Zdá se, že svět nestává se moudřejším

14. září 2018 v 14:28 | Misantrop

Zdá se, že svět nestává se moudřejším moudrostí jednotlivců, nýbrž bolestnými následky spletenosti, vášní, hlouposti, marnosti a zlosti.


Zdá se, že štěstěna závidí nejvýznamnějším osobám, protože klade na roveň dlouhověkost a neužitečnost jedněch s významem a krátkověkostí druhých.


Všecko zdá se nám znamenitým na tom, co milujeme, a mrzí nás, ukazuje-li nám někdo chybu našich model.


Dobrá je příjemnost, špatná nepříjemnost. Zdá se to být všední, ale je to velká pravda, neboť myslím, že pojem "dobro" povstal pouze z pojmu "příjemnost", že sféra pojmu příjemnost vyčerpává sféru pojmu dobro.
(Klíma: Bílá svině)


Z se, že je síla předtuchy vždy v obráceném poměru ke vzpomínce na minulost.


Zdá se, že můj rozum nebude tím správným klíčem k této komnatě přírodních záhad. A to je právě na tom to nejvzrušivější.


Z se, že celek je v úplném klidu -
vyjma ty věci, jež konají pohyby samy.


Vznik ontologické reality jako takové se zdá být nesmyslný. Pak by celá ontologická realita byla jen z blbosti povstalou mučírnou, udržovanou jen nevědomostí, strachem, žízní a ulpíváním.


Zeměkoule, živý život na ní, a zejména život lidský, zdá se být nedorozuměním v kosmu, trapností, nekonečným týráním.


Bůh stvořil jen hrubé tvory, plné zárodků nemocí. Zdá se, že je stvořil jen pro špinavé množení a pak mohou umřít jako jepice v létě.
(Maupassant: Neužitečná krása)


Zdá se být neuvěřitelné, že lidský život obsahuje tak málo; a přesto doufáme, že se dříve či později něco stane. Hluboký omyl. Život může být klidně zároveň prázdný a krátký.


Zdá se, že všechny dobré knihy, jichž je na světě málo, jsem už v životě přečetl a že už mě nic nového nepřekvapí. Totéž si myslím ostatně i o všech současných i budoucích knihách.


Zdá se mi (a není to sen), že jsou kolem mne samí idioti.


Zdá se mi, že se papá nedívá růžově na svět.
(Menandros: Dědek)


Zdá se, že lidstvu je souzeno, aby zničilo rovnováhu života na Zemi - a tak se stalo nástrojem vlastní zkázy.


Z se, že je mnohem užitečnější dívat se na Lidi jako na nějaký cizí, nepřátelský a mimozemský pronárod.


A skutečně zdá se vám ten život, jejž slyšíte zvenčí hlučet a burácet, tak cenný?


Z se, že ke každému člověku, který roste, zalétá rok od roku stále méně myšlenek, protože hájek v našich myslích je zpustošený - prodaný jako palivo na zbytečné ohně ctižádosti nebo odvezený na pilu.
(Thoreau: Chůze)


Že lid ten žije, zdá se přímo bájí,
že neurval ten ostrov příval cizí!
Dva bohatýři kmen ten podpírají,
plod jeho každý v sýpky Slávy sklizí


Zdá se mi, že jsem přesně taková, jak o mně říkají. Nemám žádné kamarády. Z toho je prý vidět, že nejsem normální. Ale všichni, koho znám, buď hulákají, nebo skáčou jako diví, nebo se perou. Všímáte si, jak dnes lidi jeden druhému ubližují?


Zdá se, že bez instituce otloukánků nemůže lidská společnost vůbec fungovat. Iracionální zášť davu vždy neomylně rozpozná jakýkoliv sebemenší projev odlišnosti jedince a zaměří na něj svůj útok. Svou vlastní nenávist vůči takovému z davu lidí vyštvanému jedinci pak dokonce dávají za vinu jemu samotnému. Soudcové Olgy Hepnarové jí také vyčítali, že sama svým jednáním provokovala lidi, aby se k ní chovali špatně.
(Pozn. Mis. k: Olga Hepnarová)


Zdá se mi, že jste si dosud nevytvořili umění a ještě ani kovy nedovedete zpracovávat. Vaše srdce jsou však čistá a vaše ruce neposkvrněné. Nenašel jsem žádnou stopu po vraždění, žádnou známku po krveprolití, ani lebky a skalpy nepřátel, napíchnuté na dlouhých píkách anebo přibité na vesnických vratech.
(France: Ostrov Tučňáků)


Jakmile zvíře dostalo se pod moc člověka, trpí nesmírnými mukami. Tak se zdá, že člověk ve své podstatě jest bytostí doopravdy zlou.


Mír vyžaduje nekompromisní stanoviska. Potřebuje neochotu tolerovat svět, který není tak dokonalý, jak bychom chtěli. Mír je však v nedohlednu. Dnes se zdá, že neustálý boj je nevyhnutelný.


Zabíjení je zákon, protože příroda miluje věčné mládí. Zdá se, že všemi svými neuvědomělými činy volá: "Rychle, rychle, rychle!" Čím více ničí, tím více se obrozuje.


Zdá se to být trochu staromódním (jak řekl jeden francouzský filosof), když dnes pravíme, že základem každé morálky jest, abychom pociťovali bolest cizí jako bolest vlastní. Tím staromódnější, poněvadž nikde jinde to tak není vyjádřeno jako v starých indických knihách, psaných sanskrtem.


Ano, zdá se, dobrosrdečný poustevníku, že by sis snad ani netroufal po myšce se ohnat, abys jí neublížil. Takovou choulostivostí množí se zlodějství v obci. Na lůzu se musí rázně uhodit, ať je to malá myška, nebo velká šelma; my však div že ještě nepoděkujeme za prokázanou čest, když nás navštíví mocný zloděj! Je prý lépe být s ním zadobře. Ó kéž by takové učení čert vzal! Když zlá sběř spolčuje se proti hodným občanům, pročpak i oni nespolčí se proti ní a neoboří se na ni zmužile?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm