Tvou stráží stane se důvtip

30. října 2018 v 16:38 | Misantrop

O věcech velkých chci pět, v něž předků nevnikl důvtip.


Člověk je výrobce vtipů, kterým se já nesměji. To, co svým lidským důvtipem lidé stvořili a stále tvoří, není vůbec tvořivé, nýbrž ničivé, natož aby to bylo ještě vtipné.


Je churav k smrti veškerý lid
a ztupělo důvtipu ostří.
(Sofoklés: Král Oidipús)


Abychom odhalili pravdu, je nám třeba nepřetržité pozornosti, vytrvalosti vycvičeného rozumu, návyku zkoumat věci soustavně a s jistým důvtipem.
(France: Ametystový prsten)


Hlavními znaky tohoto století jsou věda a důvtip. Tak například ve "fyzice" se nám podařilo dokázat, že všechny zákony stanovené před námi jsou nesprávné. Zjistili jsme, že neplatily žádné zákony a chování Vesmíru bylo ponecháno náhodě. Neumíme sice vytvořit hmotu, ale nedávno jsme se naučili, jak ji rozbít. Ve vědě zvané "matematika" se nám podařilo formulovat definici nedefinovatelného, která je založena právě na nedefinovatelnosti nedefinovatelného, což svědčí o neobyčejném důvtipu.


Důvtip cení sebe sám tak vysoko, že za slabošské má vše ostatní.


Ó, zaslepenosti pozemská! Věz, že v nekonečném žebříku tvorů, obývajících vesmír, jsme my měsíčané stupněm vysoko povznešeným nad hrubé obyvatelstvo Země, nesmírně bližším velebnému praduchu světa. Vyšší náš důvtip dovede si sestaviti dosti úplný obraz vašeho žití, věnovaného větším dílem jen všední lopotě neb ukájení smyslných chtíčů a zřídka jen prozářeného pablesky ideálního světa.


A teď se zastav nad velmi pravdivou myšlenkou našeho lombardského autora, totiž autora Dvořana, jenž říká, že ten, kdo není sám zběhlý ve psaní, i kdyby byl vzdělaný, jen zřídkakdy plně ocení práci a důvtip jiného spisovatele, nevychutná lahodnost a svrchovanost stylu a osobité přednosti, které lze často najít u klasiků.
(Leopardi: O slávě)


Nechystám se získat si váš uznalý potlesk svým důvtipem a humorem. Jsou autoři, kteří věnují svůj talent vytříbeným popisům různých duševních stavů, charakterových vlastností apod. Mezi ně nepatřím. Všechny ty realistické detaily, určené k vykreslení zřetelně odlišných postav, jsem vždy považoval, omlouvám se za ten výraz, za pouhou hovadinu.


Bez zvláštního důvtipu lze psát tak, že druhý musí mít tuze mnoho důvtipu, aby tomu porozuměl.


Jedno z Rousseauových děl napadl se svým známým sarkasmem i Voltaire: "Dostal jsem, pane, vaši novou knihu proti lidskému rodu a děkuji vám za ni. Nikdo dosud nepoužil tolik důvtipu, aby se pokusil udělat z nás zvířata."
(Předmluva k Rousseau: Rozpravy)


V bolu bývá veliká bystrost ducha
a s bídou přichází důvtip.


Muž, božský víc nad všechny rody,
zem ovládaje, pusté mořské vody,
jsa důvtipem a duší nadán tak,
že ryba se mu nerovná ni pták,
jest ženy vyšší; tedy cti v něm pána
a vůlí svou buď v jeho odevzdána.


Já mám pro sebe důvtipu dost! Tím kázáním u mne
nedojdeš úspěchu, věř: jsem téhož smýšlení dosud!


Julie všechno uváděla do vztahu k vlastní sexualitě. Když šlo o ni, byla schopná pronikavého důvtipu.


Mignon někdy po celé dny byla úplně němá, někdy odpovídala trochu více na různé otázky, vždy však podivně, ale tak, že nebylo možná poznat, mluví-li tak z důvtipu či z neznalosti řeči.


Tvou stráží stane se důvtip.
(Bible: Přísloví)


Neměl jsem tolik důvtipu, abych věděl, že by nebylo vidět tolik neřestí, kdyby každý na světě byl Simpliciem. Přitom je jisto, že člověk, který je zvyklý a sám účasten všech nectností a ztřeštěností, ani v nejmenším nemůže vidět, jak zlou cestou se svými druhy kráčí. Úhrnem řečeno, mnozí mě pokládali za bezpříkladného blbce a já jsem každého měl za chytrého blázna. Myslím, že tento obyčej je ve světě dodnes obvyklý, neboť každý je se svým důvtipem spokojen a domnívá se, že je nejchytřejší ze všech. Každý má tolik důvtipu, kolik je mu ho k sebezáchově třeba, a proto si mnozí (doktor sem, doktor tam) marně namlouvají, že jen oni jsou chytří a duchaplní, neboť za horami žijí také lidé.


Kolik bláznovství já mám, tolik důvtipu se tobě nedostává.
(Shakespeare: Timon Athénský)


SAL ATTICUS
Attická sůl
Podle řeckého kraje Attiky s hlavním městem Athénami. Těmito slovy Římané označovali řecký důvtip.


Kynik musí mít i mnoho přirozeného kouzla a důvtipu - jinak je blázen, ale nic jiného -, aby dovedl pohotově a případně čelit všem příhodám. Jako Diogenés, když se ho kdosi zeptal, zda je ten Diogenés, který nevěří v bohy, odpověděl: "Jak to? Vždyť právě tebe pokládám za odporného bohům!"
(Epiktétos: Rozpravy)


I když váš turecký car se svým velkým tureckým vojskem dobude Azova, nestane se tak pro jeho moc a rozum, nýbrž pomocí najatých lidí a jejich německého důvtipu.


Ale tu Žižkovi nastalo těžké tažení. Hnaloť se za ním velké uherské vojsko samých jezdců, jež mělo mnoho děl. Doráželi naň ze všech stran a hleděli mu, kde mohli, do tábora bíti. Zle mu také dělali, když řeky se svými přecházel. Než slepý vůdce zmařil svým důvtipem všecky jejich nástrahy, všude je odbil.


Marcela domluvila a nečekajíc už, zda na to kdokoli odpoví, obrátila se a zmizela v nejhlubších houštinách blízkého vrchu, zatímco všichni přítomní mlčeli v údivu nad její spanilostí a důvtipem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm