Nejlítější bestie pod sluncem

17. září 2018 v 11:53 | Misantrop

Nejlítější bestie pod sluncem nevzbuzuje tolik panického strachu, jako jej budí nezřetelná postava dvounožce v šeru nastávajícího večera.


Ve svých různých zvířecích podobách jsem ještě víc poznával lidi a ještě víc jsem je nenáviděl. A když jsem opět v lidské podobě potkával jiné lidi, musel jsem se rychle přesvědčit, jestli jsem také člověk, abych nezačal prchat co nejdál pryč od té sadistické bestie.


Tuto krvelačnou bestii chceš předělávat? V tuto bezcitnou bestii vkládáš své marné naděje?


Celé lidské dějiny jsou dokladem "kulturnosti" této bestiálně bestiální bestie. Nic než stálá rvačka lidských bestií. A není-li to násilí, co jedině oživuje a co stále vyživuje lidskou kulturu, pak je to láska a sex, což je zase násilí, jen jiného druhu, stejně však všem lidským bestiím příjemné; či bychom mohli raději jedním dechem říkat, nebo dodat, že kromě násilí a sexu také rozmnožování, u lidí tedy spíše přemnožování. Takzvaná kultura lidí se odehrává nejen od pasu dolů, ale i v řečišti prolité krve ostatních lidských bestií - ale zejména zvířat. Tehdy, když člověk poprvé zabil, stal se rovněž kulturním - nikdy ne naopak, jak nám tvrdí tato násilnická bestie! Když bohové dávnověků shlédli na zem, aby se pobavili vzrušující podívanou, spatřili tam jen divý rej rvoucích se lidských bestií, nikoli ušlechtilé výtvory ducha, třebaže ani válka není nic jiného než výtvor lidského ducha. Ony, ty lidské bestie, to nazvaly svým povýšením se nad přírodu, nazvaly to svou "kulturou", jíž se liší od "pouhých" zvířat. A co víc! Nazvaly to svou ctí, svým právem, řádem a spravedlností, nazvali to svou svobodou, svou božskou vyvoleností! I tato lživá slova však nejsou nic než násilím - násilím na pravdě, na pravdě o nich, o lidských bestiích.


Když jsem ji uhodila, ještě řekla: "Ty bestie." A já řekla: "Ty bestie, tu máš."


Je osudem lidí, že si působením vrozených nezvladatelných pudů dělají navzájem ze života peklo. Tak stvořil dobrý Bůh svou údajně nejmilejší bestii.


Varuj se bestie Člověka, neboť on je spřeženec Ďábla.


I ten nejklidnější a nejvycvičenější čoklík se změní v lítou bestii, potká-li na chodníku nebo v plenéru Moji Výsost.


Jestli mě jednou nějaký čokl pokouše, povodím jeho páníčka po soudech tak exemplárně, že si příště každý rozmyslí lézt s takovou bestií nevychovanou ven!


Co ta bestie vyváděla - jak řvala, kroutila se, skákala po hřbetě! A víte, zdálo se mně, že též prosila! Smíchy jsem byl popukán, věřte mně to!


Haškem počíná se - už za jeho časů a ihned v dobách následujících - pojem "smějící se české bestie".
(Misantrop: Doslov k: Hašek - výpisky z díla)


Pro ně byl sobeckou bestií; pro něho byli oni sobeckými bestiemi.
(London: Smoke Bellew)


Čtu Seneku. Zatím se mi líbí ze všech antických autorů nejvíc, i když ani on si neodpustil "povinné" humanismy a anti-animalismy; zvířata zjevně neznal z přírody, nýbrž jen jako otupělé otroky lidstva nebo jako rozzuřené bestie z cirku.


Pomáhají-li zvířata nějakou zlomyslnou hříčkou osudu lidem, což se jim zpravidla vymstí, hned jsou obdařena citem. Ale když dojde řada taky na lidi, aby zvířatům splatili alespoň část toho obrovského morálního dluhu, který u nich mají - neboť jistý kolosální "vroubek" by tu skutečně mohl být pohledáván - najednou jsou to jen nemyslící automaty a divé bestie, lačnící po krvi.


V každém člověku je skryt malý kousek opice, bestie, kterou je nutno zcela zničit a zbytek navždy zakovat do řetězů.


Děti jsou malé bestie... Když potomek dospělých nemá dost vtipu či inteligence, je první starostí dospělých, zda se bude umět alespoň dobře přetvařovat...


Zas budu platit za něco, co nechci a co nepotřebuji! Zas budu živit ty krvežíznivé bestie, jež mi pijí krev a užírají nervy!


Každá krvelačná bestie si hraje na lidumila.


Ach, tato šílená smutná bestie člověk! Jaké to nápady, jaká protipřirozenost, jaké paroxysmy nesmyslu, jaká bestiálnost ideje vyvře ihned, jakmile se mu jen trochu zabrání být bestií činu!


Ne, lidé nejsou nadáni citem. Jsou to tupé bestie, s nimiž nic nepohne, nic neotřese. Nejvíc dovedou brečet jenom sami nad sebou. Hluboce jimi opovrhuji.


Na onom světě nám bude hej… A já sem z onoho světa budu sestupovat jako duch a budu ty bestie strašit. Až z toho budou šediví.
(Čechov: Pavilón čís. 6)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm