Něco jako tušení

24. března 2018 v 15:26 | Misantrop

Nevím, jak je to možné, ale v myslích je pevně uloženo něco jako tušení budoucích věků, a toto tušení nejčastěji vzniká a nejlíp je patrné v největších géniích a v nejušlechtilejších duších.


I ti nejuznávanější myslitelé a výzkumníci byli a jsou nutně blbí, protože to je ta ohromná většina průměrných lidských blbů, která je vynesla na piedestal. Kdyby byli chytřejší než ostatní masa idiotů, nikdy by se nestali slavnými, protože by je ti blbci ani nepochopili, neměli by ani tušení, o čem to vlastně hovoří!


Lidé, kteří bydlí pode mnou, nade mnou, sousedé vlevo i vpravo nemají ani tušení, jaká vyjící jeskyně tmy žije na druhé straně jejich zdí.


Nemáte tušení, jaká to je otrava, když člověk vypadá jako intelektuál z nižších vrstev. Hlavně proto, že si vás všímá policie.


Obvyklejší bylo, že lidé, kteří upadli v nemilost Strany, prostě zmizeli a nikdo o nich už nikdy neslyšel. Lidé neměli nejmenší tušení, co se s nimi stalo.


Systém tápe a je bezradný v množství útoků, často nenápadných a marginálních, napohled neškodných; nelidské hnutí naopak sílí, stává se běžnějším, normativnějším, a systém je musí chtě nechtě tolerovat nebo přehlížet, a tak jedinec - který ani nemusí mít vůbec tušení, že mnozí jiní názorově příbuzní jedinci vlastně svými rozmanitými nezávisle kritickými nelidskými postoji vytvářejí svobodu pro někoho úplně jim neznámého - tento jedinec bude nakonec také svobodný.


Takový člověk si klidně vykračuje po lesní cestě a přitom nemá nejmenší tušení, že ho možná sledují dva žhnoucí rudé uhlíky mých nenávistných očí!


Žádné tušení je nevarovalo, že nahoře v temné spleti větví je sledován každý jejich krok a že je s veškerou silou nenávisti a zvědavosti obemyká svým spárem dvojice očí.
(Zweig: Mučivé tajemství)


Byl jsem plný bezmocné nenávisti. Nebýt mé záliby v rozkoši, snad bych se po takové výchově (vychovatelé o tom neměli ani tušení) stal zločincem nebo uhlazeným a vychytralým ničemou, pravým jezuitou, a jistě bych zbohatl.


Jak k tomu došlo, že se od všech tolik liším? Proč nemám sebemenší tušení, jaký je jejich svět?


Tak seděl Vilém, a silně jako nikdy předtím se v něm pohnuly tisíce pocitů a schopností, které neznal, ba o nichž dotud neměl ani tušení. Nic ho z tohoto stavu nedokázalo vytrhnout a velmi ho mrzelo, když někoho napadlo ho navštívit a vykládat mu o tom, co se děje venku.


Široké masy nechápou pojem svobody,
jen cosi jako tušení je vede
za vším novým, za každou novotou,
jež popřením je jsoucího.


Vše dirigováno tuchou zřícení, a nikoli tušením zániku.


V lidech prý odpradávna existuje cosi jako tušení zániku. Vkrádá se to na mysl jako úzkostný sen, z kterého se probouzíme zaliti mrazivým potem uprostřed noci. A nemusí se to týkat jen atomové hrozby, ale třebas i zničení čistého životního prostředí, ztráty svobod (měli-li jsme kdy jaké), bídy z přelidnění apod. Většina se snaží zapomenout a jiní se podobají jednookému prodavači výherních losů, který vyvolává: "Poslední den! Poslední den! Kupte si své štěstí! Kupte si svou naději!" - Kdo však nezapomene, nemůže normálně žít. V tomhle světě ne.


Vévodkyně Hedvika byla obdařena prorockým duchem a to je dar, z něhož nebývá vždy potěšení. Její tušení nabylo jasnější podoby, když proskočily zprávy, že se od východu žene tatarské nebezpečí.


Měl jsem nepříjemné tušení blízkosti nepřítele, možná dokonce ozbrojeného, pytláka nebo myslivce - všechno jedno: řezník jako řezník.


Nic není vidět, nic stále nepotvrzuje moje zlé tušení. Zvířata jsou klidná, zatímco můj neklid vzrůstá. Co jen to se mnou je! Vtom PRÁSK! - třeskl výstřel tak hlasitý, že mi srdce poskočilo! To bylo hodně blízko! Věděl jsem to! Věděl jsem, že není něco v pořádku!


Tušení. Jakmile se dostaví, dávám sluchu těmto mým předtuchám.


Jsou věci a události, jež vás ohromí svým bleskem poznání, jako za noční bouře, a vy si najednou v tom světle dokážete dát do souvislostí celý váš dosavadní život, to, co bylo pro vás dosud záhadou, anomálií, nejasným tušením.


Je třeba rytmu ducha k tomu, abychom pochopili hudbu v její podstatě; dává tušení, inspiraci nebeských věd, a co duch z ní smyslově pociťuje, toť ztělesnění duchovního poznání...


Za nočního deště se i srny odvažují sestoupit níže až do osvětleného lesoparku, kde šelestí kopýtky ve spadaném lupení, Já se po nich ohlížím, ale nevidím je. Škoda, musí mi stačit pouhé tušení jejich plaché přítomnosti, sladké souznění a vlahý dech.


Zdálo se mi cosi podivného o nějaké krásné milé dívce, která se mnou zapřádala rozhovor. Vyptávala se mne na spoustu otázek a já jí v důvěře na ně po pravdě odpovídal. Nemám tušení, kdo ta dívka byla. Snad to bylo zjevení samotné bohyně Lady.


Ženy jsou tak tajemné a neupřímné, i kdyby se někdy naskytla nějaká příležitost, neměl tušení, co by jí vykládal.


Všechny ty mladý páry, co se pořád nadšeně voděj k oltáři, nic nevědí, nemaj tušení, jsou šťastný, nikdo jim neřekne, co právě začíná.


Dosud neznámý kmen byl objeven v indonéské provincii Irian Jaya, která sousedí s Papuou. Člen místní správy oznámil, že příslušníci kmene, který se nazývá Keu, nosí pouze bederní roušky a putují horami a živí se divoce rostoucími rostlinami. - Chudáci, mají po klidu. Tahle zpráva z tisku mě utvrdila v tušení, že někde v ústraní daleko od civilizace ještě žijí rozumní a moudří tvorové, kteří mají dostatek rozumu a předvídavosti, aby se skrývali a žili odloučeně od "velkého světa".

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm