Když se řekne "debil"...

6. února 2018 v 17:37 | Misantrop

Když se řekne debil, představím si chlapa v pracovním modrém obleku - jeho výstroj může popřípadě doplňovat flaška piva nebo složené noviny.


Lepí se štítky "Hmota na přestříkávání formy", jenže ten debil, pan inženýr, pan vedoucí neumí ani tak jednoduchý nápis správně a bez chyby napsat a místo toho napíše "Hmota na překávání formy". Nevadí, že se mu někde ztratila rovnou celá čtyři písmena; nějaký další blbec, který si té chyby také nevšimne a který tu ostudu našeho vysokého technického školství bez okolků vyvěsí, se vždycky najde. Já mu říkám: "Máš tam chybu! Copak to nevidíš?" - "To není moje chyba." - "Tak kdopak to psal?" ptám se. - "Zezula (vedoucí, inženýr, ten debil)."


Debil, který nedokáže psát bez chyb, nemůže být zároveň i mudrcem. Jsem připraven přečíst si i názorově odlišné pojednání, pokud je psané bez chyb a dobrým slohem, avšak nevážím si a odhazuji jakkoli chytrý či moudrý paskvil hemžící se debilními chybami.


Ty astronomické snímky z internetu jsou pěkné a zajímavé; horší už je průvodní slovo: špatný, kostrbatý překlad z angličtiny bez citu pro český jazyk, pro českou syntaxi a pro české idiomy; dále hrubé chyby, překlepy, věty často tak zašmodrchané a slátané do jednoho nesrozumitelného souvětí, až jim není rozumět; jako by to psal nějaký dysgrafický, dyslektický, autistický debil ze zvláštní školy, a ne takzvaný "profesionální astronom", jak se uvádí v nadpise. To jsou "učenci"! To jsou "vzdělanci"! Fuj!


Některé intelektuální výkony vědců lépe ilustrují spíše než jejich zájem o poznání pravdy jejich "mravní zpustlost" (nebo jak nazvat jejich hlavní charakterovou vlastnost) a tzv. "inteligenci" celého lidského rodu, při níž i ten nejchytřejší člověk je pořád ještě na úrovni debila.


V eseji "Němé tváře" se Komárek vůbec odkopal jako naprostý debil, když píše: "Podle některých zlomyslníků je vegetarián ten, kdo neslyší rajčata křičet." Tady opravdu nevím, jak jinak bych ho měl nazvat, nežli debilem, protože tady každý jiný argument selhává a míjí se účinkem. Tohle prostě není nic jiného než projev debila, s nímž nemá cenu vůbec polemizovat.
Komárek je prostě debil. Typický klímovsko-schopenhauerovský "profesůrek filosofie" kázající státem a celým lidstvem podporovanou morálku. Přítel nepřátel Země. Jdi se vysrat, Komárku, vyblitej už seš dost!
Po Komárkovi jsem si na chvilku s chutí otevřel ještě v pološeru můj Plivanec na rozloučenou, jejž jsem si vzal s sebou na čtení. Otevřel jsem ten jinak vzhledově nepovedený paperback na libovolné stránce... - a okamžitě jako kdyby se rozsvítilo druhé slunce! Kouzlo kontrastu s tímto mým dílem účinkuje vždy; zvlášť po takovém debilovi, jako je Komárek.


Všemu, čemu jsem se naučit chtěl, jsem se vždycky naučil snadno. Čemu mě chtěli naučit, vzdor mému nezájmu nebo přímo odporu, v tom jsem byl úplný debil.


"Sissi" neboli naše rakouská císařovna Alžběta Bavorská, která sama sebe někdy jmenovala jako "Titanie" ze Shakespearovy hry Sen noci svatojánské, krásná, nadaná a ušlechtilá - a jak tragikomicky skončila: italský anarchista - takový vysmátý debil už od podívání, jak ho vedou policajti - probodl její čisté srdce pilníkem. To by jednoho misantropa hnedle odradilo od veškerého jeho šlechtického anarchismu.


K manželství je nejlépe ustrojen takový debil, jenž je sám sobě protivný, a tak chce na sebe zapomenout, a jenž je líný a pohodlný, a proto chce vést nadosmrti nudný usedlý život.


A Já bych se té svobody měl dobrovolně vzdát kvůli nějakým rychle se kazícím párům stehýnek a prsíček? To bych musel být debil jako Oni!


A co je to vůbec za debilní morálku, která přikazuje skrývat a stydět se za určitou část těla? Přitom bederní roušky, či alespoň nestvůrná pouzdra na pyj z dutého bambusu, která mužský úd spíše opticky zvětšují, než aby jej skutečně chránila, nosí i ty nejprimitivnější kmeny žijící stranou civilizace. Takže tato debilní morálka je zřejmě všelidskou záležitostí, tedy tím, co dělá člověka člověkem - a člověka debilem. Jen považme: být člověkem tudíž znamená vyznávat, vyžadovat, řídit se a podrobovat se debilní morálce, která přikazuje skrývat pohlaví a stydět se za ně. Čili zkráceně: být člověkem znamená chovat se jako debil.


Je to tady jeden vedle druhého samý debil nebo blbeček! Mluv s nima zeleně, mluv s nima fialově nebo bleděmodře, všecko stejný, pořád na tebe zírá stádo tupých obličejů!


Přílišná slušnost, k tomu jeden snaživý debil bez talentu a barák v společném vlastnictví všech jeho obyvatel (přičemž do onoho společného vlastnictví spadají hlavně ti obyvatelé) - to všechno dohromady ti může úplně zkazit život.
(Misantrop: Komentář k filmu Nikdo se nebude smát)


Už není důvod k úsměvům. Dnes se směje jen debil, protože není čemu se smát.


Pedant se zase projevil jako úplný debil. V televizi, v eko-pořadu, ukazovali, jak na velrybářské lodi porcují velrybu, a protože nedoslýchá, uniklo mu, že to kritizují, poněvadž je tenhle mořský obr na vymření. Takže mu nepřipadlo blbé labužnicky poznamenat, jak je velryba zdravá (jako jídlo).


V zoo (!) "utratili" (rozuměj zavraždili) topícího se slona. Prý to nešlo jinak. Kecy! Řeknu vám jedno: Kdyby se tam topil ten nejposlednější podělanej lidskej debil, taky by ho "utratili"?


Nevidno nikde dokonce ani žádného čokla s paničkou na druhém konci špagátu. Nejspíš právě běží v televizi nějaká debilní píčovina pro ženy a čůzy. Jen starý známý ježek mi opět kříží cestu a mizí uvnitř jedné zahrádky. Měl štěstí: chvíli potom se ulicí přehnal nepovolenou rychlostí sportovní automobil značky "vylízanej debil".


Hned ji tedy po zákonu schválnosti nahradil jiný otravný psohlavec. Pohled na něj je mimořádně odporný: kouří a u držky drží mobil - debil.


Při cestě do práce si na mne na přechodu pro chodce zatroubil nějaký hulvát v autě. To je spěchu! Aby ti něco neuteklo, debile!


Na zpáteční cestě domů mě zdravil zase nějakej debil vylízanej! To mám strašně rád tohleto!


Dělám mezi samými ženskými a mám vtíravý dojem, že si proto každý o mně myslí, že jsem nějaký debil. Kdejaká čůza nevzdělaná si dovolí otevřít si na mne svoji nevymáchanou hubu. Je to verbež. Také se mi zdá, že už jsem na ty místní "krysí dostihy" poněkud starý.


Nesmyslná a nekonečná práce je přece celý jejich život! Vždycky, když něco takového vidím, říkám si: To snad není možné! Ukažte mi toho debila, který na takovou práci toho člověka poslal! A ještě mu za to zaplatil!


Stiskli jsme si ruce a on povídá: "Tak ať se ti daří, a hlavně ať seženeš práci."
Zas ta jeho "práce"! Má to tak někdo furt starosti! Vážně, kdyby mně to řekl ještě jednou, namouduši bych mu už vpálil do ksichtu: "Seru ti na práci, debile!"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm