Bloudíme v zavřeném kruhu

2. září 2019 v 15:42 | Misantrop

Dlíme a bloudíme v zavřeném kruhu
a z života novou je nemožno vykovat rozkoš.


Chodit takto v kruhu a kutálet se při tom je vhodnou formou a dokonalým pohybem, majícím cosi božského; jím prý se takto otáčejí nebesa a všechny věčné věci.


Bůh si z rozmaru na vteřinu oblékl maškarní kostým Satana a porafičil to tak, aby vše živé zde na zemi spělo k neodvratnému zániku, v prach se obrátivši, a abychom se tu my, červi, donekonečna trápili v začarovaném kruhu nedospění, krutosti a stalinství.


Občané přestali respektovat jeden druhého i úřady. Každý si žil podle svého bez ohledu na ostatní. A tak když nastala chvíle nejvyšší nouze, navrátili se lidé na radu moudrého a klidného muže zase zpátky k monarchii, protože toužili skoncovat s nesnesitelnou anarchií. Monarchie pak opět dovedla společnost zákonitě k anarchii a v tomto začarovaném kruhu se dosud točí všechny státy na světě.


Pohybujeme se v bludném kruhu; ale vývoj se nebude věčně točit dokolečka. O to se sama příroda postarala tím, že udělala na světě místo pro Mloky.


Jestliže se současně na stranu islámu "zničehonic" stavějí nejvíce z našich lidí právě různí věřící, pak důrazně varuji před směšným opakem, kdy se naši bezvěrci dávají rovněž "zničehonic" na obranu křesťanství před islámem, a sami se tak stávají věřícími, čímž se bludný kruh, tento pravý živel lidstva, když ne hned, tedy později, uzavře. Díky, slovanský bože, že alespoň já do něj nepatřím!


Na historiografii odpuzuje - byť šlo o vysoce nadprůměrného autora - evidentní bloudění v kruhu, podezření, že to bylo úplně jinak, ale úplně.


Jedinou ctností, která otrokům zbývá, je slepá poslušnost. To je cílem nerovnosti a posledním bodem, který uzavírá kruh a dotýká se začátku. Tady se všichni jednotlivci znovu stávají rovnými, protože nic neznamenají.


Obejdouc celý kruh rozličných skrytých forem se otroctví vrací ke své prvotní formě, třeba ve změněné podobě, k přímému donucení k práci.


Vše přerušují všude a kdykoliv další vlezlé reklamy, aby se nakupovaly další zbytečnosti a aby bylo proč chodit do práce, z níž se pracující blb vrací utahán znovu jako v začarovaném kruhu zpět před hypnoticky blikotající obrazovku své posvátné "bedny".


Jsou lidé, kteří se ustavičně motají v bludném kruhu utrpení. Nežijí v realitě, ale buď v minulosti, nebo v budoucnosti, čímž si připravují sami sobě utrpení, z něhož se pak utěšují zase útěkem z reality.


Vše se motá v kruhu;
a uprostřed toho kruhu člověk motá se jak motovidlo ve všem a do všeho.


Zase prý záleží jedině na lidech, což je začarovaný kruh.


Duše zvířat jsou hmotné, volají filosofové. Byli marně dotazováni, co je to hmotná duše: museli uznat, že to je hmota, jež má vjemy. Ale kdo jí dal ty vjemy? Hmotná duše; to znamená, že je to hmota, jež dodává vjemů hmotě; z tohoto bludného kruhu se nedostanou.


Duše - začarovaný kruh.


Hvězdný prach vesmírný kolotá kol mne v kruhu,
ze stejné hmoty i Já byl udělán, jsme téhož druhu.


Jasné je, že všude kolem do šíra
nebeský hrnčířský kruh se prostírá.


A štve se to přec v kruh, jak by to bylo.
Mně věčné prázdno spíš by bylo milo!


Tato nemoc je začarovaný kruh, protože nemáš-li živé tělo, chceš ho skrývat, a skrýváš-li ho, stává se více a více mrtvým - protože pak není potřeba dávat pozor na to, aby bylo živé.


Nemocný nejsem, ale prostě jsem se dostal do začarovaného kruhu, ze kterého není úniku. Až vám řeknou, že jste blázen nebo zločinec, čili krátce až na vás lidé obrátí svou pozornost, tak si uvědomte, že jste se dostal do začarovaného kruhu, ze kterého už nevyváznete. Budete se snažit vyváznout, ale zamotáte se ještě víc. Vzdejte se, protože žádná lidská snaha vás už nezachrání. Tak já to vidím.
(Čechov: Pavilón čís. 6)


Jenže pokud se budeme všichni motat v tomto začarovaném kruhu, ve snaze dát to druhým sežrat, sežereme si to všichni.


Proto je třeba najít v sobě vůli k rozbití onoho začarovaného kruhu, k zastavení toho ďábelského kolotoče a dopustit se suverénního, svobodného činu.


Budeš velký a volný. Popřeš boha. Silnou dlaní
zlomíš starého života kruh zavřený a úzký.


Ano, měl jsem v úmyslu roztrhnout tento kruh starých, umíněných zkostnatělců, kteří mají v rukou všechnu moc.


Ale já se rozhodl přerušit ten začarovaný kruh a zůstal jsem jako vždy osamocený.


Náš hrdina si všiml, že vyhledává-li jeskyně a volí si za útulek nepřístupná místa, porušuje pravidla logiky a vytváří bludný kruh. Neboť jestli na jedné straně vycházel takto vstříc svému odporu k lidem odškodňováním samoty a vzdalování a pasívně opisoval mezi zakrslými křovinami, ostružiníky a zdivočelou révou svůj omezený obzor, na druhé straně jeho aktivita nenalézala již žádnou potravu, jíž by živila minotaura jeho zvrácených pudů.


Všechno se motá v kruhu. Třeba zase jednou nastane renesance knížek a naše díla odkudsi vykopou archeologové pro potěchu dalších generací.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm