Můj exil je ovšem dobrovolný

23. června 2018 v 14:31 | Misantrop

Exulanti se chystají vyjeti z brány.
Zdánlivé ticho, mír na vše strany,
jen v srdci je úzko a temno. Vše zkradeno, prodáno,
je vyrabováno zlato a statky, vše rozdáno
je rodům, jež nenávidí ten, z něhož jsi zrozen rod,
jenž o prvenství se rváti bude již věčně, hrát o národ...


Růže na paloučku kvetou, obilí po lánech kolem zvolna se vlní, šustí, "ovečky" se po něm míhají. Ticho tu, milo, ale bezděky vzpomeneš starých předků, jaký žal sevřel tu jejich srdce, když nastala hořká chvíle loučení, když slzami zkrápěli rodnou půdu, a živěji porozumíš prostým veršům českého exulanta:

Bůh ti žehnej, česká země!
S tebou se smutně loučím - -

A zrakům mihne se sbor ubohých vystěhovalců, ani se na cestě do vyhnanství zastavují, slzavým okem zpět hledí, na požehnaný, milý kraj, kde "byly jejich domy

i vlast laskavá" - -


Čech, původním povoláním cellista, mladý, mně řekl: až od tebe jsem se v exilu naučil česky.

U svých kamarádů a přátel, které "jsem si získal v exilu", setkal jsem se s tolikerou blbostí, uhráčskou nezralostí, naprostou absencí dějinného smyslu, u těch starších s tolikerou zlobou, zvráceností a hrubou žádostivostí postů a věcí, že jít do koupelny - a kdyby nebylo dětí... Ale to je ta obecná věta: kdyby nebylo dětí!


Stýkám se pouze se sobě rovnými či s nikým, a ježto sobě rovných nemám, nestýkám se s nikým. Můj exil je ovšem dobrovolný.


Často nezbývá než vytvořit si svůj vlastní vesmír, svůj vlastní exil, protože s Rakovinou se žít prostě nedá.


"Exilé sur le sol au milieu des huées,
ses ailes de géant l'empêchent de marcher."

"Básník je podoben knížeti mračen.
Vydaný posměchu na zemi svržen,
ochromen křídly olbřímími, jež v chůzi mu brání."

Ano, tak je to! Právě tak se to má s filosofy.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm