Jsem lékař - obchodník se lžemi

20. března 2018 v 15:47 | Misantrop
Jan Steen: Návštěva lékaře (1665)


Jsem lékař. Obchoduji se lžemi. Ulehčuji, těším. Lze ulehčit někomu a utěšit ho a přitom nelhat?
(France: Komická historie)


Čas od času nějaký hodně prostomyslný člověk podlehne dojmu, že herec hrající lékaře skutečně rozumí medicíně, takže onoho herce zastavují na ulici a chtějí po něm diagnózu a podobně. Hlupáci jsou v každé době a vždy se projevují jinak.


Toto je společnost zdrogovaných, vypráškovaných srabů; každé bolení hlavy je důvod omluvit se a odejít domů; každé nachlazení důvod volat svého lékaře.


Co kdyby se hlásil nemocný? Ale to by bylo krajně trapné a podezřelé, poněvadž za celých pět let služby nebyl Řehoř ani jednou nemocen. Šéf by určitě přišel s lékařem od nemocenské pokladny, vyčítal by rodičům, že mají líného syna, a všechny námitky by zatrhl odkazem na lékaře od pokladny, pro kterého jsou přece vůbec všichni lidé úplně zdrávi, jenže se štítí práce.


Jistě vidíte, jak pochovávají dva muže. Jsou to bratři; měli stejnou nemoc, ale léčili se různě: jeden svému lékaři slepě důvěřoval, druhý ponechával nemoci volný průběh. Zemřeli oba; ten první proto, že užíval všechny léky, které mu lékař předepsal, ten druhý proto, že neužíval nic.


Kdo hřeší, ať padne do rukou lékaře.


Přijde duše do nebe. Svatý Petr se ptá na povolání, které provozovala na zemi.
"Lékař," praví duše pyšně a chce se hnát dovnitř.
"Moment," volá Petr, "vy musíte vchodem pro dodavatele."


Lékař léčí nemoc, ale zabíjí nemocného.
(Francis Bacon)


Mnoho mrtvých mohlo - a to navíc v pověrčivé době - zhoršit lékařovu pověst. Vzpomeňme si při té příležitosti na zvyk, dodržovaný dlouhou dobu v Číně, nutící lékaře, aby za každého mrtvého zavěsil na dveře své ordinace lampion. A leckterý musel své umění vychvalovat hodně hlasitě, aby sehnal dostatek pacientů. Dočetli jsme se, že "lékař hledá nemocné".


Z nemoci se raduje lékař, ze smrti kněz.


Nikdy ji nikdo neslyšel, že by naříkala. Sousedi přivolali lékaře a ona ho vyhnala. Když pak přišel kněz, vstala napůl nahá z postele a vyhodila ho ze dveří.
(Maupassant: Královna Hortenzie)


Lékaře nenávidím přibližně stejně jako nenávidím kněží - všichni jsou to koneckonců lidé, že? Je chybou domnívat se, že vystudovaný lékař není méně blbý než normální člověk. Lékař ani nechce žádnou nemoc či neduh nadobro vyléčit a vymýtit. Nechce zdravé pacienty, chce stálé pacienty. Proto jakoby "léčí" jen tak, aby sice pacient nezemřel, ale také aby se zcela neuzdravil. Lékař je kšeftař jako každý jiný řemeslník, například opravář. Opraví něco naoko, aby to vypadalo spravené, aby to určitý čas fungovalo, ale aby se to zároveň co nejdřív znovu porouchalo a aby ho proto znovu volali k "případu" a on měl znovu práci. Stejně zachází lékař se svým pacientem. Staví se před ostatními lidmi nenahraditelným a nutným a chce asistovat u každého prdu, ačkoli neexistuje snad žádná choroba, u níž by byl lékař v podstatě zbytečný, když se nad tím i jen trochu málo zamyslíte; vždy totiž nakonec léčí a uzdravuje příroda nebo životní síly jednotlivce, nikoli lékař. Na této jeho nejvlastnější strategii závisí celá jeho obskurní, nepoctivá živnost.


Světový škrtič a dusitel, světová Rakovina si osobuje nárok na maškarní kostým lékaře, který má léčit svou oběť! Dnes jsou politik a lékař téměř v postavení veleknězů, kteří si jen tak nenechají vzít svou moc nad životy a zdravím svých věřících, před nimi zbožně poklekajících v posvátné hrůze. "Co bychom si bez nich počali!" Tak mluví pokořený, bojácný a ohloupený lid, jenž přináší své "dobrovolně-povinné" obětiny. Kdo ovládá a vyvolává strach lidu, ten je neomezeným vládcem nad jejich životy. Lékař jen špatně léčí, kdežto příroda zázračně uzdravuje. Ona samozřejmě také zázračně usmrcuje, ale to je zcela po právu. Nebylo by tedy lepší spolehnout se zase na hojivou sílu přírody?


Lékař léčí, příroda uzdravuje a volnost nemocem předchází.


Přirozený lék tvé stáří zdolá
a je to divná kapitola.
Je zdarma připraven,
lze bez kejklů i lékaře jej mít:
jen do rolí si vyjdi ven
a kopat začni tam a rýt,
žij tělesně i duševně
v comožná omezeném kruhu,
ať nesmíšený pokrm jde ti k duhu;
jak dobytče žij s dobytkem; a sám,
ba sám hnoj pole, jež ti žně má dáti -
tak nejlíp lze si, povídám,
uchovat mládí do osmdesáti!


Lékař Háríta se vyjádřil ve verších:

Ztuční, kdo po jídle tyje vsedě.
Kdo si lehne, sílí vůčihledě,
zvláště na levém-li leží boku.
Syt kdo se štve, nedožije roku.


Dvorní lékař 6. dynastie velekněz Pepianch zvaný Iri byl nejen "lékař králových očí" a "lékař králova břicha", ale i "hlídač královy řitě".


Lékař, který měl službu, poklepal mu přívětivě na záda a řekl: "My vám věříme, že máte kostelní zvony, ale takhle je od vás nemůžeme koupit, musíte se převléknout a vykoupat. Svlečete se dobrovolně, nebo vám mají tito lidé pomoci?"
Přitom ukázal na několik svalnatých opatrovníků, stojících melancholicky u vchodu.
Poněvadž to dobrovolně nešlo, vrhli se na něho s takovou obratností, že za chvíli seděl ve vaně s teplou vodou a dal se dobrácky mýti. Pak ho osušili a oblékli do plátěnek a kazajky. Na hlavu mu dali čepici, jakou nosí trestanci, a současně se ho velmi vlídně otázal lékař:
"Je vám už lépe, neslyšíte zvonit zvony?"
Přiblížil se k němu s kapesní elektrickou svítilnou a pustil mu zář reflektoru do očí. Pan Hejhula byl zvyklý na leccos, ale tohle ho počalo znovu dopalovat. Vyrazil lékaři svítilnu z ruky a počal křičet, jestli se mu nechce podívat také do zadnice.


Je často těžko rozhodnout, kdo je více šílený, zda šílenec nebo jeho lékař.


Svatý František je jako lékař v blázinci. Bláznům jejich lékař připadá jako jediný šílenec mezi nimi. Jen až se vzpamatujeme, pak pochopíme, že ten lékař byl pořád jediným duševně zdravým člověkem.


Řeknu-li, že sám sebe neznáš, jak mě pak můžeš snést, strpět mé otázky a zůstat zde? To vůbec nemůžeš, nýbrž uražen ihned odtud odejdeš. A přece, co zlého jsem ti udělal? Ledaže i lékař tupí nemocného, když mu říká: "Člověče, ty si myslíš, že ti nic není, a zatím máš horečku."
Lidé, filosofova učebna je lékařova vyšetřovna: nesmíte z ní vycházet vesele, nýbrž s bolestí. Neboť přicházíte do ní nikoli zdrávi. A já tu pak mám sedět a vám říkat duchaplné větičky a důmyslné průpovídečky, abyste ode mne odcházeli pochvalujíce si mě?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm