Vše se krystalizuje v nutnost

8. listopadu 2018 v 15:22 | Misantrop

Dohasínají krvavé války, ubývá hrdinů, umdlévají a hasnou náboženské bouře, suššeji a prozaičtěji se projevuje láska, řemeslnějším se jeví umění... Vše se otupuje, zachází do rámců všednosti, vše se krystalizuje v nudnou nutnost a zmírá.


Jsou podivné nutnosti pro vnímání krásy. Malíři znají nutnost nevtíravého pozadí obrazu, hudebníci znají akustiku, i umělci slova znají pozadí, které je neustále přítomno a o kterém nepíší.


Vydáme-li se na procházku, jdeme přirozeně do polí a lesů: co by z nás bylo, kdybychom chodili jen po zahradě nebo po promenádě? Dokonce i některé filosofické školy pociťovaly nutnost dopravit si lesy k sobě, protože sami jejich členové je nenavštěvovali. "Sázeli háje a aleje platanů," kam chodili na subdiales ambulationes v otevřených sloupořadích.
(Thoreau: Chůze)


Z odporu k lidem tráví Misantrop většinu dní o samotě v jeho "poustevně", což je malá rekreační chatka na nevelkém pozemku v zahrádkářské kolonii, a tam medituje, čte knihy a píše, aniž by cítil nutnost sbírat dojmy oním těkavým způsobem, jímž se po tom všivém světě pohybují ostatní živočichové.


Není naprosto nutné, aby opice rozuměly tomu, co kopírují, aby mohly sepsat statisíce knih na základě jedné jediné. Není to pro ně o nic větší nutnost než pro nás. Stačí jim, stejně jako nám, aby mohly opakovat věty, které slyšely. Všechno ostatní v literárním procesu je záležitostí čistě mechanickou.


Holky se předvádějí a svlékají rády. Chuděrky neumějí být samy; deprimuje je, když si jich nikdo nevšímá. Producírovat se nahaté je jediná jejich možnost, aby na sebe upoutaly pozornost. Nutnost není oplzlá, natož nemorální.


Co činit s přebytkem obyvatelstva? Čím více vzroste jejich počet, tím více bude stát zatížen; z toho vyplývá nutnost buď války, která pohltí tento přírůstek obyvatelů, nebo zákona, který dovoluje odkládání dětí, jako je tomu v Číně.


Nedopouštěl jsem se zločinů - protože kde je nepřikazuje praktická nutnost, jsou jen malicherným uličnictvím (včetně války).


Šavle a bodáky, jak vy též sám uznáte, nepoužívají se k poctivé práci. Šavlemi a bodáky nedobývám ze země ničeho. Ručnicemi a děly neořu. Šavlemi mohu ale krájet lidi, bodáky párat břicha svých bližních a ručnicemi a děly postřílet doma svého vlastního otce a zastřelit bratry. A tomu všemu říkáte nutnost.


Říká se tomu válka a lidé se jí oddávají s rozkoší. Nikdy by je patrně nebylo napadlo páchat tento podivný zločin, kdyby je naň nebyla připravila nutnost zabíjet pro potravu zvířata.
(France: Blouznivá snění)


Zvířata zabíjejí z nutnosti, nebo aby zahnala hlad. To člověk vede proti zvířatům, ba proti veškeré přírodě, vyhlazovací a otrokářskou válku, jež nezná slitování! A nedá se čestně tvrdit, že by k tomu člověka vedla nějaká osudová nutnost. To spíše jistá zřetelná osudová podlost!


Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.


To, co mě na jídle rozčiluje, je jeho nutnost; to, že se prostě MUSÍ jíst. Právě tak mě štve, že se musí spát. Jsou chvíle, kdy mě tato biologická nutnost udivuje do té míry, že nemám daleko k bláznivému rozhodnutí nepodřizovat se svému tělu, nechodit spát, tvrdohlavě setrvávat v bdění navzdory sobě.


Stále to zdůrazňování "nutnosti" zvířat trávit většinu času krmením: v opozici ke komu? Ke "šťastnému kulturnímu" člověku? To snad ne! A co mají asi tak ta zvířata celý den dělat? Vyhledávat zbytečné konflikty? Vršit ze svého trusu hromádky až do nebes? Stavět pyramidy? Ničit svoje životní prostředí? Najít si "pořádnou práci"? To by to dopadlo, kdyby byl každý takový hlupák jako člověk! Že se zrovna on vyvyšuje právě z této pozice! Zavřete člověka do supermarketu plného jídla - a uvidíte, že se i on bude většinu času zabývat ožďubováním a ochutnáváním té přehršle rozmanitých pochoutek! Pro zvířata je příroda právě takovým prostřeným stolem - na truc a k závisti člověku, který je tak nepodařený, že si svou potravu musí pracně vydobývat. Když je v létě venku plno lesních plodů, také strávím hodně času krmením - a není to kvůli nějaké mé podřadnosti, či nekulturnosti, natož kvůli nutnosti: je to prostě dobré a rozkošnické.


Divoch si obstarává to nejnezbytnější ze dne na den, což mu dá jen málo práce, a pokud neprchá před bouří, šelmou nebo něčím jiným, udělá sotva krok: nade vše miluje zahálku a nečinnost, celé dny se líně a mlčky povaluje ve své nehostinné chýši, pod širým nebem, v rozsedlinách mezi skalami nebo v jeskyních. Ptáci se naopak pozdrží na místě jen kratičko, neustále odlétají a přilétají, aniž je pohání nutnost. Poletují pro potěšení.
(Leopardi: Chvála ptáků)


Jsou v neklidné republice
také ptáci, kteří volně
v cizí jho se poddávají?
Jsou-li, toto pozoruje,
útěchu mám v bídě svojí,
nebo nejhůř, jestli sloužím,
sluhou dělá mne jen nutnost.


Slabé republiky mají tendenci věčně kolísat mezi různými názory, nedokážou se na něčem rozumném dohodnout a jen holá nutnost, zpravidla tlak zvenčí, je dokáže přimět k opatřením účelným a prospěšným.


Alkohol na mne působí asi jako na ostatní zvířata vzteklina: přestávám být plachý, ztrácím ostražitost a odstup. Vše to jsou pro mne absolutní nutnosti. Jinak to nejsem Já.


Kde nenutí jedince nutnost, tam jsou obvykle samotářští - nenutí-li je k tomu ovšem zvyk.


Neodmítám navštěvovat společnost, pohovořit si, povečeřet s přáteli, ale když je už cítím dlouho ve své blízkosti, i nejdůvěrnější přátelé mě unavují, omrzí, rozčilují a já mám čím dále tím větší, neodolatelnější chuť, buď aby odešli, nebo odejít pryč, být sám. Ta chuť je víc než pouhá potřeba, je to naprostá nutnost.
(Maupassant: Kdo ví?)


Jestliže z některé strany se zrcadlu schováš,
obrázky v mžiku se odtamtud přestanou vracet;
je to přírodní nutnost, že všecko se musí
od věcí vracet a odrážet ve stejném úhlu.


Ať se stane, co se musí stát! Ať mají věci svůj neodvratný průběh! I to je cosi jako útěcha: že to, co se děje, naplňuje svou nutnost a svůj zákon.


Náhoda je velký pán všech věcí. Nutnost přichází až potom. Nemá stejnou čistotu.


Schopenhauer byl dalek, aby se pokoušel ospravedlniti, jako církev, nutnost muk a zkoušek, volal ve svém uraženém milosrdenství: "Stvořil-li Bůh tento svět, nechtěl bych býti tímto Bohem; bída světa by mi rozervala srdce."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm