O inteligenci

11. března 2018 v 15:38 | Misantrop

Obyčejně bývá měřítkem vyspělosti inteligence. Ale proč právě inteligence? Proč je právě inteligence měřítkem vyspělosti toho kterého tvora? Protože inteligenci má nejvyšší zřejmě člověk; protože člověk vyznává vůbec nějaká měřítka vyspělosti. Protože... - člověk! Vše pro člověka! Zvířata, a určitě i rostliny (a houby!), vyznávají jen měřítka nebezpečnosti či užitečnosti. Měřítko vyspělosti podle inteligence je měřítko čistě "lidské", což znamená antropocentrické a tak směšné, jak jen antropocentrismus může být směšný - je-li ovšem ješitný omyl ještě vůbec k smíchu. Inteligence je jen jeden z možných způsobů; jen jeden druh "pomůcky" pro život. Je to dokonce ten nejméně vyvinutý druh, ten nejhorší druh pomůcky, ten nejhanebnější, protože už nebyla jiná možnost. Inteligence jako záchranná brzda. Použiješ-li ji neprávem a zbytečně, platíš pokutu. Inteligence jako přírodou vhozený ručník. Přežiješ sice, ale mezi poraženými.


"Instinkt" je ze všech druhů inteligence, jež dosud byly odhaleny, nejinteligentnější.


Víte, napadá mně, kdykoliv lidé mluví o tom, jak se vyšvihli na vrchol všeho tvorstva, vždycky řeknou, že to bylo díky jejich inteligenci, skrze niž si podmanili některá zvířata. Ale pravda je taková, že všechna zvířata si nepodmanili, a ta, která jim patří, ta zotročili násilím, nikoliv rozumem.


Mnohé druhy, nejen lidoopi, vykazují naroveň s námi jistou inteligenci - i když se snažíme pokřivit kritérium pro inteligenci tak, abychom vypadali jako ti nejchytřejší.


Všichni si tady byli podobni, žádná inteligence nesvítila v jejich pohledech.


Co prostý dav nazývá nazdařbůh dobrým mravem, je jen toporné, otrocké a téměř opičí napodobování způsobů lidí vyšší inteligence, kteří to neb ono pokládají náhodou za vhodné za normálních okolností.


Ani se nesnažím navazovat kontakt, komunikovat. To můžete dělat jen s někým, kdo komunikuje na stejné bázi. Blbec s inteligencí houpacího koně není tím správným partnerem pro intelektuální rozhovor s někým, jako jsem Já, který má prý vysoce nadprůměrnou inteligenci.


Jeho pohrdání lidstvem se přiostřilo; pochopil konečně, že svět sestává z větší části z chvástavců a hlupců. Rozhodně neměl nijaké naděje, že najde u jiného stejných tuh a stejných nenávistí, nijaké naděje, že by se sdružil s inteligencí, která by si libovala, zrovna jako jeho inteligence, v bedlivé vyžilosti, nijaké naděje, že by se přimknul k duchu, vytříbenému a prohloubenému jako jeho duch, k duchu některého spisovatele neb učence.


Úplně zuřím, když vidím nějakého hloupého, přiblblého pisálka, který má desetinu mé inteligence, jak hrabe peníze a jak se k němu lidi lísají, kdežto mne přezírají.


Inteligence bez možnosti se vyjádřit by nebyla inteligencí.


Veškerá účelnost musí vycházet z nějaké inteligence. Je-li něco v přírodě účelné, pak je to dílo úmyslu, úvahy, inteligence.


Dnešní svět potřebuje jedince, který nedostává odnikud vůbec žádné informace. Kdyby si bylo možno představit takového člověka a současně mu předpokládaně přisoudit vysokou inteligenci, znamenala by jeho existence vpád, úder blesku.


Nikdy jsem v lidskou inteligenci příliš nevěřil a nedůvěřoval jí, podceňoval ji a vysmíval se jí jako špatnému vtipu, nicméně starší knížky, které mám doma ve své sbírce, neobsahují zdaleka tolik chyb, jako knihy novější. Ten úbytek lidské inteligence je znát všude, nejen v knihách a v psaném slově vůbec. Vidět je to také velmi zřetelně ve skladbě televizních pořadů.


Prokletá přerostlá inteligence, která musí mít stále nějakou duševní zábavu!


My psi musíme být inteligentní z dlouhé chvíle. Bez inteligence bychom se ukousali nudou.
(Hašek: Rekův románek)


Bible je nejen urážkou inteligence, ale i veškerého zdravého rozumu. Bible uráží a pobuřuje veškerý zdravý smysl pro přirozenost. V Bibli je vše přirozené a zdravé v nesmiřitelném rozporu s "božským" - tedy i s lidským...


Nyní se o něm lže tak bezostyšně - s vědomím, že jakýkoli nesmysl dojde sluchu, proti němuž se nikdo neodváží nic namítat -, že to až úplně uráží inteligenci každého samostatně uvažujícího nadčlověka - pouhý člověk totiž samostatně nemyslí.


Vrcholem inteligence je málomluvnost. Čím víc toho řeknete, tím víc řeknete hloupostí.


Oni však té přebujelosti, té chorobě, říkají vysoká inteligence, a dokonce ji mají za hlavní poznávací znamení toho, čím se ("v dobrém") liší člověk od zvířete. Že je to ne v dobrém, nýbrž naopak ve zlém, si rakovina nepřipustí ani tváří v tvář zchátralému stavu celkového organismu, tedy Země.


Proč tak trpíme? Zřejmě jsme se narodili spíše pro život materiální a méně duchovní; ale neustálým myšlením se vytvořil nepoměr mezi stavem vzrůstající inteligence a nezměnitelnými podmínkami našeho života.
(Maupassant: Miláček)


Rovněž není nesmyslné předpokládat, že věky myšlenky a inteligence žijí a umírají před námi v jedné minutě jednoho atomu.


Lidé si sice o sobě myslí, že jsou rozumní, ale skutečná inteligence je u nich přesto velmi vzácným jevem. Jen zřídka se mezi nimi objeví někdo inteligentní, kdo něco dobrého vymyslí, vynalezne či kdo něco mylného vyvrátí - jako Epikúros. Ostatní bezduchá masa lidí se jen veze.


A tak je jejich minulost zatarasena nesčetnými negativy, které nejsou k ničemu, protože je jejich inteligence "nevyvolala".
(Proust: Hledání ztraceného času)


Jsou inteligentní, všivě inteligentní, stejně jako nízcí: nízkost je totéž co chytráckost, chytráckost co inteligence.
(Klíma: Egosolismus, Egodeismus)


Považoval bych za nehumánní vytýkat někomu nedostatek inteligence. Jenom jsem jí naznačoval, že se k sobě nehodíme, a myslel jsem, že se dovtípí. Bohužel se nedovtípila.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm