Nastalo vraždění duší

16. května 2018 v 15:35 | Misantrop

Jed moderní civilizace účinkuje zatím pomalu. Děje se to ponenáhlu a už dlouho, ale teprve teď si začínáme uvědomovat, že podléháme otravě. Proto teprve teď začínáme omezovat plození dětí. U melanéských ostrovanů nastalo vraždění duší náhle, a proto si museli uvědomit, co se na nich páše. Umínili si téměř přes noc, že se přestanou starat, aby nevyhynul jejich kmen.


Nedostatek zdrojů vede k hromadnému vraždění, čemuž se říká válka, ale výsledek je pouze dočasný.


Kdyby lidé ztratili schopnost redukovat zákon silnějšího státotvorností, kdyby lidé ztratili tu schopnost neblahého jména, došlo by k vraždění nevídaných rozměrů, ovšem ne až do úplného vyvraždění, ale jen na úroveň, kdy by bylo lidí právě tolik (nebo právě tak málo), že by v každodenní sháňce po potravě a dalších požitcích nevadil jeden druhému.


Závist, hněv a rozepře, boje, vraždění.
A nakonec nás čeká stáří nemilé.


Ruka, která zasazuje osudnou ránu, není při vraždění gladiátorů více zbrocena krví než ruka toho, jenž trpně přihlíží; ani nemůže být krve prost ten, kdo připouštěl, aby byla prolévána.
(Lactantius Firmianus)


Hlas z obrazovky stále chrlil hlášení o zajatcích, válečné kořisti a vraždění.


Na vzdáleném světadílu
Další vraždění jménem míru


Jeden národ vraždí některý druhý národ. To je plýtvání krví, plýtvání, při němž se vzrušují celé armády a které opájí i měšťany, ženy i děti; čtou večer pod lampou přepjaté líčení toho hromadného vraždění.


Velmi "dojemná" kapitola. Avšak vzájemné vraždění lidí mě ani trochu nedojímá, naopak tomu tleskám.


Od počátku života až dodnes je Země zasvěcena vraždění a bude se na ní vraždit tak dlouho, až na ní život vyhyne.


Je tomu tak odedávna, odnepaměti a že navždy to tak zůstane: lidé zabíjejí lidi a člověk zabíjí člověka. Začíná to už v malém, doma, od dětství, jako třeba u nás: jedno z prvních mých dětských setkání s touto všudypřítomnou vražednou hrůzou byly hádky a "zabíjení" našich rodičů, při nichž jen náhodou nedošlo i k zabití skutečnému. K témuž docházelo i mezi mnou a sestrou, jakož mezi ostatními dětmi, což přešlo s věkem až do dospělosti, kde už ve velkém pokračuje celé to nevraživé vraždění lidí navzájem neustále, ať v té či oné podobě, ale je tu stále.


Optimista pokládá tento život za dobrý, to znamená, že souhlasí s bojem o život - přikyvuje všemu tomu vraždění!


Já vím, že vraždění je v přírodě na denním pořádku a že to tak musí být; avšak mně vadí to, že to dělají oni, lidáci, ta verbež škodlivá rozmrdaná; že to dělají ti, kteří by sami měli být vyvražďováni, a to systematicky.


Ti zhovadilci vraždili bez milosti i matky s mláďaty - no příšernost. A ještě tomu nestvůrnému vraždění říkali "boj" či "ozdravění bojiště".


Zabíjejí často i jen kvůli trofeji nebo své bezcitné vraždění omlouvají pokryteckou lží o nutném snižování početních stavů přemnožené zvěře.


Řezník a jatka jsou už sami metaforou pro vraha a pro vraždění. Ale myslivec požívá nevědomé úcty, jaká mu nenáleží. Myslivec je stále v povědomí většiny tím starým dobrým švarným mládencem, který má někde svou milou a který jde do lesíčka na čekanou. Ale že ta "čekaná" je jen zástupným slovem pro prachsprosté vraždění neškodných divokých zvířat, to už si vybaví málokdo.


Nikdo nemá tak choré pohnutky k vraždění jako bouchal. A veřejnost mu to mlčky trpí, protože sama není jiná.


Celé lidské dějiny jsou dokladem "kulturnosti" této bestiálně bestiální bestie. Nic než stálá rvačka lidských bestií. Nic než stálá řež lidí mezi sebou a stálé vraždění zvířat.


V stati O obětech se mi líbilo, s jakým soucitem Lúkiános odsuzuje vraždění zvířat na oltářích obětišť, ale jediná neuctivá zmínka o zvířatech mě zmrazila v nadšení. Jemu zřejmě nevadí ani tak to nesmyslné vraždění (doslova hekatomby!), jako spíše ta hloupost, kvůli níž se ty ohavné zločiny pášou.


Až v Braunschweigu mi soucit znechutil lov, dnes mi připadá jako nelidské a nechutné vraždění, nezabil bych bez potřeby ani komára.


Lev Nikolajevič Tolstoj: "Nezabiješ nevztahuje se jen na vraždění člověka, ale na vše, co žije. A toto přikázání bylo zapsáno v srdci člověka ještě dříve, než bylo dáno na hoře Sinaji."


Další špatné zprávy o dalším muslimském vraždění Evropanů, nyní z Londýna. Je prostě ramadán - a každou slavnost musí vždy provázet slavnostní vraždění, to je u všech náboženství, u všech lidí stejné. Někdo vraždí nevěřící, jiný zvířata, další obojí. Všechno jedno.


Nic se nezměnilo od té doby, kdy loupežník Vojtěch, kterému přezděli "svatý", účinkoval s mečem v jedné a křížem v druhé ruce při vraždění a vyhubení Pobaltických Slovanů.


Skoro tomu věřím také. My totiž s biblí v ruce provozovali vraždění.


Méně se ušpiní vrah, který je přesvědčen, že vražděním poslouží revoluci, než literát, který se proplazuje za nakladateli, vstupuje do styku s jejich hlídacími psy a přijímá gratulace - ale i kritické výhrady - svých čtenářů.


Co je všecko vraždění lidí proti tomu, co jste spáchali na mně!


Příroda to zařídila dobře. Svět potřebuje neustálou obnovu, přísun nové krve a očištění; potřebuje smrt a nemoci a vraždění.


Takto uvažuje normální člověk - až do chvíle, kdy se on sám octne jako oběť onoho přírodního vraždění.

Nicolas Poussin: Vraždění neviňátek (1628)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm