Život věnovaný četbě

10. listopadu 2018 v 12:37 | Misantrop
Pablo Picasso: Četba (1953)

Život věnovaný četbě by splnil všechna má přání, to jsem věděl už v sedmi letech. Tkáň světa je bolestná a neodpovídající; nezdá se mi, že by byla změnitelná. Skutečně si myslím, že život zasvěcený četbě by mi vyhovoval víc.


Četla jsem, čtu a budu číst, pokud mi to dovolí, až do konce. Na rozdíl od jiných mě minulo období pohádek, zato jsem už od první třídy chodila do městské knihovny a půjčovala si knihy. Zpočátku o dobrodružství a odvaze, pak jsem přešla na četbu vážnější a odbornou, což mě drží dodnes.


Soukám si do mysli další řádky Světa jako vůle a představy. Je to náročná četba, vyžadující plnou soustředěnost. V liduprázdné přírodě, za zpěvu ptáků, to potřebné soustředění nacházím lehce, a i tak náročná četba se v ní rázem stává lehkou a srozumitelnější.


Divadlo naopak dává vidět vše a šetří diváka, aby mu nebylo nic si domýšlet. Proto uspokojuje největší počet. Proto také se málo líbí duchům snivým a přemítavým. V divadle nemají co dělat a dávají přednost aktivní radosti z četby před trpným požitkem z divadla.


Dokážu se dostatečně zabavit i unavit toliko četbou.


A pohled do dálky je jako četba
knihy, již po prvé jsi v ruce měl.
Po prvé. Ruka bolí, ale nedbá -
čte, líbá, orá, hrne modř a běl.


Jsem tak užaslý nad silou i útlostí, nad živelností i klidem těchto básní a tak všecek vyveden z míry, že jen toužebně čekám na chvíli, kdy budu zase s to, abych pokračoval v četbě.


Já jsem učení sice nenáviděl a povinnou četbu jsem odmítal číst, ale přece jsem hodně čítal knihy a na základě četby podle vlastního výběru i prvně zkoušel psát.


Nepovedená "díla" Boženy Němcové, jakožto povinná čítanková četba, jistě odradila od čtení knih a zkazila vkus mnohým potenciálním mladým čtenářům, kteří se po setkání s Babičkou znechuceně odvrátili od veškerých knih.


Jean Jacques Rousseau nikdy nenavštěvoval veřejné školy. Prvními učiteli mu byli jeho teta a otec, který v něm velmi záhy vzbudil velký zájem o četbu. Čím více byl Rousseau nespokojen se svým skutečným každodenním nudným životem, tím více se v něm probouzela jeho stará záliba v četbě. Čtení se stalo téměř jeho vášní, věnoval mu skoro všechen volný čas. Odpor vůči prostředí, v němž žil, neshody s mistrem udělaly z Jeana Jacquesa velmi plachého mladíka, který se vyhýbal lidem a miloval samotu, v níž se mohl nerušeně oddávat svému snění a četbě knih.
(Rousseau: Rozpravy - Předmluva)


Unikneš snad četbou knih své smrti?
Četbou knih snad před bídou jsi jist?
Proč toužíme porozumět znakům?
Předčí druhé, kdo dovede číst
Člověk, který nevyzná se v znacích
Neví, co si počít, neví, kam se dát
(Chan Šan: Vzdělání)


Je zajímavé, že jako spolehlivý recept na uchování a tříbení mysli bývá nejčastěji doporučována právě četba knih. Četba knih je samozřejmě pro mozek zdravá, záleží ovšem na tom, jaká je to kniha.


Pro každého, kdo chce do hloubky pochopit, co to znamená člověk, je Sade četbou nejen doporučenou, ale přímo nezbytnou.


Říkal jsem si: měli mi dát k přečtení Sada před vším ostatním! Kolik zbytečné četby!


Filantropové by měli při četbě mých prací dostávat nervový záchvat.


Po výčtu své děsné četby jednou napsal: "A to vše s jediným cílem - plivnout současníkům do tváře odpor, který ve mně vzbuzují!"
(Maupassant: Studie o Gustavu Flaubertovi)


Jestliže život položí najednou nějakou otázku k přezkoušení či zodpovězení, tak u tohoto druhu čtenářů paměť okamžitě sáhne po měřítku už existujícího názorného obrazu a vybere z něj jednotlivé příspěvky týkající se této otázky, nashromážděné za desetiletí, předloží ji rozumu k přezkoušení a k novému zaujetí stanoviska, dokud otázka není vysvětlena a zodpovězena. Jen tak má četba smysl a účel.


Slyšel jsem od kolegyň, že prý za čtení časopisu se tu dává dvoutisícová pokuta. Nevím, co je na tom pravdy (možná že nic) a za kolik se trestá četba knihy, zvláště hodnotné knihy, ale rozhodně to možné je. Tady ano. Tady v tom temnu bych tomu věřil.


Pročítáme-li katolickou četbu, ať v próze či ve verších, seznáme, že sedmileté dítě dovedlo by redigovat celý katolický tisk.
(Hašek: O katolickém tisku)


Snahou kněze bylo vždy odstranit pravdu ze zorného pole lidí. Je jim zakázána každá poučná četba.


"Ale, pane doktore," odpověděla komtesa vážně, "mně ten slavný a učený doktor vůbec není k smíchu. Vážím si ho velice a jsem přesvědčena, že má nespavost pomine, jakmile vezmu do ruky jeho spisy." - A vidíte, jak četba působila: sotva dáma přečetla tři stránky, usnula hlubokým spánkem.


Četbu si tak nanejvýš ukládají za trest. Slyšel jsem jisté rodiče na sousední zahradě: "Tak a za trest přečteš tenhle článek! A celej! Já ti dám!"


Většina lidí se naučila číst jen pro potřeby zcela nicotné, tak jako se naučili počítat, aby si vedli účty a v obchodování je nikdo neošidil; avšak o čtení, jako o ušlechtilé duševní činnosti, vědí pramálo nebo vůbec nic. A přece jen toto je v hlubším smyslu četba.


Četba má velký význam. Velmi velký! Čtěte a hned uvidíte, jak radikálně se změní váš obzor.
(Čechov: Četba)


Započni tedy s četbou, ty vznešený aristokrate ducha,
jenž jsi tuto stránku otevřel, a oddej se své vzácné vášni!

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm