"Soudruzi! Životní úroveň stoupá!"

9. května 2018 v 11:47 | Misantrop

"Soudruzi!" řval nadšeně mladý hlas. "Pozor, soudruzi! Máme pro vás velkou zprávu. Vítězně jsme završili boj o zvýšení výroby. Právě jsme obdrželi hlášení o celkové produkci všech druhů spotřebního zboží. Fakta ukazují, že za minulý rok stoupla životní úroveň minimálně o 20 procent."


Ve stejné míře jako zabezpečit lidem dobrou materiální úroveň je podle Mencia důležité i zabezpečit jim vzdělání, ba bez něho by se lidé i s dobrou materiální úrovní stali zvířaty (viz naši současnost).


V současné době je naše životní úroveň, naše technika a průmysl mezi nejpřednějšími na světě. Avšak náš duch, intelekt národa, kultura a umění jsou promyšleně potlačeny, spoutány a přinuceny stát na místě.


Životní úroveň se měří počtem zamordovaných a sežraných zvířat, ne tím, zda člověk nemusí trpět hlady a zda dostane denně svou skývu chleba.


Nenechají toho úplně
Bojí se životní úrovně


Prvotním cílem moderní války (v souhlase s principy dvojmysli řídící mozky Vnitřní strany tento cíl současně uznávají a neuznávají) je zužitkovat produkty průmyslu, aniž by se zvýšila všeobecná životní úroveň.


Dnes žijeme na úrovni tehdejších otroků. My také jsme otroci!


S rozvojem průmyslové výroby nastala změna. I když stále ještě bylo nutné, aby lidé vykonávali různé práce, nebylo už nutné, aby žili na různých společenských nebo ekonomických úrovních. Z hlediska nových skupin, které se měly chopit moci, nebyla proto lidská rovnost už ideál, o který by měly usilovat, ale nebezpečí, které je třeba odvrátit.


Celé hodiny sedím o samotě a zvykám si na nic. Nemám jim co dokazovat. Nic nezastupuju. Jsem velvyslanec ničeho. Konečně. Prochází mi přežívat. Je to ta nejryzejší životní úroveň, jakou jsem byl schopný nalézt.


Jednoduchý život je nejlepší a nejvyšší životní úroveň je ta nejjednodušší.


Když přijde hlad a nepřízeň počasí nebo třebas důležitost zůstat skryt před zraky nepřítele, to jest všech lidí, vždy jsem již schopen vynalézavě si poradit: jsem s to nalézat a sbírat ovoce, brambory, chutné listí, nezávadnou vodu, úkryt před živly, udržet se v teple, v suchu a na nezbytné úrovni jistého pohodlí.


Žít z ruky do huby, to je dokonalý životní styl.


Někdy mi napadá tato otázka: Dovedli bychom sestoupit na úroveň danou okolnostmi, dovedli bychom se pustit do hrubé práce, k níž jsme vždy měli instinktivní odpor a která přece tvoří základ každého velkého životního díla?


Propast mezi hospodářsky nijak skvěle postavenými vrstvami a dělníkem pěsti je často hlubší než se zdá. Důvod tohoto, řekněme téměř nepřátelství, vězí v obavách jedné společenské skupiny, která se teprve nedávno povznesla nad úroveň dělníků rukou, že klesne opět do starého, málo váženého stavu, nebo alespoň že k němu bude ještě počítána. K tomu přistupuje ještě odporná vzpomínka na kulturní bídu této nižší třídy, častá vzájemná hrubost, přičemž vlastní i sebenižší postavení ve společenském životě by jakýkoliv styk s touto překonanou kulturní a životní úrovní nesnesitelně zatížil.


Člen Strany, stejně jako proletář, snáší současné poměry zčásti proto, že nemá žádné měřítko pro srovnání. Musí být odříznut od cizích zemí, protože je nezbytné, aby věřil, že je na tom lépe než jeho předkové a že průměrná úroveň hmotného blahobytu neustále stoupá.


Roste-li počet obyvatel, je-li více dělníků než pracovních příležitostí, pak soutěž sníží hodnotu mezd, přednost bude mít dělník, který prodá laciněji svou práci, to jest omezí co nejvíce svou životní úroveň.


Mloci žijí na stejně nízké životní úrovni. Poslední negr nebo Eskymák žije za nesrovnatelně lepších životních podmínek, užívaje neskonale bohatších statků hmotných i kulturních, než tyto miliardy civilizovaných Mloků. A přece není známek, že by tím Mloci trpěli. Naopak.


Současné životní podmínky - lidská tlačenice a ubývající zdroje - se zlepší, až nás tu bude méně.


Mlok se nebude od Mloka lišit řečí, názory, vírou ani životními nároky. Nebude mezi nimi kulturních ani třídních rozdílů, nýbrž jen dělba práce. Nikdo nebude pánem ani otrokem, neboť všichni budou sloužit jenom Velikému Mločímu Celku, jenž bude bohem, vládcem, zaměstnavatelem i duchovním vůdcem. Bude jen jeden národ a jen jedna úroveň. Bude to lepší a dokonalejší svět, než býval náš. Bude to jediný možný Šťastný Nový Svět. Nuže, udělejme mu místo; nic jiného už zhasínající lidstvo vykonat nemůže než urychlit svůj konec - v tragické kráse, pokud i na to nebude pozdě.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm