zážitek! Ve zlomku sekundy se přede mnou rozestřelo něco, co má úžasnou sílu, moc a energii; něco, co mě nutí zaclonit si oči a odvrátit tvář.


Ach, přírodo, tvým divům se nevyrovná nic lidského! Kdyby se o něco podobného pokusil člověk, nebylo by to ani zdaleka tak tiché a úsporné. Kolik zbytečné energie, kolik rámusu, kolik zničeného životního prostředí by měl člověk zapotřebí, aby stvořil něco tak divučarovného!


Z tváře zároveň skalnatě tupé, planoucí a dětsky žensky naivní, zvláštním leskem vyzařující, bylo zjevno, že Romano je mužem velké energie a vysokého ducha, že je neobyčejně nadaným mužem činu a rozeným vládcem lidu.


Když měl málo inspirace, tak myslel na ně a na touhu zcela je zničit. Projela jím vlna energie, která se do něj sotva vešla.


Zabití několika lidí stálo mne více energie, než mnohého podmanitele zabití milionu vojáků.
(Klíma: Soud Boží)


Je hrůzu budící obr a má divokou tvář, - ale divokost a plápolavá energie není špatností, naopak jen v ní je pravá dobrota!
(Klíma: Ženy Cesareovy)


Pokud Ďábel představuje toto a člověk žije svůj život v chrámu Ďáblově a Satanova energie hýbe jeho svaly, potom buď prchne před žvaněním a šťouráním počestných lidí, nebo stane hrdě na tajných místech Země a bude svou satanskou mocí ovládat davy zachvácené šílenstvím, dokud nenastane onen den, kdy bude moci vystoupit a slavnostně vyhlásit: "Jsem satanista! Skloňte se, neboť já jsem nejvyšším ztělesněním lidského života!"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm